Klimatickou žalobu převzalo s ohledem na závažnost plénum Ústavního soudu
Spolek Klimatická žaloba požaduje aby stát přijal konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů. Spolek sdružuje přes 300 členů, žalobu podával spolu s obcí Svatý Jan pod Skalou na Berounsku a dalšími aktéry. Vláda podle nich neplní ani své vlastní klimatické plány. Spolek poukazuje na to, že neaktivita státu porušuje právo na příznivé životní prostředí i další práva lidí, firem i samospráv.
"Změna klimatu je zřejmě nejvýznamnější environmentální i společenskou výzvou, které lidstvo kdy čelilo," stojí v ústavní stížnosti, kterou soud zpřístupnil na webu.
Městský soud v Praze v roce 2022 žalobě nejprve částečně vyhověl, po zásahu Nejvyššího správního soudu (NSS) ji ale zamítl. Jeho druhé rozhodnutí už NSS potvrdil. Zohlednil i právní závěry velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten dal loni v dubnu zapravdu skupině švýcarských žen, které žalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování.
Situace kolem české klimatické žaloby je však podle NSS odlišná, rozdíl spočívá například v tom, že Česko je členskou zemí Evropské unie. Zohledňují se tedy také unijní právní předpisy a mechanismy kontroly. Oproti únoru 2023, kdy NSS rozhodoval poprvé, se výrazně zpřesnily. Kolektivní závazek EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o polovinu ve srovnání s úrovní roku 1990 se v mezičase promítl jak do sekundárního práva EU, tak do povinností jednotlivých členských států včetně ČR.
Ani při zohlednění závěrů nové judikatury štrasburského soudu nenašel NSS ve vnitrostátním, unijním ani mezinárodním právním řádu povinnost Česka snížit emise skleníkových plynů o více než 80 procent, jak požadovali žalobci.
reklama
Dále čtěte |
Po šesti letech končí ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková. V bilančním rozhovoru popisuje úspěchy i neúspěchy hnutí
Má smysl vychovávat březové porosty?
Dopady změn klimatu mění hospodaření v dubových lesíchOnline diskuse
Všechny komentáře (8)
Jaroslav Pokorný
12.3.2025 15:15Jiří Svoboda
12.3.2025 15:57 Reaguje na Jaroslav PokornýRadek Čuda
12.3.2025 16:44 Reaguje na Jaroslav PokornýZákaz provozu aut se spalovacími motory ... to už tady dlouho nebylo. A ne, tudy cesta nevede a nepovede, protože by min Praha prostě zkolabovala. A není můj pocit, dojem či nějaké zbožné přání, to se kdysi téměř dotáhlo do přijetí Regulačního plánu a skončilo to tak, že to je zkrátka nerealizovatelné ... a to se počítalo jen s omezením půl na půl formou sudá/lichá. Policie jasně řekla, že to nedokáže uhlídat a ROPID že to nedokáže VHD/MHD odvézt. Takže se to odpískalo ... o to bylo v době, kdy byli v koalici Zelení. Ale i ti od toho dali ruce pryč.
Pavla Žídková
12.3.2025 19:50 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Řezáč
12.3.2025 17:18Co se týká mého života ve městě, tak za poslední měsíce se výrazně zvýšil výskyt lišejníků, terčovek a Provazovka srstnatá ( Krakonošovy vousy).
S iniciativou, která se dostala k Ústavnímu soudu nesouhlasím.
Jaroslav Pokorný
12.3.2025 22:06A jaké byste chtěli konkrétní kroky státu, aby se snížily emise skleníkových plynů? A navíc ještě ty poletující a škodlivé polutanty? Jak to vše chcete snížit, když budou stále jezdit auta a čmoudit teplárny a výtopny?
Prostě - krizové situace vyžadují rázná řešení!
Jaroslav Řezáč
13.3.2025 05:52 Reaguje na Jaroslav PokornýFit for 55 je v zásadě v našich možnostech bez zvláštních drastických opatření ale to neznamená, že to bude jednoduché a zcela určitě s minimem dočasných OZE, protože celý energetický systém jen ničí.
Jsem zastánce technických řešení pohonu, který se odehrává na základě paliv a ty mohou být i nízkouhlíková a mohou vyrábět vlastní elektřinu, čímž se hmotnost auta výrazně sníží na rozdíl od elektra.
Domnívám se, že se tak stane na základě kolapsu elektromobility, která rozhodně není eko.
Uhlíkově neutrální se stane po ujetí 150 tisíc km, což je deset let.
Veřejná doprava by měla lépe fungovat na větší vzdálenosti včetně vstřícnosti P+R. Je v podstatě nesmysl, aby jel jeden člověk stovky km v autě.
Koncept dopravy by měl opustit Pragocentrismus a také apelovat na to, aby se s tou dopravou taky člověk někam dostal. ( propojit sever jih, východ-západ Čechy-Moravu). Proč nemůžeme jet přímím vlakem z Liberecka do Brna přes Pardubice, když může jezdí vlak z Chebu do Ostravy?
Krize není.
Krize nemá vlastní hmotnou podstatu, tu si můžete jen vytvořit ve vlastní "režii" v hlavě.
Krize a stres z hlediska psychiky vytváří mentální bloky, které se mohou projevovat ve stále vracející se smyčce, což vede k omezení schopnosti vnímat okolí.
Generování pocitu krize je generovaný emocemi bez charakteru.
