Zdraví nebezpečné částice

Míra znečištění se měří podle koncentrace jemných částic v ovzduší. Jedná se o prachové částice různého chemického složení, které nejčastěji vznikají lidskou činností - jako odpad spalovacích procesů, těžby, na svědomí je má i průmysl nebo silniční doprava. Tyto drobné částečky do velikosti 2,5 mikrometru se pak vdechováním dostávají do našich plic, nebo dokonce do krevního řečiště. Spojovány bývají s onemocněním srdce, plic, vysokým krevním tlakem, vyšším rizikem astmatu, depresí i úzkostí. Světová zdravotnická organizace stanovila jejich bezpečný limit na hodnotě pět mikrogramů na metr krychlový vzduchu.

Hned tři premianti z Evropy

Podle švýcarské společnosti IQAir, která se pustila do měření míry znečištění napříč celým světem, tohoto výsledku dosáhlo jen minimum zemí. Pro svou zprávu čerpala údaje z více než 30 tisíc monitorovacích stanic ve 134 zemích a regionech. Bezpečnou úroveň překračuje 124 z nich. Nejčistším ovzduším se pyšní pouze sedm států, přičemž tři z těchto premiantů leží v Evropě. Pomyslným vítězem se stal Island, kde platí přísné ekologické předpisy, které přispívají k výjimečně čistému ovzduší. Následuje ho Estonsko a Finsko. Na předních místech se pak spolu s nimi ocitly i Austrálie, Grenada, Mauricius a Nový Zéland. Bezpečný "zelený" limit splnilo ještě Portoriko, Bermudy a Francouzská Polynésie. Z evropských zemí si dobře vedlo také Švédsko, Norsko, Německo, Belgie, Francie či Rakousko.

Související

Revoluce v předpovědi počasí. Umělá inteligence ohromuje přesností, stačí jí 8 minut

Česko má co zlepšovat

Česko se do zelené kategorie nevešlo. Stanovenou normu u nás totiž překračujeme dokonce trojnásobně. Naši sousedé, Slovensko a Polsko, dosáhli podobných hodnot. Líp na tom není ani Bulharsko, Maďarsko, Itálie nebo Chorvatsko, které však vykázalo největší pokrok při snižování prachových částic oproti minulým letům, a to díky vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie. Dobrými výsledky se však rozhodně nemohou chlubit státy z oranžové kategorie. Moldavsko, Rumunsko, Albánie, Řecko, Turecko nebo Černá Hora překračují bezpečné limity pětkrát.

Související

Toxické dědictví Říma: Jak starověké znečištění ovlivnilo inteligenci Evropanů

Chvost tabulky nepřekvapí

Z evropských zemí se nejhlouběji, tedy do červené kategorie, dostaly Bosna a Hercegovina a Severní Makedonie. Celosvětově pak patří chvost tabulky jižní a střední Asii, nachází se tady 10 nejvíce znečištěných měst na světě. Nelichotivé prvenství patří jihoasijské Bangladéši, která hodnoty překračuje víc než patnáctkrát. Druhou nejznečištěnější zemí je pak Pákistán a trojici uzavírá Indie.