Jak se prohra prezentuje jako výhra

Advokáti by měli být klientům nápomocni k hledání řešení urovnání sporů. Není to však vždy možné a strany se potkají u soudu. Toto zamyšlení není o rodinně-právních sporech, ale o klasických civilních žalobách, kde buď vyhrajete nebo prohrajete. Buď Vám pohledávka nenáleží nebo v rámci ochrany osobnosti bylo či nebylo do Vašich práv zasaženo.

advokátka, advokátní kancelář JUDr. Eva Ondřejová, LL.M., Ph.D.
Foto: Shutterstock

Proč se podává žaloba? Aby se vyhrálo. Aby vyhrála spravedlnost. Většina advokátů to tak má nastavené, buď vyhráváte nebo prohráváte. Ať už někteří kroutí hlavami, že se jedná o vyšší princip, tak bezesporu ano, ale klienta bude zajímat jen jedno, zda jeho domnělé právo na spravedlnost před soudem obstálo nebo ne. Nebo je něco mezi tím vyhrát a prohrát? Je možné zároveň vyhrát a prohrát? 

Podívejme se na rozhodnutí ve věcech ochrany osobnosti. Žalující strana podá žalobu na ochranu osobnosti s nárokem na omluvu, zdržovací nárok, odstraňovací nárok, náhradu nemajetkové újmy ve výši 500.000 Kč, nárokem na majetkovou škodu a s nárokem na náhradu nákladů řízení. Po několika letech je výsledek následující: omluva zamítnuta jako nepřiléhavá, zdržovací nárok zamítnut jako nedůvodný, odstraňovací nárok přiznán, byť již bylo plynutím času odstraněno, náhrada nemajetkové újmy zamítnuta, neboť se újma nestala, náhrada škody zamítnuta, neboť nebyla prokázána a nikomu nebyly přiznány náklady řízení. 

Tedy žalobce z pěti nároků uspěl s jediným a náklady řízení nedostane. Žalovaný vyhrál z pěti nároků čtyři a náklady řízení nedostane. 

Žalovaná strana do médií, na svých sociálních sítích, ve své sociální bublině prezentuje rozhodnutí soudu jako vítězství, ideálně ještě zamlčí podstatu sporu a zamítnuté nároky a pyšní se jediným nezamítnutým výrokem. Jindy je to třeba omluva a zamítnutí dalších nároků, zejména na peněžité zadostiučinění, omluva je nadto soudem osekána na naprosté minimum z toho, co žalovaná strana požadovala. Média pak dají této straně mediální prostor, přece vyhrála omluvu, nikoho nezajímá, jak byla žalující strana neúspěšná, jak soud vymezil, že žádná újma nenastala.

Nikdo nemůže žádné ze stran omezit právo na šíření svého pojetí výhry, i když překrucuje realitu. Pokud se jedná o média, zde by měla být zdrženlivější a pochopit podstatu sporů, referovat neutrálně o celkovém rozhodnutí soudu, nejen o tom, co se hodí a komu se fandí. 

Výhra a prohra je někdy relativní, určitě ve sporech na ochranu osobnosti a někdy je těžké zjistit, zda jste vyhráli nebo prohráli, zejména tehdy, když soud vydá alibistické rozhodnutí, kterým každé ze stran něco přizná, aby jejich rozhodnutí odvolací soud nevrátil nebo některý kverulant nenamítal politickou, rasistickou, xenofobní nebo jakoukoliv jinou podjatost soudu. 

Optikou tohoto zamyšlení posuzujte zprávy o výhrách v ochraně osobnosti s racionalitou a především s potřebou znát vždy celého znění rozsudku nebo alespoň petitu. Až poté je možné hodnotit, zda strana vyhrála nebo prohrála, popř. obojí. 


Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku (0)

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Nová éra digitálního zdravotnictví: Co přináší Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS)
Zdravotnictví, lékař, eutanazie.

Nová éra digitálního zdravotnictví: Co přináší Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS)

Začátkem roku 2025 došlo k oficiálnímu přijetí Nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data (European Health Data Space, EHDS), jehož původní znění Evropská komise představila v květnu 2022.[1] EHDS představuje jednu z nejambicióznějších iniciativ Evropské unie v oblasti digitalizace zdravotnictví. Jaké nové výzvy představuje EHDS pro jednotlivé aktéry působící ve zdravotnictví a kdy se na nová pravidla začít připravovat?

Kolektiv autorů
Změny v povinném ručení: Kdo provozuje, ten platí – a vyřazení není zadarmo

Změny v povinném ručení: Kdo provozuje, ten platí – a vyřazení není zadarmo

Po mém posledním pojednání na téma odpovědnosti za provozování vozidla bez povinného ručení[1] nabyl účinnosti nový zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla[2]. Jaké změny přináší v oblasti odpovědnosti za sjednání povinného ručení či za jízdu nepojištěným vozidlem? Jaké sankce hrozí a komu?

Bude muset Švýcarsko nosit jiný symbol než národní znak na svých hokejových dresech?
soud nejvyšší soud polsko

Bude muset Švýcarsko nosit jiný symbol než národní znak na svých hokejových dresech?

Švýcarský federální správní soud vydal rozsudek, kterým byl završen právní spor ohledně užívání švýcarského státního znaku (erb s křížkem) na hokejových dresech a v souvislosti se švýcarskou hokejovou reprezentací. Švýcarský federální správní soud však potvrdil, že Švýcarská hokejová federace (SIHF) na to již právo nemá. Tento případ opětovně poukázal na složitost pravidel upravujících používání státních symbolů, která se v různých formách projevuje v celé řadě dalších zemí. Včetně České republiky.

Kolektiv autorů
Plánovací smlouvy jako nástroj udržitelného rozvoje využívá čím dál více měst. Nový stavební zákon jim nastavil základní pravidla

Plánovací smlouvy jako nástroj udržitelného rozvoje využívá čím dál více měst. Nový stavební zákon jim nastavil základní pravidla

Ještě před nabytím účinnosti nového stavebního zákona přistupovala řada měst k uzavírání takzvaných "smluv o spolupráci" ve kterých s investory sjednávala základní podmínky realizace jejich investičních záměrů na území města a vzájemné spolupráce. Nový stavební zákon nastavil v podobě institutu plánovacích smluv této zavedené praxi základní právní rámec vycházející z osvědčených modelů spolupráce. Co plánovací smlouvy oběma stranám přinášejí? A jak mohou pomáhat udržitelnému rozvoji už při územním plánování?

Pozor na nespokojené zaměstnance: Jak předcházet neohlášeným šetřením soutěžních úřadů
Práce, zaměstnání.

Pozor na nespokojené zaměstnance: Jak předcházet neohlášeným šetřením soutěžních úřadů

V říjnu vydal Krajský soud v Brně (KSB) další rozsudek, v němž přezkoumával zákonnost neohlášeného místního šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Tentokrát se soud poprvé vyjadřuje k šetření, které se týkalo dohody mezi zaměstnavateli o nepřebírání zaměstnanců. Místní šetření ÚOHS přitom vyvolal anonymní podnět nespokojeného zaměstnance.

Kolektiv autorů