EU v době krize: Spojenectví s USA se hroutí, Orbán torpéduje evropskou jednotu

Ještě nikdy od konce druhé světové války nemusela Evropa řešit něco tak zásadního, jako je obávaný krach spojenectví s USA, na kterém dosud spočívala celá západní bezpečnostní architektura. Prezident Trump nejenže plní své hrozby, ale jde ještě dál. 

Jeho zrada Ukrajiny, jeho snaha o nastolení míru, který není v zájmu ani Ukrajiny, ani Evropy, se šíří jako šoková vlna a vyvolává tu bezradnost, tu hněv, tu odvetná opatření.

Někteří evropští politikové, včetně těch českých, stále ještě věří nebo si namlouvají, že nakonec v USA převládne „spojenecká“ mentalita nebo tradice; oficiální linií EU pořád ještě je „hladit Trumpa po srsti“. 

Zároveň množící se důkazy – hlasování v OSN po boku a ve prospěch Ruska, ponižování prezidenta Zelenského v Bílém domě, přerušení americké vojenské a zpravodajské pomoci Ukrajině – nastolují geopolitickou realitu, se kterou se musí Evropa popasovat. Vzhledem k její vlastní vojenské slabosti to není snadný úkol.

Trefně to shrnul francouzský prezident Emmanuel Macron: „Chci věřit, že Spojené státy zůstanou po našem boku. Musíme však být připraveni, pokud to tak nebude,“ řekl v televizním projevu vpředvečer summitu EU. Připomněl, že USA změnily postoj ohledně Ukrajiny a vyvolaly pochybnosti o tom, jak budou dál postupovat. „Naše bezpečnost je nejistá. Vstupujeme do nové éry,“ upozornil Macron.

Lídři měli v Bruselu na pořadu dvě témata. Tím prvním bylo navýšení investic do vlastní obrany. Na pozadí vývoje transatlantických vztahů a ruské hrozby je jasné, že si evropské země na tyto účely nevystačí ani se dvěma procenty HDP. 

Schválili tedy úterní návrhy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, které zahrnují několik možných cest k získání dodatečných až 800 miliard eur na zbrojení v EU, a pověřili Komisi jejich rozpracováním.

Především ovšem půjde o národní peníze. Komise umožní členským zemím kvůli navýšení výdajů na obranu provozovat větší rozpočtové deficity, tudíž se více zadlužovat, aniž by tím porušovaly pravidla Paktu stability a růstu.

Domnívá se, že by se takto dalo nasypat do obrany a bezpečnosti 650 miliard eur. Ještě nedávno by něco takového bylo nemyslitelné – i daleko skromnější návrhy na další národní zadlužení či rozvolňování fiskálních pravidel narážely na odpor „spořivých“ zemí v čele s Německem. Berlín zásadně odmítal, aby se zemím EU dlouhodobě trpěly rozpočtové schodky nad tři procenta HDP a dluhy nad 60 procent.

Dnes naopak právě Německo označuje nápad Komise za nedostatečný a žádá nikoli jen dočasné výjimky z „paktu“, ale jeho celkovou revizi. Tato otočka, která je dílem jak odstupujícího kancléře Olafa Scholze, tak jeho nástupce Friedricha Merze, představuje sama o sobě revoluci. Má dojít k odjištění „dluhové brzdy“ zakotvené v německé ústavě a na zbrojení má být z německých rezerv vydáno půl bilionu eur. 

Nejen nevídané, ale velmi inspirující pro zbytek EU, kde Německo opět udává tón. Evropská komise byla z jeho podnětu požádána, aby do příštího summitu 20. března předložila návrhy, které půjdou dál než pouhá výjimka z Paktu stability.

Vedle národních dluhů – které si jedni mohou dovolit více než jiní – schválili státníci nový evropský fond ReArm Europe vybavený 150 miliardami eur na laciné úvěry. Budou do něj převedeny nevyčerpané peníze z postcovidového Fondu obnovy; zbytek Komise nakoupí na mezinárodních trzích. 

Smyslem je urychleně financovat sdružené objednávky zbraní a munice z několika zemí EU, zaměstnat jimi evropský průmysl a část takto vyrobených zbraní dodat spěšně na Ukrajinu.

Valné nadšení nevyvolal návrh Komise, aby se státům dovolilo přeorientovat na obranné účely nevyčerpanou část kohezních peněz, ze kterých se hradí projekty v chudších regionech EU; většina prostředků je v rámci současného rozpočtového období již nasmlouvána, nepůjde tedy o vysoké sumy. 

Lídři naopak pochválili Evropskou investiční banku za to, že zásadně mění svá pravidla a brzy bude umožňovat poskytování půjček na vojenské a obranné projekty.

Ukrajině slíbila Evropská unie naprosto jednoznačně a pevně další neochvějnou podporu. Je to velmi důležité poselství v okamžiku, kdy ji Spojené státy házejí přes palubu. 

Evropanům jde o to, aby do případných jednání o příměří či míru, o kterých mluví Donald Trump, šla Ukrajina silná, schopná dosáhnout dobrých výsledků. Proto se Unie zavázala „ke zvýšené politické, finanční, humanitární, vojenské a diplomatické podpoře“. V konkrétních penězích je pro rok 2025 k dispozici 30 miliard eur z unijních fondů.

„Jsme velmi vděční, že nejsme sami. Nejsou to jen slova; cítíme to,“ popsal své pocity prezident Volodymyr Zelenskyj, se kterým evropští lídři debatovali hodinu a půl. 

Jejich podmínky pro jednání o míru jsou jasné – žádné jednání bez Ukrajiny, žádný mír, který nerespektuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a neopírá se o robustní a věrohodné bezpečnostní záruky. Americkému prezidentovi vzkázali, že „ukrajinská, evropská, transatlantická a světová bezpečnost jsou úzce propojené“.

Tuto část unesení věnovanou Ukrajině odmítl schválit maďarský premiér Viktor Orbán. Přeje si, aby Evropská unie místo podpory Ukrajiny začala sama vyjednávat s Ruskem, jako to činí prezident Trump. 

Místo obvyklého mnohahodinového přemlouvání ho tentokrát ostatní lídři nechali být a schválili text v klidu v šestadvaceti. Formálně ho připojili jako dodatek k usnesení o obraně, které Orbán podepsal.

Nastala patová situace. Orbán nemůže tvrdit, že se mu povedlo rozbít jednotu Evropské unie. Té se ovšem naopak nepovedlo přivést k rozumu maďarského lídra, který už na začátku týdne otevřeně varoval, že na summitu s vetem vyrukuje. Neuspěl ani Emmanuel Macron, který ho vpředvečer summitu pozval na večeři do Elysejského paláce. 

Předseda Evropské rady António Costa nehodlal vzhledem ke stávající geopolitické situaci vymýšlet formulace, které by Orbána obměkčily, a nadbíhaly by tudíž i jeho spojencům v Bílém domě a v Kremlu. „Maďarsko je izolované. Země, která je sama, nemůže rozbít evropskou jednotu,“ mínil Costa na noční tiskové konferenci.

Evropská unie se nicméně poprvé od začátku války v roce 2022 musela smířit s tím, že nemá povinnou jednomyslnost. Může to mít nepříjemné následky, až se bude jednat o konkrétních finančních sumách pro Ukrajinu, o dalších protiruských sankcích nebo o prodloužení těch stávajících. 

Vypadá to, že Orbán je připraven v bojkotu pokračovat, což bude ostatní země nutit k vymýšlení kreativních způsobů, jak budovat „koalice ochotných“, jež budou mít dispozici nástroje utvářené mimo institucionální rámec EU.

Orbán se nakonec nedočkal podpory ze strany slovenského premiéra Roberta Fica. Ten se spokojil s pasáží v usnesení vyzývající Komisi, Ukrajinu a Slovensko, aby dál jednaly o tranzitu ruského zemního plynu přes ukrajinské území. 

Fico tak opět předvedl, že jeho proruská rétorika nejde tak daleko, aby riskoval izolaci v rámci EU; příslušný paragraf mu poslouží především pro domácí potřebu jako ukázka, že hájí slovenské zájmy.

Jakkoli označovala Ursula von der Leyenová výsledky mimořádného „válečného“ summitu za přelomové, je jasné, že to, co lídři v Bruselu schválili, nebude zdaleka stačit jako kompenzace za pozastavenou americkou vojenskou a zpravodajskou pomoc Ukrajině. 

Vytvořila však jakýsi politický fundament pro další podporu této zemi – Evropa dala jasně na vědomí, že nesdílí postoj Washingtonu a že se bude protivit pokusům uzavřít mír za podmínek, jež by byly pro Ukrajinu a pro EU nevýhodné.

V usnesení se neodrazily ani další návrhy ohledně evropské obrany, od podmínek rozšíření francouzské jaderné ochrany na další země až po zavádění speciálních daní či jiných nástrojů pro financování obranných výdajů. Nic tam není také o způsobech, jak budou členské země posilovat koordinaci svých ozbrojených sil a slučitelnost svých zbraňových systémů. 

Prezident Macron nicméně oznámil, že svolává do Paříže nejvyšší vojenské představitele armád členských zemí, aby se poradili právě o těchto potřebách.

V Evropě se bude dít stále více věcí z popudu členských států, bez iniciativy či účasti institucí EU, a to jak kvůli Orbánovu vetu, tak kvůli vlastnímu tématu – v oblasti obrany, bezpečnosti či zbrojení, pro Ukrajinu nebo pro sebe, nemá EU v podstatě žádné pravomoci.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.