Petr Palacký: Náhradní výsadba stromů: Míří novela zákona ke spravedlivějším pravidlům?

Pokáceno. Tak vysadit nový?

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Arpingstone / Wikimedia Commons

Současná zákonná pravidla pro náhradní výsadbu nejsou příliš funkční v případech, kdy náhradní výsadbu není možné umístit na pozemcích žadatele. Jasně, principem náhradní výsadby by mělo být, aby nové stromy byly vysazeny na místě těch původních anebo v jejich těsné blízkosti, ale v některých případech to objektivně možné není. To se týká především kácení ze stavebních důvodů v případě velkých projektů, jako jsou třeba stavby dopravního charakteru. Současný zákon má několik mezer, které umožňují, aby úřady buď náhradní výsadby vůbec neukládaly, nebo aby byly nové stromy vysazovány tam, kde je jejich výsadba sice možná a levná, ale nikoli funkční.

Současný zákon má totiž především dvě chyby: Počítá sice s finančními odvody v těch případech, kdy není možné náhradní výsadbu uložit. Jenže říká, že jejich výpočet by měl stanovit zvláštní zákon, a takový zákon se přitom, za 33 let platnosti stávajícího zákona, nikdy nepodařilo vydat. Vedle toho obsahuje ZOPK kouzelnou větu, že orgán ochrany přírody „může“ náhradní výsadbu uložit. A v legislativní mluvě znamená „může“, jak asi tušíte, „nemusí“.

V důsledku toho se bohužel často děje, že orgány ochrany přírody zkrátka žádnou náhradní výsadbu neuloží, protože není kam nový strom vysadit, a jiná možnost kompenzace neexistuje.

Abyste mě chápali dobře. Tohle se Prahy 6 přímo netýká. Náhradní výsadba u nás bývá ukládána vždy. Rozhodnutí naší státní správy jsou kvalitní a odborně dobře vyargumentované. Máme několik špičkových úředníků a úřednic, kteří se věnují právě agendě kácení stromů. Konec konců kvalita rozhodnutí našeho úřadu je vysoká i díky aktivitě ekologických spolků, které v Praze 6 působí a které se v minulosti vůči některým stanoviskům odvolávaly. A v neposlední řadě, za naše rozhodnutí se nestydíme a zpřístupňujeme je široké veřejnosti je na geoportálu Prahy 6.

Jenže to, co u nás v Praze 7 zajišťuje kolektiv odborných úředníků, jinde dělají téměř na koleně. Většinu pravomocí pohledně kácení zeleně totiž v České republice mají jednotlivé obce, tedy i ty maličké, které nejenže nemají specializované úředníky na zeleň a ochranu přírody, ale nemají vůbec žádné úředníky a starosta tam starostuje po večerech, vedle svého občanského povolání.

I v Praze 6 se ale potýkáme s některými problémy současného stavu. Někdy se stává, že bychom, jako samospráva, rádi vysadili nové stromy na příhodné místo, ale nemůžeme, protože tohle místo je dlouhodobě rezervované pro náhradní výsadby. Taková místa totiž musíme mít, v případě komplikovaných projektů, vyhrazená i na dlouhá léta dopředu.

Novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny tenhle stav napravuje. Nadále preferuje náhradní výsadbu a pokud možno přímo v místě, ale vedle toho ukládá transparentní pravidla pro výpočet poplatků za kácení dřevin tam, kde nelze náhradní výsadbu v plném rozsahu uložit. Příjmy z tohoto poplatku mohou obce využít pro výsadbu, pro ochranu stávajících dřevin anebo pro rozšiřování pozemků plnících funkci veřejné zeleně.

A to je správně. Aby stromy ve městě v době bezprecedentní klimatické změny dokázaly prosperovat, budou vyžadovat čím dál více péče. Technické možnosti, jak zajistit stromům dobré podmínky, existují, vesměs jsou však řádově dražší než „prostá“ výsadba stromů do výsadbové jámy. Namísto kvantity bude čím dál víc ve výsadbě třeba věnovat se i kvalitě.

Projednávaná novelizace zákona přináší i další změny, jako je třeba ochrana před nežádoucími účinky venkovního osvětlení. Mně osobně se líbí i zdánlivá drobnost, a to je lepší zákonná definice funkce stromu. Dosud totiž musely orgány přírody v případě řízení o povolení kácení vyhodnocovat „funkční a estetický význam dřevin“. Ano, čtete správně, opravdu se u nás musí úředně posuzovat, zda je strom pěkný, nebo ošklivý. Novelizace tenhle anachronismus ruší, namísto toho se budou posuzovat společensko-ekologické funkce dřevin, které jsou v zákoně dále definovány.

O projednávané novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny je dnes slyšet především vzhledem k jiným částem novely, týkajícím se vyhlášení národního parku Křivoklátsko anebo systémové změny v ochraně zvláště chráněných druhů. Myslel jsem si, že vedle těchto komplexních témat jsou výše nastíněné změny v ochraně stromů zcela nekontroverzní a můžeme u nich diskutovat maximálně tak o formulačních detailech.

To jsem se zmýlil. Jak jsem zjistil, Hospodářská komora České republiky vydala vůči zákonu „důrazné varování“. Promyšlenější ochrana stromů podle ní totiž „zásadně ohrozí stavební sektor“. Komora varuje, že novela „zpomalí nejen výstavbu bytů, průmyslových areálů či obchodních center, ale také zásadní infrastrukturní projekty v oblasti dopravy a energetiky“. To všechno „odradí investory“, jak uvádí Hospodářská komora.

Když si čtu to vyjádření Hospodářské komory proti lepší ochraně stromů, říkám si, že je pro autory novelizace vlastně spíš pochvalou.