ROZHOVOR | Německo může upravit politiku vůči Ukrajině. Marjanovič pro EZ nastínil, co se po volbách změní

Německo tuto neděli čekají předčasné volby. Podle současných průzkumů stávající německý kancléř Olaf Scholz (SPD) svůj post neobhájí, nejvyšší skóre průzkumy připisují Friedrichu Merzovi a jeho straně CDU. Na pravděpodobný povolební vývoj se EuroZprávy.cz ptaly publicisty Teodora Marjanoviče, který se na Německo specializuje. 

Pravděpodobný budoucí německý kancléř Merz se od stávajícího kancléře Scholze, zdá se, moc neliší, pokud jde o zahraniční politiku. Myslíte si, že je nějaká šance na výraznou změnu v jakémkoliv aspektu německé zahraniční politiky po jeho zvolení?

Myslím si, že je šance na výraznou změnu, a sice v německé politice vůči Ukrajině. Ta byla až dosud, řekněme, opatrná, ačkoliv Německo je po Spojených státech největším dodavatelem zbraní Ukrajině. Tato změna by mohla spočívat například v tom, že Německo pravděpodobně vyslyší ukrajinské prosby a začne dodávat rakety Taurus, což jsou rakety německé výroby, které mohou letět až pět set kilometrů, vlastně až téměř k Moskvě, ne-li přímo na Moskvu. Čili tyto rakety mohou zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Friedrich Merz už několikrát prohlásil, že tyto rakety Ukrajině poskytne, zatímco Olaf Scholz to vždy odmítal.

Myslím si, že může nastat změna, i pokud jde o dodávky stíhaček, protože Olaf Scholz odmítal stíhačky Ukrajině poslat, říkal, že Německo bude dodávat pouze tanky a obrněná vozidla. Myslím si, že Friedrich Merz bude v tomto ohledu vstřícnější, takže tato změna ve smyslu podpory Ukrajiny rozhodně nastat může.

Mohou se nějak tyto změny dotknout České republiky?

Tyto změny se konkrétně České republiky přímo nedotknou, ale co se může změnit, je české vnímání Německa jako země, která je vůči Ukrajině opatrná až příliš. Myslím si, že Friedrich Merz přinese změnu, která možná svým způsobem i prohloubí česko-německé vztahy, ale to všechno bude záležet na tom, jak bude vypadat česká politická scéna po zdejších volbách do Poslanecké sněmovny, které se chystají zanedlouho. Pokud by v českých volbách zvítězil Andrej Babiš, je možné, že bude spíše podporovat opačný přístup a možná navrhovat, aby se Ukrajině až tak moc nepomáhalo, čímž by tady najednou mohl nastat opačný problém.

Merz nedávno v debatě vyjádřil nesouhlas s americkým viceprezidentem J. D. Vancem. Jak se to podle vašeho názoru promítne do vztahu Německa a USA?

J. D. Vance obecně kritizoval evropské země, zejména Německo, že údajně nedávají prostor hlasům, které jdou proti mainstreamu, proti establishmentu a tak dále, což je nesmysl. Konkrétně strana AfD v Německu, která je takto nastavená, i když její ideologie je lehce nahnědlá až idealizující právě Třetí říši.

Myslím si, že projev J. D. Vance na mnichovské konferenci se nezamlouval nikomu v Evropě. Všichni jej považovali za nemístný, přehnaný a neoprávněný, především kvůli kritice evropských spojenců. Přitom J. D. Vance ani jedním slovem nezmínil Rusko jako největší hrozbu pro evropskou stabilitu a bezpečnost.

Takže si myslím, že tento Merzův nesouhlas je logický, správný a není na německé scéně nijak ojedinělý. Podobně se vyjádřili například Olaf Scholz nebo Boris Pistorius (nynější ministr obrany – pozn. red.).

Do vztahu Německa s USA se promítne tento Vancův projev především jako ukázka toho, jak hluboko chce Amerika pod vedením Donalda Trumpa a jeho lidí podrýt důvěru, která byla budována po celá desetiletí, od druhé světové války dál.

Může to mít podle vás dopad i na vztah Německa a NATO?

Podle mě to může mít dopad především na vztah Ameriky a ostatních zemí NATO, protože Německo v tomto není ojedinělé. Čili ano, může to mít dopad na důvěru, která je klíčová pro spojeneckou spolupráci. To znamená, že když se například Dánsko pro něco rozhodne, Itálie to pochopí, nebo respektive si to otevřeně řeknou. Pokud je nějaký problém, vyřeší si ho, a nepředhazují si předem zlé úmysly. A především vyjadřují pro politické situace v těchto zemích vzájemné pochopení.

Myslím si, že tohle může mít hluboký dopad na to, že evropské země a Německo, coby hlavní a nejsilnější ekonomika, čili velmi důležitá země na evropské mapě, nebudou důvěřovat Americe, že hodlá udržovat přátelský, korektní vztah založený na důvěře a spolupráci. Hrozí, že se toto bude velmi nahlodávat, a myslím si, že to je pouze voda na mlýn Vladimiru Putinovi. Ten si odjakživa nepřeje nic jiného, než aby se rozpadla transatlantická důvěra.

Jak silnou byste řekl, že má Německo pozici v EU? 

Německo má velmi silnou pozici v rámci Evropské unie, vlastně Evropská unie by bez Německa nebyla. Německo je nejsilnější ekonomika a spolu s Francií tvoří takzvaný motor evropské integrace (proces vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy – pozn. red.). Je to země, která ovlivňuje dění na celém evropském kontinentu, a řekl bych, že Německo má tuto pozici zaslouženě a že jí nezneužívá. Nezneužívá jí k tomu, aby prosazovalo svoje vlastní, nějaké, řekněme, velmocenské choutky nebo něco takového – což třeba můžeme někdy vidět na příkladu Francie, nebo se to dalo vidět dřív i na příkladu Británie – na úkor ostatních.

Německá politika je založená na tom, že když už se nějaká rozhodnutí přijmou, tak by z toho měli těžit všichni, jak jedna, tak druhá strana, tomu se říká ‚win-win‘, a tohle se samozřejmě může změnit, pokud by v Německu vládl někdo jiný než právě ty dvě zaběhlé strany, jako je SPD nebo CDU. Kdyby tam byla AfD, tento přístup by skončil.

Myslíte si, že nastanou v jeho pozici nějaké změny po nadcházejících volbách?

Jak už jsem řekl, změny mohou nastat vůči Ukrajině, a především Friedrich Merz je stoupenec názoru, že Německo by se mělo vymanit ze svého stínu druhé světové války a převzít roli v EU, která bude i taková, že bude také lídrem, nejenom díky své ekonomice, ale i díky svému tahu na branku, že bude iniciovat změny v evropské integraci, ať už se týkají Trumpa, Ukrajiny, nebo čehokoliv jiného.

Jinými slovy, když se bude mluvit o stíhačkách, bude první, kdo s tím přijde. A když se mluvilo o tancích, Německo dlouho otálelo, až pak, když všechny ostatní země řekly, že do toho jdou taky a Ukrajině přispějí tanky, Německo se rozhoupalo a přispělo i svými Leopardy. To myslím, že se může změnit a Friedrich Merz je stoupencem názoru, že by Německo mělo být ve své zahraniční politice sebevědomější a mělo by mít větší tah na branku.

Merz slibuje trvalé kontroly na hranicích – co by to podle vás znamenalo pro běžné Němce a co pro běžné Čechy?

Myslím si, že by to znamenalo pouze to, že až budete cestovat autem přes hraniční přechod, musíte počítat s několika minutami zdržení. Sám často jezdím přes rakousko-slovinskou hranici, a Rakušané zavedli trvalé kontroly na hranicích. To znamená, že když jedete ze Slovinska do Rakouska, musíte zpomalit a čekat, prostě vystát frontu, která trvá někdy pět minut, někdy i deset, než přijdete k okénku. A když rakouský pohraničník vidí vaši SPZ (v mém případě českou), mávne rukou a mohu jet dál. Málokdy se stane, že bych byl jakkoliv legitimován.

Myslím si, že podobně to bude fungovat i na německo-českých hranicích. Provoz pro automobily nebo řidiče, kteří nebudou vypadat podezřele, bude bezproblémový a rychle se odbaví. Ale samozřejmě to bude změna k horšímu.

Dokud platil Schengen, mohli jsme počítat s tím, že jednoduše projedeme a nikdo nás nezastaví. Tohle se může změnit. Na jak dlouho to bude, nevím, ale pevně věřím, že jednoho krásného dne budou hraniční kontroly opět zrušeny a to všude v Evropě.

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.
Marcela Hennlichová Rozhovor

Macron se uznáním Palestiny vymezuje proti hladomoru jako prostředku zahraniční politiky, říká Hennlichová. Francie si nepřizná, že už není rozhodující velmoc

Francie se v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla uznat Palestinu jako nezávislý stát. „Macron je velký pragmatik. Jeho rozhodnutí vnímám především jako snahu vymezit se proti hladomoru v Gaze jako prostředku zahraniční politiky,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marcela Hennlichová, expertka na francouzský politický systém z Katedry mezinárodních studií a diplomacie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.

Více souvisejících

rozhovor Teodor Marjanovič Volby v Německu Německo Friedrich Merz (CDU) Konzervativní unie CDU/CSU Ukrajina válka na Ukrajině Olaf Scholz J. D. Vance Donald Trump

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Palestina

Evropské stát zvažují uznání státu Palestina. Co to ale znamená a co se změní?

Británie se před několika dny rozhodla následovat příkladu Francie a oznámila, že by mohla v září uznat stát Palestina, pokud Izrael splní několik zásadních podmínek. Ty zahrnují uzavření udržitelného míru, povolení humanitární pomoci, schválení příměří a zastavení anexe Západního břehu Jordánu. Vláda Spojeného království zároveň vyzvala Hamás, aby propustil zbývající rukojmí, odzbrojil se a přestal se podílet na vládě v Gaze. 

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustraní foto

Francií otřásá mohutný skandál: Třetina minerálních vod byla nelegálně upravena

Rozsáhlý skandál, který se týká francouzských miliardových firem vyrábějících balenou minerální vodu, otřásá nejen Francií, ale i Evropou. Vyvstávají otázky, zda mohou světově proslulé značky, jako je Perrier, i nadále používat označení „přírodní minerální voda“. Celá kauza se rozjela poté, co francouzská média odhalila, že řada firem v oboru používá nezákonné filtrační systémy, aby vodu zbavila kontaminace, která se v ní objevila po letech sucha.

před 2 hodinami

Hans Petter Midttun

Viděli jsme, že se blíží, ale neudělali jsme nic. Expert kvůli Ukrajině připomněl slova Churchilla o zbytečné válce

Západ stojí na historické křižovatce. Válka na Ukrajině, konflikt v Gaze i rostoucí napětí kolem Tchaj-wanu ukazují, že liberální demokracie ztrácejí iniciativu a autoritářské režimy ji ochotně přebírají. Norský bezpečnostní expert Hans Peter Midttun pro EuroZprávy.cz v kontextu války na Ukrajině promluvil o „zbytečné válce“, kterou Západ viděl přicházet, ale nedokázal jí zabránit – stejně, jako během 30. let minulého století. Varoval, že bez odvahy, strategie a jednoty hrozí opakování chyb, jež v minulosti vedly k největším tragédiím moderních dějin.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Volker Türk

Vysoký komisař OSN vyzval Izrael, aby plán na obsazení Gazy okamžitě zastavila

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk prohlásil, že izraelský plán na úplné vojenské převzetí Pásma Gazy musí být okamžitě zastaven. Ve svém prohlášení uvedl, že takovýto krok je v rozporu s rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora, které nařizuje Izraeli ukončit okupaci. Dále dodal, že plán je v rozporu s dohodnutým řešením dvou států a právem Palestinců na sebeurčení.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu dostal zelenou. Kabinet schválil převzetí kontroly nad Gazou

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza, a to i přes mezinárodní obavy z humanitární krize v Pásmu Gazy a značný nesouhlas izraelské veřejnosti. Úřad premiéra potvrdil, že Izraelské obranné síly se připraví na operaci, přičemž ale zajistí humanitární pomoc civilistům mimo bojové zóny. Rozhodnutí přichází v době, kdy se v Izraeli konaly masové protesty. Ty vyjádřily obavy, že rozšíření vojenských akcí ohrozí rukojmí.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalistům Plzně se vidina Ligy mistrů vzdálila. Ve Skotsku s Rangers padli jasně 0:3

Poté, co si Viktoria Plzeň poradila ve 2. předkole Ligy mistrů se Servette Ženeva, když v ženevské odvetě dokázala vyhrát 3:1, možná čeští fotbaloví fanoušci doufali v podobný výkon i v dalším venkovním zápase v boji o Ligu mistrů. Jenže Rangers i navzdory tomu, že prochází po příchodu nového kouče jejich kádr změnami, na svém hřišti vládli a i díky dvěma brankám Gassamy a trefě Desserse z přísné penalty nedali Západočechům žádnou šanci.

Aktualizováno včera

Nebyl to jen Parkinson. Lékaři odhalili příčinu smrti Ozzyho Osbournea

Svět už ví, proč přišel o jednu z největších rockových legend. Média odhalila příčinu smrti Ozzyho Osbournea, který zemřel v úterý 22. července ve věku 76 let. Parkinsonova choroba, kterou trpěl v posledních letech svého života, nebyla uvedena na prvním místě. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy