Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Rusko je připraveno nabídnout USA a dalším zahraničním partnerům účast na projektech těžby kovů vzácných zemin, mimo jiné na okupovaných ukrajinských územích. Podle ruské tiskové agentury TASS to v pondělí prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s novinářem ruské státní televize Pavlem Zarubinem. Šéf Kremlu dále uvedl, že po vzájemné dohodě by mohly být sníženy obranné výdaje Ruska i Spojených států o 50 procent. Moskva se podle tvrzení Putina nestaví proti účasti Evropy na mírových jednáních.
„Kovy vzácných zemin jsou velmi důležitou součástí, velmi důležitým zdrojem pro moderní odvětví ekonomiky. A my v tomto směru zatím mnoho neděláme. Měli bychom dělat více,“ prohlásil Putin a dodal, že Rusko je připraveno nabídnout Američanům spolupráci v této sféře. „Pokud jde o nová území, je to stejné... Jsme připraveni spolupracovat s našimi partnery, včetně Američanů, i tam,“ uvedl s odkazem na ukrajinská území, která Rusko okupuje.
ČTĚTE DÁLE: Trump touží po Nobelově ceně za mír. Válku chce ukončit za každou cenu, míní Vojáček
Šéf Kremlu se tak vyjádřil v době, kdy Washington a Kyjev vyjednávají dohodu o přístupu Spojených států k ukrajinským vzácným nerostům. Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že dohoda je „velmi blízko“ a uvedl, že by se už tento či příští týden mohl setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským k jejímu podpisu. Prohlásil to na okraj jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bílém domě, které bylo věnováno především vyhlídkám na ukončení války na Ukrajině.
„Nás se to netýká,“ uvedl Putin podle TASS s odkazem na tuto dohodu. Šéf Kremlu dále v rozhovoru řekl, že Rusko je jedním z lídrů v zásobách kovů vzácných zemin.
Ruský prezident dále řekl, že Moskva není proti účasti Evropy v rusko-amerických vyjednáváních o ukončení bojů na Ukrajině. Ta se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz Putina přesně před třemi roky. V Saúdské Arábii se minulý týden setkali američtí a ruští činitelé, aby projednali cesty k ukončení války. Ukrajina ani evropští činitelé na setkání pozváni nebyli.
Západní země – včetně USA – se po ruském vpádu postavily na stranu Kyjeva a proti Rusku uvalily sankce. V lednu se ale do Bílého domu vrátil Donald Trump, který opakovaně uváděl, že chce válku co nejdříve ukončit, a přístup Washingtonu k Rusku změnil. S Putinem si telefonoval a v posledních dnech se ostře vymezil vůči Zelenskému, jehož nazval diktátorem. Zelenskyj naopak uvedl, že Trump žije v dezinformačním prostoru. Evropští politici se obávají, že Trump převzal rétoriku Kremlu.
„Mohli bychom se dohodnout se Spojenými státy - USA by snížily (výdaje na obranu) o 50 procent a my bychom je snížili o 50 procent. A Čínská lidová republika by se pak přidala, kdyby chtěla. Myslíme si, že návrh je dobrý a jsme připraveni o něm diskutovat,“ uvedl v pondělí Putin. Podle agentury AFP tak reagoval na návrh Trumpa, aby všechny tři země snížily o polovinu své vojenské rozpočty.
V pondělí se mezitím ve Washingtonu sešel americký prezident Donald Trump se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. „Válka na Ukrajině může skončit během týdnů, Putin by v rámci příměří akceptoval evropské mírové síly na Ukrajině,“ prohlásil Trump při setkání.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajince na začátku války zachránily české zbraně. S pádem Kyjeva počítali i Američané
