Ve středečním telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem došlo k dohodě o užší spolupráci a obnovení diplomatických jednání o konfliktu na Ukrajině. Podle oficiálních vyjádření Kremlu i Trumpovy administrativy se obě strany shodly na nutnosti mírového řešení a zahájení dialogu mezi Washingtonem a Moskvou.
Světová média píší o telefonátu jako o ukončení Putinovy izolace. Za výhodnou označuje současnou pozici Rusů i David Stulík, zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství: "Pro Rusy je žádoucí, aby jednali přímo s USA, protože jedině Američany považují za sobě rovné. Budou nyní i nadále zpochybňovat legitimitu Zelenského na základě toho, že na Ukrajině kvůli válečnému stavu neproběhly volby," říká Stulík.
Telefonát trval zhruba hodinu a půl. Jde o první delší veřejně známý kontakt obou lídrů od Trumpovy inaugurace 20. ledna, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Americký prezident rozhovor označil za "dlouhý a vysoce produktivní".
Nejdříve Putin, potom Zelenskyj
Po Trumpově hovoru s Putinem přišel na řadu ukrajinský prezident Zelenskyj. Americká hlava státu jej kontaktovala, aby ho informovala o průběhu jednání. Tento krok naznačuje, že budoucí mírové řešení bude v režii Washingtonu a Moskvy, přičemž role Kyjeva v procesu zůstává nejistá. "Dalo se to čekat, čekali to i v Kyjevě, ale přesto je cítit jisté znepokojení. Objevují se názory kritizující Trumpův transakční přístup. Vadí jim, že se zapomíná na kořeny této války," říká k posloupnosti Trumpových telefonátů Stulík.
Zelenskyj na sociální síti X napsal, že hovořil s Trumpem o možnostech dosažení míru a o koordinaci mezi americkou a ukrajinskou stranou. Podle jeho slov se také připravuje na jednání s americkým viceprezidentem a ministrem zahraničí, která se mají uskutečnit v Mnichově.
I had a meaningful conversation with @POTUS. We long talked about opportunities to achieve peace, discussed our readiness to work together at the team level, and Ukraine’s technological capabilities—including drones and other advanced industries. I am grateful to President Trump… pic.twitter.com/2SIOTX3jEp
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 12, 2025
Klíčovou roli ve vyjednáváních by měl hrát americký ministr zahraniční Marco Rubio, nedávno jmenovaný ředitel CIA John Ratcliffe, poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz a zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff, který by se měl v současnosti nacházet v Rusku. Mezi jmenovanými ale chybí Keith Kellog, zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko. Podle bývalého ukrajinského ministra hospodářského rozvoje, obchodu a zemědělství Tymofije Mylovanova nehraje časová posloupnost telefonátů ani seznam Trumpových blízkých, kteří se mají v mírových vyjednáváním angažovat, ve prospěch Ukrajiny.
Budoucnost Ukrajiny v NATO
V den, kdy Trump mluvil telefonicky s Putinem i Zelenským, oznámil v centrále NATO v Bruselu americký ministr obrany Pete Hegseth, že konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem "musí skončit" a že členství Kyjeva v NATO není reálné. Zdůraznil, že Spojené státy již nebudou klást důraz na bezpečnost Evropy ani Ukrajiny, jelikož Trumpova administrativa zaměřuje svou pozornost na ochranu amerických hranic a prevenci možné války s Čínou. Podle něj je také velmi nepravděpodobné, že by se Ukrajina vrátila do původních hranic před anexí Krymu.
Evropští politici jsou k výrokům amerického ministra obrany zdrženliví nebo se vyjadřují jen velmi opatrně. Jak píše server Politico, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se ke včerejším telefonátům vyjádřila se značným zpožděním, šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová trvá na tom, že by Evropa měla mít ústřední roli ve vyjednávání. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski prohlásil, že Ukrajina potřebuje před zahájením rozhovorů s Putinem větší vojenskou podporu. "Polsko bude neochvějně usilovat o intenzivnější vojenskou podporu Ukrajiny," řekl. S americkým postojem nesouhlasila ani Francie, která trvala na tom, že Ukrajina by měla zůstat na cestě ke vstupu do NATO.
Několik hodin před telefonátem vyšel v listu The Economist rozhovor s Volodymyrem Zelenským, v němž ukrajinský prezident odmítl návrh vzájemných ústupků amerického ministra zahraničí Marca Rubia a Putina přirovnal k Hitlerovi. Před jednáním požaduje bezpečnostní záruky, včetně raket a systémů Patriot. Zelenskyj se dříve nechal slyšet, že je připraven Putinovi nabídnout výměnu Kurské oblasti za část ukrajinského území.
