V národním parku Podyjí proběhlo první řízené vypalování. Pomůže pečovat o Havranické vřesoviště

"Najít správný okamžik k zapálení nebylo jednoduché. Po měsících plánování a čekání na vhodné povětrnostní podmínky jsme se konečně dočkali. Během soboty se podařilo ohněm ošetřit 1,5 hektaru travních porostů a vřesovišť," uvedla správa parku.
Oproti nekontrolovaným požárům má řízené vypalování podle spráců parku řadu výhod. Zlepšuje stav travních porostů, podporuje vřesy a další vzácné druhy rostlin a zároveň snižuje riziko ničivých požárů v budoucnu. Řízené vypalování sledovali odborníci na biologii, ochranu přírody i požární bezpečnost, aby vyhodnotili její dopad. Podle správy řízené vypalování v Podyjí ukázalo svůj potenciál.
"Pokud se výsledky osvědčí, může se oheň stát cenným spojencem v péči o zdejší unikátní přírodu," uvedla správa. Doplnila, že usiluje o to, aby se oheň stal jedním z běžných nástrojů péče o vybrané biotopy, stejně jako pastva nebo sečení.
Národní park Podyjí má rozlohu 62,6 kilometru čtverečních. Vyhlášen byl v roce 1991. Je ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy. V Česku existují čtyři národní parky, které jsou nejvyšší právní formou ochrany přírody a které pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu. Kromě Podyjí je to ještě Krkonošský národní park, Šumava a České Švýcarsko.
reklama
Dále čtěte |



Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Slavomil Vinkler
13.3.2025 07:14Dalibor Motl
13.3.2025 08:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Karel Zvářal
13.3.2025 08:29 Reaguje na Dalibor MotlEmil Bernardy
13.3.2025 10:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Karel Zvářal
13.3.2025 11:22 Reaguje na Emil Bernardyvaber
13.3.2025 09:41Mají hasiči, nebo plánovači řízených požárů přehled o tom co chtějí zničit a čemu chtějí pomoci a srovnávají to s tím, co po přežilo a co zničili.
Jak je to s tím vřesem, zničili ho nebo přežil a pomohli mu k rozšíření. Kolik maličkých broučků ,které my vůbec nevnímáme uhořelo ?
Slavomil Vinkler
13.3.2025 09:58 Reaguje na vaberVladimir Mertan
13.3.2025 10:00 Reaguje na vaberRiadené vypaľovanie sa vždy robí tak, aby zostali časti porastu nevypálené. Okrem toho sú obyvatelia vresovísk a xerotermov na občasné vypálenie pripravení a ich životné stratégie sú také, že požar prežijú. To znamená že hibernujú v úkrytoch v pôde, alebo prezimujú v pôde vo forme vajíčok.
Slavomil Vinkler
13.3.2025 10:04 Reaguje na Vladimir MertanSlavomil Vinkler
13.3.2025 10:02 Reaguje na vaberPavel Jeřábek
13.3.2025 12:43 Reaguje na vaberBřetislav Machaček
13.3.2025 10:27Kdo se pohyboval v předchozích teplých dnech přírodou, tak viděl, že už je
probuzena vegetace i hmyz. Doporučuji to provádět raději v suché zimě bez
sněhu a taky tomu napomáhat. Dá se to i pomocí propanbutanových plynových hořáků díky kterým shoří i tráva navlhlá. Bez hořáku by nehořela a nehrozí
tak rozšíření do okolí. Kamarád tak likvidoval suchou trávu ve svém mladém lese kolem turistické stezky, protože rok předtím vzplála asi od nedopalku
cigarety a museli zasáhnout hasiči. Nyní tam nemá co vzplanout, protože to
cíleně vypálil v pětimetrovém pásu kolem stezky. V tom pruhu má uklizeno
od klestí a jiných snadno hořlavých materiálů. Takže ANO, ALE ve správný
čas, cíleně a pod dozorem.