Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na summit EU za doprovodu předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Costa zdůraznil, že evropští vůdci musí „učinit rozhodnutí a splnit“ své sliby, protože čelí závažnosti situace. „Jsme zde, abychom podpořili Ukrajinu při dosahování komplexního, spravedlivého a trvalého míru,“ řekl.
Zelenskyj před summitem podle The Guardian poděkoval evropským lídrům za jejich „silnou podporu“, kterou, jak řekl, pociťuje „od samého začátku války až dodnes“. Prezident Ukrajiny zdůraznil, že evropská podpora nebyla pouze formální, ale že Ukrajinci „cítí, že nejsou sami“. „Je velmi důležité, že jste poslali silný signál ukrajinskému lidu, ukrajinským vojákům, civilistům, všem našim rodinám. A je skvělé, že nejsme sami,“ dodal s vděčností.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová označila současný okamžik za „moment, kdy je na čase konečně ukázat, že jsme připraveni postavit své peníze za naše slova, pokud jde o Ukrajinu“. Podle ní je to něco, co Evropa potřebuje již dlouho: „Aby Evropská unie, aby Evropa byla schopná stát na vlastních nohou. To je důvod, proč musíme zvyšovat naše úsilí, musíme být připraveni, musíme vyrábět a musíme chránit,“ řekla s tím, že to je přesně to, co od lídrů očekávají občané.
Lucemburský premiér Luc Frieden na tiskové konferenci uvedl, že Evropa potřebuje širší možnosti obrany, a že by dnes měla padnout rozhodnutí, i když ne všechny země budou s navrhovanými opatřeními souhlasit. „Pokud jeden nebo dva státy nebudou chtít sdílet tento názor, myslím, že ostatní by měli pokračovat co nejvíce, jak mohou. A to je to, co obhajuji,“ řekl s důrazem na nutnost evropské jednoty a akce.
Polský premiér Donald Tusk zdůraznil, že dnešní den může být klíčovým okamžikem pro budoucnost Evropy. „Je to den, kdy se všechno může změnit a pravděpodobně se změní, pokud jde o evropskou odhodlanost čelit ruské výzvě. Týká se to nejen zbrojení Evropy, ale i obranného průmyslu a naší připravenosti čelit této ruské hrozbě,“ uvedl Tusk s přesvědčením, že Evropa má sílu čelit jakémukoliv vojenskému, finančnímu či ekonomickému konfliktu s Ruskem.
Tusk dále přirovnal současnou situaci k době studené války, kdy Sovětský svaz prohrál závod ve zbrojení, a věří, že i tento závod Rusko prohraje. „Rusko tento zbrojní závod prohraje, stejně jako Sovětský svaz před 40 lety,“ prohlásil a podotkl, že evropská síla spočívá v její jednotě. Dále dodal, že francouzský návrh na jaderné odstrašení by měl být pečlivě zvážen a měl by tvořit součást širšího úsilí o koordinaci evropské obrany.
Končící německý kancléř Olaf Scholz, který rovněž přivítal plány na zvýšení obranných výdajů, prohlásil, že dnešní setkání se zaměřuje na zajištění pokračující podpory Ukrajině. Zároveň však zdůraznil důležitost udržování silných vztahů s USA. „Evropa by se neměla vzdát zapojení USA do evropské bezpečnosti,“ uvedl Scholz. Jeho dlouhodobá kritika rozšiřování francouzského jaderného programu spočívá v obavách, že by to mohlo vést k dalšímu oslabení amerického zapojení do evropské bezpečnosti.
Scholz rovněž odmítl návrh na společné evropské obranné dluhopisy. Na otázku ohledně mírových jednání řekl, že „je velmi důležité zajistit, aby Ukrajina nemusela přijmout diktovaný mír, ale aby to byl spravedlivý a čestný mír, který zaručí suverenitu a nezávislost Ukrajiny“. Toto tvrzení podtrhuje pokračující závazek Německa a dalších evropských států k podpoře Ukrajiny v její válce proti Rusku.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová se vyjádřila k nutnosti „vyzbrojit Evropu“ a varovala před časovými tlaky. „Nezbytné je, abychom Evropu ozbrojili, protože nemáme moc času,“ prohlásila. Podle ní je nyní klíčové zaměřit se na výdaje na obranu a odstrašení, což by mělo být prioritou pro evropské lídry v nadcházejících měsících.
Frederiksenová také uvedla, že návrhy na jaderné odstrašení by měly být součástí širší diskuse o evropské bezpečnosti. „Musíme nyní diskutovat o všem, takže všechny dobré nápady musí být součástí naší diskuse,“ řekla, což ukazuje otevřenost Dánska k širokému spektru návrhů týkajících se obrany a odstrašení v Evropě.
Lotyšská premiérka Evika Siliňová se ve svém projevu soustředila na nutnost rychlé akce a jasných rozhodnutí během dnešního summitu. „Doufám v rychlé kroky a skutečně jasná rozhodnutí,“ uvedla. Podle ní musí Evropa posílit svůj vojenský průmysl, aby byla schopná efektivně reagovat na ruskou agresi a podporovat Ukrajinu v její snaze o trvalý mír.
Siliňová dále zdůraznila, že Ukrajina potřebuje zajistit mír „skrze sílu“, protože bez vojenské síly nebude trvalý mír možný. „Pokud nebudeme silní, Rusko využije příležitosti k dalšímu přezbrojení a znovu zaútočí,“ varovala. Tím ukazuje na neustálou potřebu udržet vojenskou připravenost i v době, kdy by měly být mírové vyjednávání klíčovým cílem.
Na tiskové konferenci Siliňová uvedla, že o návrzích na jaderné odstrašení, včetně těch od Macrona, ještě nebude přijato žádné konečné rozhodnutí. „Je příliš brzy na to, abychom učinili skutečné odpovědi na tuto otázku,“ dodala s tím, že v Lotyšsku probíhá diskuse o tomto tématu, což ukazuje, že každá země v rámci EU má právo se k těmto návrhům vyjádřit.
Setkání evropských lídrů tak představuje důležitý moment pro budoucnost nejen Ukrajiny, ale i celé Evropy. Jednota v obranných otázkách, podpora Ukrajiny a posílení evropských vojenských kapacit jsou hlavními tématy, o kterých se bude rozhodovat v nadcházejících měsících.
Lídři EU se shodují na nutnosti rychlých a rozhodných kroků, aby zajistili bezpečnost nejen Ukrajiny, ale i celého evropského kontinentu. Tento summit je příležitostí k vyjádření jednoty a odhodlání čelit výzvám, které přináší ruská agresivní politika a její vliv na světovou bezpečnost.
Související

Summit EU v Bruselu: Litva chce Ukrajinu v Unii do pěti let, Fico hrozí zablokováním protiruských sankcí

Závěry summitu: EU chce investovat do vlastní i ukrajinské obrany. Jen Orbán je proti
Summit EU , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Mette Frederiksenová , Donald Tusk , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 8 minutami

Češi v přípravě ztratili v závěru výhru nad Saúdskou Arábií a dostali se pod palbu kritiky
před 41 minutami

OBRAZEM: Fialova kampaň pokračovala v Brně. Premiér zde vede kandidátku
před 1 hodinou

V bezpečí není ani Česko, komentoval Pavel incident s nepřátelskými drony v Polsku
před 2 hodinami

Nový iPhone spatřil světlo světa. Špičkový model stojí téměř 33 tisíc korun
před 3 hodinami

Darovali mu letadlo, přesto je neuchránil před Izraelem. Katar a arabské státy ztrácí po útoku důvěru v USA
před 3 hodinami

FBI: Atentát na Charlieho Kirka mohl spáchat student s vysoce výkonnou puškou
před 4 hodinami

Polsko a Lotyšsko po útoku dronů částečně uzavřely vzdušný prostor
před 5 hodinami

Trump měl po útoku v Kataru ostrý telefonát s Netanjahuem
před 6 hodinami

Možná jsme na Marsu našli stopy života, oznámila NASA
před 7 hodinami

CNN: Putinovým záměrem nebylo zasáhnout dům v Polsku. Měl dva jiné cíle
před 7 hodinami

Kdo byl Charlie Kirk? Ovlivňoval myšlení milionů lidí, založil extrémně úspěšnou neziskovou organizaci
před 8 hodinami

"Hluboká rána demokracii." Atentát na Kirka vyrazil Evropě dech
před 9 hodinami

Přišli debatovat s Kirkem, o chvíli později utíkají v panice. Video z vraždy prominentního konzervativce
před 10 hodinami

Na vyšetřování nečekal. Trump okamžitě po vraždě Kirka obvinil z činu radikální levici
před 11 hodinami

Amerika v slzách: Atentát na Charlieho Kirka je útokem na demokracii
před 11 hodinami

Atentát na Trumpova spojence: Na mítinku v Utahu zastřelili slavného aktivistu Charlieho Kirka
před 12 hodinami

Počasí o víkendu: Přiženou se další deště, během dne se ochladí až na 16 stupňů
včera

Izrael den po útoku v Kataru zaútočil v Jemenu. Schůze RB OSN byla odložena
včera

EU navrhne sankce na "extremistické ministry" a zastaví platby Izraeli, oznámila von der Leyenová
včera
Ukrajina: Drony Polsko skutečně napadly, Rusko testuje reakci NATO. Je to tady, prohlásil Trump
Ukrajinští komentátoři se domnívají, že Rusko záměrně použilo přibližně devatenáct dronů, aby otestovalo reakci NATO. Podle blogera Romana Šrajka se nejednalo o vojenský útok, ale o provokaci. Šrajk to nazval „krájením salámu“, kdy Putin zkouší, jaká bude reakce Západu, především amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Zdroj: Libor Novák