Že Putin uzavře příměří nevěří ani sami Rusové. Pak očekáváme od USA rázné kroky, vzkazuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že očekává „silné kroky“ ze strany Spojených států, pokud Moskva odmítne podporovat 30denní příměří, které bylo v úterý dohodnuto na schůzce ukrajinské a americké delegace v Saúdské Arábii.

„Rozumím tomu tak, že můžeme počítat se silnými kroky. Podrobnosti zatím neznám, ale mluvíme o sankcích a o posílení Ukrajiny,“ prohlásil Zelenskyj.

Jednání v Džiddě vedl za americkou stranu ministr zahraničí Marco Rubio, zatímco Ukrajinu zastupoval šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak spolu s ministry zahraničí a obrany. Zelenskyj označil schůzku za „velmi pozitivní“ a uvedl, že cílem bylo napravit vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem, které se ocitly v krizi po nepovedeném setkání s prezidentem Donaldem Trumpem před dvěma týdny.

V Moskvě mezitím mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko čeká na podrobné informace z Washingtonu o tom, co bylo v Džiddě projednáno. Dodal, že Vladimir Putin se nejprve musí nechat informovat americkou stranou, než se rozhodne, zda je návrh přijatelný pro Rusko. Zároveň připustil, že pokud to bude nutné, může být rychle zorganizován telefonát mezi Putinem a Trumpem.

Rubio potvrdil, že Spojené státy budou ve středu v kontaktu s Ruskem ohledně dosažené dohody o příměří, avšak nespecifikoval, jaké důsledky by Moskva mohla čelit, pokud by na příměří nepřistoupila. „Všichni netrpělivě čekáme na ruskou odpověď a důrazně je vyzýváme k ukončení všech bojů,“ uvedl Rubio během své návštěvy Irska.

Blízký Trumpův spojenec a vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff má v nadcházejících dnech odcestovat do Moskvy na schůzku s ruským prezidentem, přestože Kreml tuto informaci zatím nepotvrdil.

Podle Zelenského přivezla ukrajinská delegace do Saúdské Arábie návrh na 30denní příměří ve vzduchu a na moři, během něhož by se mohlo jednat o trvalejší urovnání konfliktu. Americká strana však navrhla úplné příměří, což bylo nakonec dohodnuto poté, co obě delegace konzultovaly své prezidenty.

Zatímco kontrola příměří ve vzduchu a na moři by podle Zelenského byla snadná, vyjádřil obavy, jakým způsobem bude monitorována frontová linie. „Vzhledem k tomu, s kým máme co do činění, a na základě zkušeností z posledních let doufám, že naši západní partneři přijdou s plánem,“ poznamenal.

V Moskvě však někteří ruští představitelé projevili skepsi ohledně vyhlídek na příměří. Moskva podle nich není ochotna zastavit boje, zejména v době, kdy její jednotky tento týden dosahují rychlých územních zisků v ruské Kurské oblasti. Právě tam Ukrajina loni provedla překvapivou invazi. Ve středu ruské síly obsadily centrální náměstí Sudže, největšího ruského města kontrolovaného Ukrajinou.

„Rusko postupuje na bojišti… Jakákoli dohoda musí být na našich podmínkách, ne na amerických… Washington by si to měl uvědomit,“ napsal na Telegramu významný ruský senátor Konstantin Kosačev.

Odborník na vojenské konflikty Ruslan Leviev uvedl, že ukrajinské síly v Kurské oblasti se zdají provádět kontrolovaný ústup, přičemž předávají pozice bez odporu. „Všechny oblasti postupně přecházejí pod kontrolu ruských sil a byly obsazeny s minimálním odporem. Lze říci, že celé město Sudža je nyní pod ruskou kontrolou,“ prohlásil.

Zelenskyj ve středu naznačil, že by mohlo jít o organizovaný ústup. „Vojenské velení dělá to, co má – zachraňuje co nejvíce životů našich vojáků,“ uvedl.

Minulý měsíc v rozhovoru pro britský deník The Guardian Zelenskyj uvedl, že Ukrajina by mohla vyměnit území, která drží v Kurské oblasti, za území Ukrajiny okupovaná Ruskem.

Putin opakovaně odmítl možnost dočasného příměří, protože se podle něj musí nejprve vyřešit „kořenové příčiny“ konfliktu. Letos uvedl, že „by nemělo dojít k žádnému krátkodobému příměří, žádné pauze na přeskupení sil a přezbrojení s cílem později pokračovat v konfliktu, ale k dlouhodobému míru“.

Místo toho ruský prezident stanovil sérii maximalistických požadavků pro ukončení invaze, včetně toho, že se Ukrajina vzdá členství v NATO, projde částečnou demilitarizací a předá Rusku plnou kontrolu nad čtyřmi ukrajinskými regiony, které Putin v roce 2022 prohlásil za ruské území.

Ruský analytik Fjodor Lukjanov, který vede poradní orgán Kremlu pro zahraniční politiku, napsal, že dohoda o příměří je v rozporu s ruským postojem, že žádné příměří nebude, dokud nebude vytvořen rámec pro trvalé urovnání. „Jinými slovy, budeme bojovat, dokud nebude dosaženo komplexní dohody,“ uvedl.

Odmítnutí příměří by však mohlo Putina dostat do obtížné situace, protože by to mohlo vyvolat napětí s Trumpem a ohrozit jejich dosud dobré vztahy. Trumpova administrativa zaujímá vůči Moskvě výrazně odlišný přístup než evropští spojenci USA.

V reakci na změnu americké politiky evropští lídři urychleně zvažují možnosti podpory Ukrajiny po případném příměří. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer usilují o vytvoření mírové mise, avšak detaily o jejím mandátu a pravidlech nasazení stále nejsou jasné. Navíc není zřejmé, zda by Rusko souhlasilo s rozmístěním takových jednotek na Ukrajině.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro skupinu amerických krajně pravicových blogerů zopakoval, že Moskva nepřijme žádné západní mírové síly jako bezpečnostní záruku „za žádných podmínek“.

Ukrajina přitom uvedla, že bude potřebovat nějaký druh bezpečnostní garance, aby podepsala trvalou dohodu o příměří. Spojené státy však zatím daly najevo, že takové záruky nejsou ochotny poskytnout.

„Budeme o bezpečnostních zárukách jednat podrobněji, pokud příměří vydrží 30 dní,“ uvedl Zelenskyj ve středu. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy