Novináři i lídři NATO. Medveděv označil legitimní cíle Ruska

Dmitrij Medveděv, místopředseda ruské bezpečnostní rady, znovu ukázal svou ostrou rétoriku. Ve středu na svém Telegramu zaútočil na NATO a britský deník The Times kvůli jejich informování o smrti ruského generála. Medvěděv naznačil, že pokud je generál „legitimním cílem“, totéž může platit i pro představitele NATO a novináře.

Dmitrij Medvěděv, místopředseda ruské bezpečnostní rady, tvrdě zareagoval na článek britského deníku The Times, který označil útok na ruského generála Kirillova za „legitimní akt obrany“. „To, co se objevilo v The Times, nelze ignorovat. Darebáci v úvodníku označili útok na generála Kirillova a jeho asistenta za ‚legitimní akt obrany‘,“ napsal Medveděv na svém Telegramu.

Medvěděv pokračoval ostrou výhrůžkou: „Podle této logiky všichni představitelé zemí NATO, kteří přijali rozhodnutí o poskytnutí vojenské pomoci banderovské Ukrajině, jsou zapojeni do hybridní nebo konvenční války proti Rusku.“

Na závěr dodal, že takové osoby považuje za vojenské cíle. „A všechny tyto osoby lze a je třeba považovat za legitimní vojenský cíl ruského státu. A prostě pro všechny ruské vlastence,“ doplnil Medveděv.

Také rozšířil své hrozby i na další cíle, které označil za „komplice pachatelů zločinů proti Rusku“. „Mezi ně lze zařadit i ty mizerné šakaly z The Times, kteří se zbaběle schovali za redakční článek, stejně jako jejich nadřízené,“ uvedl ve svém příspěvku na Telegramu.

„Dává to smysl? Dává to smysl! Což znamená: buďte opatrní! Vždyť vy víte, že se v Londýně může leccos stát,“ varoval bývalý prezident Dmitrij Medveděv ve svém příspěvku na Telegramu. Jeho slova směřovala k napjaté situaci mezi Ruskem a Západem.

K výbuchu elektrické koloběžky, při kterém zahynul generál Igor Kirillov a jeho asistent Ilja Polikarpov, se přihlásila ukrajinská tajná služba. Moskva útok označila za teroristický čin a z jeho spáchání obvinila 29letého Uzbeka, kterého podle FSB zadržela.

Podle agentury TASS měl údajný pachatel za útok obdržet sto tisíc dolarů, tedy téměř 2,4 milionu korun. Tragický incident ještě více přitahuje pozornost k eskalujícímu napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Generál Igor Kirillov byl kromě své role šéfa ruské radiační, chemické a biologické ochrany známý šířením nepodložených tvrzení, například o vývoji „špinavé bomby“ na Ukrajině či poskytování biologických zbraní Spojenými státy. Tato obvinění však nebyla nikdy podložena důkazy.

Kirillov čelil také mezinárodním sankcím. Velká Británie mu zakázala vstup, zmrazila jeho majetek a obvinila ho z používání toxických látek, jako je chlorpikrin, na bojišti. Podobné kroky podnikly i Kanada a Nový Zéland.

Jeho činnost i kontroverzní výroky z něj učinily jednoho z prominentních, ale i kritizovaných představitelů ruské armády na globální scéně.

Související

Vladimir Putin Komentář

Medveděv odhalil Putinovy cíle. Nárazníkovou zónu chce vytvořit na celé Ukrajině

Ruský vládce Vladimir Putin minulý týden oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace vytvářejí podél hranic s Ukrajinou takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“. Co si však pod tímto pojmem představit v ruském pojetí, zůstává krajně nejasné – a ještě méně zřetelné je, co dnes vlastně Moskva považuje za ukrajinské hranice. 

Více souvisejících

Dmitrij Medveděv Rusko

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 50 minutami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy