Pavel ve financování nepedagogů podpořil hejtmany, říká Holiš

3 minuty
Události: Jednání hejtmanů s prezidentem
Zdroj: ČT24

Hejtmani se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na tom, že převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol by neměl platit od letošního září. Po schůzce Asociace krajů s Pavlem na Pražském hradě to řekl její předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Pavel podle něj podpořil nesouhlas vedení krajů a obcí s postupem vlády.

„Shoda byla na tom, že takto připravovaný zákon potřebuje víc času, určitě by neměl platit od 1. září 2025. V této chvíli jsme se shodli, že potřebujeme čas vyladit všechny otázky a rizika, která s sebou nese takto připravovaný a schvalovaný zákon,“ podotkl Holiš.

Vláda chce převést placení nepedagogů, například kuchařek, uklízeček nebo školníků, a části ostatních neinvestičních výdajů na zřizovatele škol od září. Nový systém má podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a bude zřizovatele motivovat například k tomu, aby provozovali mateřské školy nebo vytvářeli svazkové základní školy.

Sněmovna ve středu poslala do závěrečného kola schvalování novelu školského zákona, která zmíněný převod obsahuje. Kromě zástupců samospráv či školských odborů a organizací návrh kritizují opoziční hnutí ANO a SPD, podle Pirátů by novinka měla začít platit až od září příštího roku, aby bylo možné změnu připravit.

Studio ČT24: Prezident Petr Pavel jednal s hejtmany
Zdroj: ČT24

Pavel v úterý řekl, že jestli dodnes není hejtmanům a starostům jasné, s jakými zdroji a odkdy by měli počítat, hovoří to o nepřipravenosti takového opatření. Pokud návrh nebude projednaný s vedením krajů, obcí a měst, domnívá se, že by neměl být přijat.

„Chceme jednoznačně i společně s prezidentem odmítnout takový způsob projednávání a takový návrh, který se dnes ve sněmovně projednává, hlavně kvůli rychlosti, s jakou je zákon připravován, kvůli nesystematičnosti,“ poznamenal Holiš.

V Interview ČT24 Holiš dále řekl, že prezident s hejtmany také sdílí obavy, aby zákon o nepedagozích nedopadl tak, jako dopadla digitalizace stavebního řízení. „Prezident naše argumenty přijal a řekl, že si je důkladně prověří,“ sdělil. Hlas Asociace krajů je díky schůzce s Pavlem jednoznačně slyšet, komunikace vlády vůči krajům je neférová, dodal Holiš.

Bek: Je to legitimní téma

„Myslím si, že je jasné, že věcně je změna potřebná a správná, to je pohled celé koalice. Je ale samozřejmě namístě debata se zřizovateli o finančním objemu,“ řekl pro ČT24 Bek. Odklad financování je podle něj rovněž „legitimní téma“. „Jsem ale vázán rozhodnutím koalice, ta by se musela dohodnout s aktéry na nějakém jiném uspořádání,“ doplnil ministr.

Na financování nepedagogů i části ostatních neinvestičních výdajů podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dostanou obce a kraje od září do konce letošního roku jedenáct miliard korun. Je to částka, kterou by na to stát vynaložil za třetinu roku, navýšená o půl miliardy, uvedl dříve Stanjura. Příští rok by podle něj převedená částka pro obce a kraje mohla činit 32,4 miliardy korun, pokrývala by financování po celý rok.

11 minut
Studio ČT24: Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) o financování nepedagogických pracovníků
Zdroj: ČT24

„Některé kroky se dělají pod velkým časovým tlakem, dělají se z velkého pocitu nejistoty. Nebyly veškeré kroky a informace opravdu detailně projednávány dopředu. Je to problematika, která je hrozně složitá, a zřizovatelé neměli úplně prostor se na to připravit,“ myslí si středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).

Návrh označila za dobrý záměr dělaný v nešťastné době. Pokud by nebyl schválen, je ale nutné peníze zajistit jinak, aktuálně zřizovatelé nemají jedenáct miliard korun potřebných od září, podotkla. „Myslím, že by bylo lepší, kdyby se změna dělala až od ledna,“ dodala Pecková.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK/SOCDEM), který se schůzky nezúčastnil, pro ČT24 řekl, že by ostatní hejtmany v názoru, že termín od 1. září není realistický, podpořil. Podle něj je změna velmi unáhlená. „Chtěl bych upozornit, že s panem ministrem (Bekem) jsme s dalšími kolegy hovořili přibližně před rokem a byli jsme ujištěni, že pokud bude odpor, (…) změnu nebude tlačit,“ doplnil.

10 minut
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický o financování nepedagogů
Zdroj: ČT24

Financování oprav silnic

Pavel podpořil kraje i v otázce financování oprav silnic druhých a třetích tříd, hejtmani nemají informace, kolik peněz a kdy dostanou, řekl první místopředseda asociace a ústecký hejtman Richard Brabec (ANO). „Byly slíbeny čtyři miliardy korun, dokonce v programovém prohlášení vlády snad je i šest miliard korun, ale zatím jsem neviděli ani korunu. Zimní sezona pomalu končí, začne se blížit stavební sezona a dnes je velká neznámá v tom, jaké peníze vůbec přijdou,“ podotkl.

„Určitě to není šťastná situace, a já jen doufám, že ta situace bude napravena, protože my potřebujeme ty silnice opravovat,“ prohlásila Pecková.

„Ve sněmovně leží návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní, který odpovídá předchozí dohodě na úrovni krajů. Na tento návrh reagoval i návrh rozpočtu SFDI na letošní rok. Bohužel dva kraje teď projednání dohodnuté změny rozpočtového určení daní blokují,“ napsal ČT ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Na jednání dorazili kromě Holiše, Brabce a Peckové také lídr Plzeňského kraje Kamal Farhan (ANO), liberecký hejtman Martin Půta (SLK), šéf Královéhradeckého kraje Petr Koleta, hejtman Vysočiny Martin Kukla (oba ANO), jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) a pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Kromě Netolického absentovali Martin Kuba (ODS), Jana Mračková Vildumetzová a Josef Bělica, úvodního setkání se nezúčastnil též Ladislav Okleštěk (všichni ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Armáda věří, že letos překoná rekord počtu přijatých vojáků

Česká armáda už v letošním roce přijala 2100 vojáků. Více jich bylo pouze v roce 2006, kdy jich za celý rok nastoupilo 2262. Představitelé armády nicméně očekávají, že tento rekord se do konce letošního roku podaří překonat. Dalších dvě stě míst má totiž složka v listopadovém kurzu základní přípravy a už teď hlásí dostatek uchazečů. Vyšší zájem o práci v armádě její personální agentura přisuzuje zvyšování platu i rozšíření náborového příspěvku pro nováčky.
před 29 mminutami

„Nejsme připraveni.“ Evropa řeší protivzdušnou obranu

Na summitu v Praze se ve čtvrtek setkali velitelé vzdušných sil z dvaceti zemí. Tématem jejich hovoru bylo, jakým způsobem zajistit bezpečné nebe nad celým evropským kontinentem. Posílení protivzdušné obrany je i jedním z cílů postupné modernizace české armády.
před 1 hhodinou

Předvolební debata o zdravotnictví

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve čtvrtek 4. září přijali pozvání k debatě moderované Danielem Takáčem na téma zdravotnictví Alena Dernerová (Stačilo!), Jan Síla (SPD), Michaela Šebelová (STAN), Boris Šťastný (Motoristé), Albert Štěrba (Piráti), Martin Vacek (Přísaha), Vlastimil Válek (SPOLU) a Adam Vojtěch (ANO).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jde pouze o návrh, budeme dál jednat, řekl Stanjura k rozpočtu

„Jde pouze o návrh rozpočtu a budeme o tom jednat ještě zhruba tři týdny,“ řekl v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že o něm ještě nehlasují a komentáře by si tedy nechal, až se schválí. Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun, přičemž na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun.
před 11 hhodinami

EU řeší návrh na zamítnutí klimatického cíle 2040

Začala debata o návrhu českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO), který chce zcela zamítnout klimatický cíl pro rok 2040. Jako člen frakce Patrioti pro Evropu má na starost jeho projednání na plénu. Lidovci, socialisté a liberálové ale chtějí cíl zachovat – byť s úpravami. Předložit cíl 2040 ukládá Evropské komisi (EK) takzvaný klimatický zákon z roku 2021. Předloha EK počítá se snížením emisí o devadesát procent oproti roku 1990. Kromě Česka dává najevo nesouhlas i Francie, Polsko nebo Itálie. Ministři životního prostředí by mohli o závazku hlasovat za dva týdny.
před 11 hhodinami

Rusko a Čína se snaží měnit globální řád, řekl Rutte v Praze

Česko je pro NATO spolehlivý partner, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte po setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS). Rutte dříve na Pražském obranném summitu upozornil, že Rusko a Čína investují do budování svých armád ne kvůli vojenským přehlídkám, ale aby agresivně uplatňovaly svůj vliv. Moskva a Peking se podle něj snaží měnit globální řád a podkopávat svobodu a bezpečnost ve světě. Nutností tak podle něj je mnohem více investovat do obrany.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Postoj odborů ke zvýšení platů není reálný, míní Jurečka. Ďurčo poukázal na inflaci

Vláda se s odbory nedohodla na zvýšení platů zaměstnanců veřejné sféry v příštím roce. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jejich požadavky nejsou reálné. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo poukázal na to, že státní zaměstnanci ještě nepokryli kumulovanou inflaci. Diskuzi v Událostech, komentářích, které se účastnili i místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) a šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Cenná známka se vrátí nizozemským dědicům, rozhodl soud

Okresní soud v Semilech nepravomocně vyhověl dědicům nizozemského sběratele Johanna Kleina o vydání cenné poštovní známky z roku 1919, takzvané žilkované čtyřkoruny v hodnotě čtyř až pěti milionů korun. Uspěli s tvrzením, že mu byla ukradena v roce 1991 při výstavě v Tokiu. Ve sporu byli s dědici českého sběratele Ludvíka Pytlíčka, který se ji chystal prodat v aukci v Praze o 26 let později, v roce 2017. Pytlíček před svou smrtí tvrdil, že známku neukradl, ale od Kleina koupil.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...