Debaty o tom, co je zdravé a co ne, jsou někdy tristní, jindy zábavné. A mnohdy pracují s protichůdnými informacemi. Což je i případ kešu, které „naděluje“ strom zvaný ledvinovník západní. Na jedné straně patří kešu k pilířům vitariánské neboli raw stravy, na druhé se právě tento strom dočkal nechvalného ocenění, jde o nejvíce toxickou rostlinu roku 2025. Kde je pravda?

Proč se kešu neprodávají ve skořápce?

Zdroj: Youtube

Kdo určuje NEJjedovatější rostlinu roku

Už 21 let vyhlašuje speciální botanická zahrada Wandsbek (jde o veřejný zelený prostor se skleníkem v německém Hamburku) soutěž o nejjedovatější rostlinu roku. Pro letošek sivítězství odnáší ledvinovník západní. Jenže právě díky němu máme ty chutné kešu oříšky, které vlastně oříšky nejsou, byť jim tak říkáme. Ve skutečnosti jde o plod tzv. kešu jablíček. Prohlédněte si fotku, abyste viděli, kde tohle zvláštní „jablko“ má plod – schovává se pod hnědozelenou skořápkou ledvinového tvaru, která visí na falešném plodu (ten připomíná někomu jablka a někomu papriku, vyberte si).

Pod falešným (nepravým) oranžovým plodem vidíte kešu ve skořápce
info

Pod falešným (nepravým) oranžovým plodem vidíte kešu ve skořápce

Proč bychom měli soutěži zatleskat hned 2x

Soutěž je fajn v tom, že kdokoliv může navrhnout rostlinné kandidáty a zúčastnit se hlasování. Jejím smyslem není děsit lidi ani vyhánět rostliny ze zahrad a z přírody, ale více se dozvědět o jedovatých účincích některých rostlin na lidi i na zvířata. Protože slovy zmiňované speciální zahrady platí: „Ještě nikdy nenapadla jedovatá rostlina člověka. Na rozdíl od zvířat neútočí. Rostliny obsahují toxické látky, aby se chránily. A na nás je, abychom poznali nebezpečí některých rostlin a podle toho se chovali."

Ostatně ne vše je tak velký problém, jak to může na první pohled vypadat. Když se podíváte na předchozí rostlinné vítěze, zjistíte, že mezi TOP jedovaté rostliny podle této soutěže patří dokonce i brambory (vyhrály v roce 2022). A jak je máme rádi. Tedy když nejíme zelené části brambor, které jsou toxické.

Zpátky ke kešu

Ledvinovník západní původně pochází z Brazílie, kromě ní roste i v zemích Latinské Ameriky, Afriky, Asie, v Indii. V čem je problém, když kešu, kterým říkejme podle zvyku ořechy, hodně lidem chutnají a navíc jsou zdravé? Syrové kešu a jejich skořápky obsahují jedovatý olej kardol, při kontaktu s ním pak hrozí těžké koliky a alergické kožní reakce údajně srovnatelné s popáleninami druhého stupně. Proto také sběrači/loupači ořechů mají pracovat v ochranném oděvu. Pravdou také je, že kešu obsahuje histamin, a to vadí lidem s histaminovou intolerancí.

ALE když koupíme kešu v obchodě, riziko nehrozí. Jednak je z nich odstraněna skořápka (slupka), která obsahuje nejvíce kardolu. A pak se tepelně upravují. Až v této podobě se s nimi setkáme v obchodech. A rádi, protože kromě chuti nabízí spoustu živin. Jsou bohaté na nenasycené mastné kyseliny, bílkoviny, vlákninu, vitaminy a minerály. Zejména jde o hořčík, měď, zinek a vitamin B.