Paříž - Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu.
"V reakci na historickou výzvu (pravděpodobného - pozn. ČTK) budoucího německého kancléře jsem se rozhodl zahájit strategickou debatu o ochraně našich spojenců na evropském kontinentu prostřednictvím našich odstrašujících prostředků," prohlásil Macron s odkazem na výrok Friedricha Merze, aby se Evropa připravila "na nejhorší".
Macron tak reagoval na zprávy amerických médií, podle kterých prezident Donald Trump v noci na úterý rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, dokud ho Kyjev nepřesvědčí o své ochotě jednat o míru.
Postup nové americké administrativy vůči Ukrajině, která se už déle než tři roky brání ruské agresi, vyvolává u evropských členů NATO otázky ohledně míry odhodlání současné americké administrativy podílet se v případě potřeby na zajištění evropské bezpečnosti. Věcí, o které někteří evropští prezidenti a premiéři už v neděli diskutovali v Londýně, se bude ve čtvrtek zabývat také mimořádný summit Evropské unie v Bruselu.
"Chci věřit, že USA zůstanou na naší straně, ale musíme být připraveni také na možnost, že tomu tak nebude," uvedl dnes francouzský prezident. Dodal, že Francie uspořádá příští týden v Paříži setkání všech šéfů armád těch evropských zemí, které jsou připraveny zaručit Ukrajině mír. Je potřeba více investovat do obrany, řekl. "O budoucnosti Evropy by se nemělo rozhodovat ve Washingtonu nebo v Moskvě," poznamenal.
Podle Macrona "ruská hrozba existuje a týká se nás". Rusko "narušilo naše hranice, aby zavraždilo své oponenty, zmanipulovalo volby v Rumunsku a Moldavsku‚ zorganizovalo digitální útoky proti našim nemocnicím a snažilo se manipulovat našimi názory pomocí lží šířených na sociálních sítích," uvedl.
"Tváří v tvář tomuto nebezpečnému světu by bylo šílenstvím zůstat divákem," varoval šéf Elysejského paláce.
Spolu s Francií vlastní z evropských zemí jaderné zbraně už jen Británie. Francouzské jaderné odstrašení je založeno na vzdušných a námořních silách, stíhací letouny Rafale a jaderné ponorky jsou schopny na pokyn hlavy státu kdykoli udeřit. Odstrašení vyvinul na počátku studené války někdejší francouzský prezident Charles de Gaulle.
Macron považuje americká cla za nepochopitelná, chce je Trumpovi rozmluvit
Americká cla jsou nepochopitelná, řekl podle agentury AFP Marcon v televizním projevu. Doufá prý, že se mu podaří prezidenta Trumpa přesvědčit, aby nezaváděl cla na dovoz z Evropy.
Francouzský prezident řekl, že je třeba se připravit na to, že se Spojené státy rozhodnou pro cla na evropské zboží, jak už to učinily vůči Kanadě a Mexiku. "Toto rozhodnutí, nepochopitelné jak pro americkou ekonomiku, tak pro tu naši, bude mít důsledky pro některé naše sektory," varoval Macron.
Trump na konci února, na prvním jednání své vlády, prohlásil,že USA brzy oznámí zavedení cel na dovoz z Evropské unie a to ve výši 25 procent.
Trump opakovaně uvádí, že evropské země podle něj nespravedlivě vyvážejí do USA více, než dovážejí, přičemž rozdíl činí 300 miliard dolarů (7,2 bilionu korun).
Evropská komise naproti tomu tvrdí, že obchodní přebytek činí jen zhruba polovinu této částky, pokud se počítá pouze zboží, a pokud se započtou i služby, jde podle Bruselu pouze o 50 miliard.
Washington zavedl dodatečné desetiprocentní clo na dovoz zboží z Číny a 25procentní cla pro Kanadu a Mexiko.
Americký prezident řekl, že na výrobky z unijních zemí budou buď uvalena cla, nebo bude žádat, aby tyto země od Spojených států nakupovaly více ropy a plynu.
