Ukrajina není sama, stojíme při vás, vzkazuje Zelenskému Evropa. Trump je gauner, zní od českých politiků

Evropští lídři reagovali na napjaté setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně, které bylo plné konfrontace, kritiky a vzájemného neporozumění. Někteří evropští představitelé na sociálních médiích vyjádřili silnou podporu Ukrajině a zdůraznili potřebu pokračující jednoty v boji proti ruské agresi.

Polský premiér Donald Tusk poslal jasnou zprávu ukrajinským přátelům, když podle CNN napsal: „Drahý (Zelenskyj), drazí ukrajinští přátelé, nejste sami.“ Jeho vyjádření bylo jednoznačným prohlášením solidarity s Ukrajinou, která se ocitla pod neustálým tlakem ruské invaze.

Španělský premiér Pedro Sánchez vyjádřil podobný postoj, když na sociálních médiích napsal: „Ukrajino, Španělsko je s vámi.“ Tato slova ukázala pokračující podporu Kyjevu z jihu Evropy, kde se vnímání ruské hrozby stále zintenzivňuje.

Německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbock podpořila Ukrajinu s důrazem na jednotu Evropy: „Ukrajina není sama. Německo spolu s našimi evropskými spojenci stojí jednotně po boku Ukrajiny – a proti ruské agresi. Ukrajina může počítat s neochvějnou podporou Německa, Evropy a dalších. Jejich obrana demokracie a jejich snaha o mír a bezpečnost jsou i našimi.“

Moldavská prezidentka Maia Sandu zdůraznila pravdu o ruské invazi, když řekla: „Pravda je jednoduchá. Rusko napadlo Ukrajinu. Rusko je agresorem. Ukrajina brání svou svobodu – a naši. Stojíme s Ukrajinou.“ Tento projev ukazuje na důležitost celkového evropského a mezinárodního pohledu na konflikt.

Litevský prezident Gitanas Nausėda prohlásil: „Ukrajino, nikdy nebudeš kráčet sama.“ Tento povzbudivý vzkaz Ukrajině odráží hluboký závazek Litvy k Ukrajině a její obhajobě před ruským imperialismem.

Estonský ministr zahraničních věcí Margus Tsahkna uvedl: „Jedinou překážkou pro mír je rozhodnutí ruského diktátora Vladimira Putina pokračovat v jeho válečné agresi. Pokud Ukrajina přestane bojovat, nebude Ukrajiny,“ varoval.

Dále vyzval Evropu, aby udělala více: „Estonská podpora Ukrajině zůstává neochvějná. Je čas, aby Evropa vystoupila. Nečekejme na něco dalšího; Evropa má dostatečné zdroje, včetně zmrazených ruských aktiv, aby umožnila Ukrajině pokračovat v boji.“

Evropští lídři zdůrazňují nejen morální podporu, ale i praktické kroky, které mohou Evropané podniknout, aby zajistili pokračování pomoci Ukrajině a zabránili dalšímu rozšíření ruské moci na evropském kontinentu.

Na jednání Trumpa se Zelenským zareagovali i čeští politici. „Zelenskyj prý není připraven na mír, tvrdí Donald Trump. Z toho, co jsme z jednání v Oválné pracovně mohli vidět, není připraven si podmínky míru nechat diktovat od dua Trump-Putin, které spojuje jedno: oba si chtějí z Ukrajiny něco urvat. Území, nerosty. Zelenskyj dokázal v čele svojí země tři roky čelit přesile ruského agresora. Dneska svedl důležitou diplomatickou bitvu, v níž čelil přístupu “business first”. A odešel z ní jako morální vítěz,“ napsal na síti X vicepremiér Vít Rakušan (STAN).

„Takto by se prezident USA chovat neměl – chová se jako gauner. Více se podobá způsobu, jakým si gangsteři rozdělují území. Takto neprovádíte předvídatelnou spojeneckou politiku. Toto je velké selhání,“ napsal v angličtině místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Související

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Ukrajina Donald Tusk Annalena Baerbock Vít Rakušan (STAN) Jan Bartošek

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy