V CHKO Český les vzniknou letos první nouzová nocležiště pro turisty

Začneme nouzovými nocležištěmi a za nějakou dobu postavíme nouzový srub z 10 apartmány pro rodiny a takové malé parkoviště , samozřejmě na soukromém pozemku a pak , přidáme takové malé brozdaliště , opravdu malinké . Nebojte , to bude jen pro turisty

CHKO i NP ksou pro lidi i když se občas najdou někteří s rigidním výkladem zákona až za hranu. Samozřejmě to chce kázeń a ohleduplnost od návštěvníků.

Není jak vše zakázat a pak rozdávat pokuty. Tento systém je přesně
to, co přispívá k přestavbám chat a chalup na penziony a zákazy
táboření jim nahání hosty. Pro zákaz táboření nejvíc horují majitelé hotelů, penzionů a kempů, protože umožňuje lidem pobyt v přírodě
bez jejich předražených služeb. Z horských chat zmizely levné
společné pokoje s ubytováním ve vlastním spacáku na karimatce
a nebo možnost táboření na louce přilehlé k turistické chatě.
Vidím, že lobbujete za zákazy tábořit a jste pro, aby byly hory
pouze pro ty, kteří dávají vydělat těm výše jmenovaným a nebo
ochranářům, kteří pokutují rebely spící ve volné přírodě. Pak
se lidem divíte, že odmítají další CHKO a NP, které nestojí o
skutečné milovníky přírody toužící spát mimo civilizaci a navíc
zdarma bez zisku pro někoho, kdo ubytováním zatěžuje přírodu
daleko více, než ten, kdo v ní spí pod stanem a opéká si buřty
na ohni místo předražených jídel.

Co všechno jste z toho vydedukoval , upřímně žasnu . Já tím ale chtěl poukázat na pravý opak . Přírodu mám rád , tyto nocležny co se pomalu všude budují a legalizují , táhnou do míst nové a další lidi , kteří by tam jinak nebyli . Mě to prostě nesedí , bojím se že z toho za nějakou dobu vzniknou další ubytovny a právě ty hotely . Tak jsem to snad uvedl na pravou míru a vandráka z toho smradlavého lesa nevyženete , víte proč . On se nedá :-)))

Včera jsme byli v Brdech.Kde byla šotolinová cesta(pro pěší a horská kola luxus),je čerstvý asfalt.A stádo elektrokolistů.Nouzový nocleh,bivak,je nouzový a tedy nevíme,kde nastane.Na daném místě plánovaný nocleh na nouzovém nocležišti????ještě jsem neslyšel,asi novota,je protimluv.A bivakovat se dá luxusně pokud je poblíž trampská bouda ....

Já reagoval na tohle cituji , V chráněné krajinné oblasti Český les (CHKO) vzniknou letos první nouzová nocležiště, kde budou moci turisté jednorázově přespat ve stanu a rozdělat si oheň.

Pak už je jen kruček k cikostezce , pár lidí si na tom založilo dobrý byznys a je potřeba rozšiřovat možnosti . Máte pravdu , tam kde byla lesní cesta je dnes ciklocesta plná lidí na elektrokole , všichni milují přírodu , kde se v…..o tam po sobě ani ten papír nezahrabou , asi nikdy neviděli jak to dělá kočka :-) a pak hezky šup domu do města a na místní sere Bílej tesák . Je to jak říkáte ....

Víte zkousnu i tu cyklostezku místo bývalé
lesní, či polní cesty, protože oni do večera
profrčí kolem a to místo zbude pro táborníky.
Někteří cykloturisté taky rádi táboří pouze
nadivoko v přírodě a dělávám to tak i já.
Nemusím být přece při problémech s chůzí
lazar a mohu jet do přírody na kole a taky
možná jednou i na elektrokole. Je to sice
pro pravověrné trempy masňácké, ale i jim
se možná časem stane, že někam nedojdou
a dají zavděk bicyklu. O úklidu po sobě
je to o zcela něčem jiném a je to o té
výchově od dětství. Někteří i na WC neumí
po sobě spláchnout a použít štětku a nechají
mísu jako po čuněti. Doma to asi neudělají,
ale někde, kde jsou naposledy, jim to asi
nevadí. Já už si čistoty užil a co jiní je
mi ukradené, je jejich heslo a doslova si
libují v tom, někde po sobě něco ponechat.
Jinak jsem zažil i snahu o vámi popsaný
"úklid" exkrementu pod tenkou vrstvu
listí do kterého jsem v okolí tábořiště
šlápl. Byl tak dobře zamaskován, že nebyl
viděn, ale zase tak mizerně uklizen, že
byl jako pěchotní mina. Naše generace
byla naučena vykonávat potřebu u paty
stromu a nikoliv v místě, kde se chodí
a pokud možno přikrýt třeba kamením a
nebo hrstí klestí po kterém se taky
nechodí. Ty kecy o zahrabávání polní
lopatkou jsou z příruček mladých svišťů,
ale nikdo normální nejezdí na vandry s
polní lopatkou. Prostě překryji to
kamenem, nebo klestím a neukrývám to
pouze hrstí listí a nebo hrabanky.

Rozumíme si.Těm elektrokolistům bylo cca 20let.... jinou partu mladých,neelektro, jsme potkali na krkolomné neznačené cestě,mrzí mě,že jsme je neviděli v akci.... co dokázali na skalách muselo být super.Na hlavách přilby,"rozum v batohu",hned bych tu svou starobu za toto vyměnil,ale po o obědě 12km a 400m převýšení snad v našem věku není špatné...?
Ale diskuze začala tím,že není možné si na vandru naplánovat nouzovou situaci...

ad ukrývání lejna: v našich podmínkách (snad s výjimkou arktickoalpinské tundry na vršku sněžky) si s lejnem příroda poradí, a to nejlépe s lejnem ponechaným na povrchu zemském. s výjimkou výkalů hlupáků co kálejí pod skalní převisy, kde se lejno mumifikuje a vydrží víceméně navěky (převisy pod balvany v okolí skalních bivaků čili Bofů v saském švýcarsku by mohly vyprávět). lejno vystavené hmyzu a dešti se v létě "rozpustí" a zmizí za několik málo týdnů až měsíců, v zimě vydrží výrazně déle. toaletními papíru trvá zmizení zhruba rok a vlhčený ubrosek (jakož i dámské potřeby) vydrží mnoho let.

ostatně, v lesní hrabance vykopat jamku na pohřeb lejna je práce na minutu s kusem klacku nebo se špičatým kamenem. to je ostatně správné řešení v místech, kde je výskyt trousičů větší.

Jasně.Ale toto by mělo být jako poučka na začátku turistické cesty,víme,že mnoho z nás si neví rady s bobkem v lese....

Elektrokolo je motorový dopravní prostředek.......

Přesně tak a jezdí na tom kde se jim zachce .... V době mobilů a plného pokrytí signálem mají nouzi pokud ho zapomenou doma

Oba pamatujeme dobu, kdy revírník toleroval oheň
tam, kde bylo místo k jeho zapálení relativně
bezpečné. Pak přicházejí takoví Březinové, kteří
se drží striktně zákona a oheň vám ze strachu z
takových bonzáků nedovolí už ani ten revírník.
Je moudré když ho povolí alespoň někde, pokud
si nelibuji žít v ilegalitě a riskovat vysokou
pokutu za oheň někde jinde. Pokud oheň nechci,
tak je mi samozřejmě ukradené nějaké povolené
místo k táboření a vyspím se tam, kde je místo
k nocování vhodnější, než nějaké frekventované
povolené tábořiště. Jako tremp samotář mám
nejraději místa daleko od hluku, cest a jiných
vymožeností civilizace a klidně zalezu do mladé
smrčiny, kde mne nesmočí ani ta rosa, jako na
louce. Navíc nejsem viděn, slyšen a nehrozí mi
pokutování a nebo vykázání z daného místa. Je
to celkem bezpečné místo do doby, dokud tu
nebude přemedvědováno jako na Slovensku, protože
houštiny milují k odpočinku i oni. Zatím je to
ideální místo k přespání na rozdíl od louky na snímku, ale být nás více a chtít tam mít i oheň,
tak nepohrdnu povoleným místem před ilegálním
ohněm a vykázáním v noci z tábořiště. Kdysi
jsem zažil potlach, který nebyl dohodnut s
celkem vstřícným revírníkem. Byl ale na ten
nelegální potlach upozorněn bonzáky a musel
konat. Povolal tehdy VB, místní hasiče a před
půlnocí začala razie. Hasiči demonstrativně
oheň uhasili a VB nás po legitimování hnala
před auty na nádraží ze kterého jel v neděli
prvý vlak až ráno v 7 hodin. Za pár týdnů jsem
se o tom s revírníkem bavil v hospodě a řekl,
že byl za vola, který neví o potlachu v revíru
a přijít za ním osadníci, tak ho povolí a bude klid. Mimochodem tam je dnes jeho nástupce, který dělá totéž. Toleruje tradiční tábořiště a zcela nekompromisně zakazuje nová na nevhodných místech.
Předloni k jednomu z tábořišť dokonce nechal po
předchozí okolní těžbě dovízt fůru potěžebních zbytků, abychom nemuseli chodit pro dříví přes údolí.
Je to vždy o rozumu a vzájemné toleranci, ale
stačí jeden osel a je po všem.

Asi jsem vás špatně pochopil a omlouvám se z nařčení,
že lobbujete za hoteliéry a jim podobné vykuky, co
se bojí konkurence bezplatných tábořišť.

v pohodě …

v lesích by neměli být další asfaltové cesty , už je jich tak dost . Turistovi by měla stačit zpevněná lesní cesta , to nemá ze stářím nic společného . At se raději starají o přístupnost starším a nemohoucím ve městech , tam je co dohánět ….

Když pominu nesmyslnost pojmu "nouzová nocležiště, o které v diskuzi již byla řeč, tak mi přijde škoda bazírovat na těch ohništích a zazdít kvůli tomu jinak ok plácek.
Je to zbytečně omezující.
Zejména proto, že u nás je taková ne úplně šťastná situace, kdy bivak je ok skoro všude, ale jakmile si někdo postaví stan, tak už jde de iure o táboření a to zase naopak jen tak někde nejde. A může to být poněkud drahé. Přitom rozdíl mezi nějakým UL stanem a tarpem nebo žďárákem je v komfortu sice občas citelný, ale vlastně je to všechno na jedno brdo.

Zákon přitom hovoří jasně o "vyhrazených místech", podmínku "nouzovosti" v něm budete hledat marně. Stejně tak definice táboření v zákoně chybí, definice stan vs. žďárák je jen výklad vzešlý bůhví z čeho. Nesporné ovšem je, že v řadě českých NP a CHKO žádné takové "vyhrazené" místo zřízeno ani není, což kontrastuje s nářky ochranářů nad nelegálními a špatně zabezpečenými ohništi.

(2) Na území národních parků mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí je zakázáno
o) tábořit mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
p) rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

Je to přesně tak. Alfou a omegou je špatný zákon, který je
pro lepší vymahatelnost nekompromisní a v praxi neumožňuje
v naší krajině používat ohniště téměř nikde. Najít u nás
místo 50 m daleko od lesa je navíc šalamounské v tom, že
výklad pojmu les může být různý. Je to 1, 10, nebo 100 stromů a není nebezpečnějśí ohniśtě uprostřed louky se
suchou trávou, než okraj lesa u potoka, či řeky a nebo
ve starém kamenolomu? Pokud chce tábořícího kontrola
potrestat, tak si hůl vždy najde, protože podle zákona
ohniśtě nelze téměř nikde založit. A u spaní v přírodě
totéž. Stopa po stanu a po spaní ve žďáráku, nebo jen
tak je stejná, protože tráva bude uválená tak jako tak
a záleží pouze na tom, jak to dlouho trvá. Ten zákon
je špatný a je nástrojem takových lidí jako p. Březina
a jiní ekofanatici, kteří trvají na jeho striktním
dodržování bez možnosti výjimek ve vhodných lokalitách.
Takže v neznámém terénu vítám oficiální tábořiště, ale
pouze ta ve vhodných místech a nikoliv někde u silnice,
či na "větrné hůrce", kde fouká a kde hrozí údery blesků.
Za svůj život jsem zažil různá povolená táboření na
nevhodných místech a mnohdy se to vymstilo. Zažil jsem
táboření na vrcholu hory ve výšce 1000 mnm mezi zbytky
stoletého smrkového lesa po kůrovci, kdy za hlášené
vichřice začaly padat zbývající stromy na stany. Já
se vzepřel a s dětmi mých příbuzných jsme sešli pár
desítek metrů na závětrnou stranu a přežili vichřici
bez úhony. Je to často o zkušenostech a odvaze jít
i proti hloupému zákonu, jež nebere ohledy na místní
podmínky a možnost extrému.