Trump ukrajinskou delegaci z Bílého domu vyhodil. Šikana, tvrdí experti, podle úředníků za to může tričko

Napětí mezi Spojenými státy a Ukrajinou dosáhlo nového vrcholu po dramatickém setkání v Oválné pracovně mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Analytici a diplomaté varují, že průběh jednání nejenže nevedl k žádnému průlomu v otázce ukončení války na Ukrajině, ale naopak způsobil ještě větší rozkol mezi oběma státníky.

Olga Tokariuk, akademická spolupracovnice britského think tanku Chatham House, ostře kritizovala Trumpovo chování vůči Zelenskému a označila jeho přístup za „totální šikanu“. Podle ní se nejednalo o diplomacii, ale o jednostrannou podporu ruské strany a snahu „dorazit oběť“. Trump a viceprezident JD Vance podle ní nejen zpochybňovali legitimitu ukrajinských požadavků, ale v podstatě otevřeně dávali najevo, že bez dohody s Ruskem nemůže Ukrajina nadále počítat s americkou podporou.

Ostrá slova mezi oběma státníky vyústila v jeden z nejdramatičtějších momentů ukrajinsko-amerických vztahů. Trump byl viditelně frustrovaný a podle očitých svědků ztrácel trpělivost. Když Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina nemůže přijmout mírovou dohodu bez záruk, Trump ho obvinil z hazardování se světovou bezpečností. „Vaše země je ve velkých problémech,“ zopakoval několikrát Trump, zatímco Zelenskyj se pokoušel vysvětlit ukrajinskou pozici.

Napětí bylo patrné už před začátkem jednání. Američtí představitelé si údajně uvědomili, že schůzka nebude snadná, už ve chvíli, kdy Zelenskyj vystoupil z auta ve svém typickém vojenském tričku místo formálního obleku. „Vím, že to je jeho styl, ale tahle chvíle byla jiná,“ řekl jeden z přítomných amerických úředníků televizi CNN s tím, že Zelenskyj měl podle něj volit daleko smířlivější přístup, pokud chtěl zajistit další americkou podporu.

Nadcházející spor tak vyeskaloval ještě před samotným střetem mezi oběma prezidenty. Jeden z novinářů se během setkání zeptal Zelenského, proč se rozhodl nenosit oblek při jednání v nejvyšší kanceláři Spojených států. Ukrajinský prezident, který si už během války vytvořil charakteristický vojenský styl oblékání, odpověděl stručně: „Oblek si vezmu, až tato válka skončí, ano. Možná něco jako vy, možná něco lepšího. Nevím, uvidíme. Možná něco levnějšího. Děkuji.“

Jeho odpověď vyvolala smíšené reakce. Zatímco někteří ji vnímali jako výraz neústupnosti a oddanosti boji své země, jiní ji interpretovali jako zbytečné provokování amerických představitelů. Kritici se domnívají, že Zelenskyj měl přistoupit k jednání jinak, zejména když bylo jasné, že Trumpova administrativa je vůči Ukrajině stále více skeptická.

Po skončení jednání se obě delegace přesunuly do oddělených místností, přičemž Ukrajinci chtěli v rozhovorech pokračovat. Bílý dům však rozhodl jinak. Trump podle svědků přikázal, aby bylo ukrajinské delegaci sděleno, že mají opustit budovu. Tento pokyn měl být doručen ministrem zahraničí Marcem Rubiem a poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem.

Běžnou praxí při setkání zahraničních lídrů v Bílém domě bývá, že se po hlavních jednáních koná společný oběd, kde se pokračuje v neformálních rozhovorech. Tentokrát se však nic takového nekonalo. Připravené jídlo zůstalo stát na vozících v chodbě vedle kanceláře tiskové mluvčí a ukrajinská delegace byla nekompromisně vykázána.

Tento incident může mít zásadní dopad na budoucí vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Trump později na své platformě Truth Social napsal, že Zelenskyj „nebyl připraven na mír“, a že do Bílého domu bude pozván znovu, až přijde s konkrétními návrhy na ukončení války. Ukrajinská strana však trvá na tom, že žádné řešení nemůže být jednostranné a že jakákoli dohoda s Ruskem musí obsahovat jasné bezpečnostní záruky.

Vývoj situace nyní sleduje nejen Evropa, ale i další spojenci Ukrajiny. Pokud by USA skutečně přestaly podporovat Kyjev v jeho obraně proti ruské agresi, mohlo by to znamenat zásadní obrat ve válce i v celkové geopolitické situaci. 

Související

Ilustrační foto Původní zpráva

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.
Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Bílý dům USA Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 5 hodinami

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 5 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 6 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 6 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 7 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 7 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Pentagon mírní Trumpovo nadšení: Jestli jsme zničili íránský jaderný program nevíme

Spojené státy zasáhly tři íránská jaderná zařízení v rámci operace „Midnight Hammer“, ale obranné velení zatím nemá jasno, zda byl cíl útoku – zničení íránských kapacit k výrobě jaderné zbraně – skutečně naplněn.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy