Putin má výhrady k návrhu na zastavení bojů, podle Zelenského příměří nechce

„Souhlasíme s návrhy na zastavení bojů, ale vycházíme z předpokladu, že příměří by mělo vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny krize,“ prohlásil vůdce Ruska, které už čtvrtým rokem vede plnohodnotnou invazi na Ukrajině. Vyjádřil se tak poprvé veřejně k návrhu na třicetidenní kompletní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, se kterým přišly nedávno Spojené státy.

Putin řekl, že samotnou myšlenku na příměří Rusko podporuje. „Ale jsou zde záležitosti, o kterých musíme diskutovat. A myslím si, že také musíme mluvit s našimi americkými kolegy,“ uvedl ruský vládce s tím, že si možná zatelefonuje s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Zelenskyj: Putin připravuje odmítavou reakci

Kyjev už dříve uvedl, že s návrhem souhlasí. Zelenskyj pak ve čtvrtek večer uvedl, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo Trumpovi. Ukrajinská hlava státu se domnívá, že Moskva požaduje v rámci příměří podmínky, jejichž cílem je klid zbraní odložit nebo mu zabránit.

Ukrajinští vládní představitelé odpoledne uvedli, že Kyjev chápe, že vojenskou silou nemůže být plně navrácena územní celistvost a že teď nastal čas na diplomatické řešení, ale nikdy neuznají ruské nároky na ukrajinské území.

Jak se bude kontrolovat dohoda o příměří, ptá se šéf Kremlu

„Jak se také budou řešit otázky na celé linii kontaktu? A je to téměř dva tisíce kilometrů,“ řekl Putin. „Kdo bude vydávat rozkazy k zastavení bojových akcí?“ pokračoval šéf Kremlu a vznesl dotaz, „kdo určí, kde a kdo porušil případnou dohodu o příměří“. Jsou to podle něj otázky, které vyžadují pečlivé prozkoumání na obou stranách. „Podporujeme ale myšlenku ukončení tohoto konfliktu mírovými prostředky," řekl.

Putin rovněž poděkoval Trumpovi za jeho úsilí ukončit válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v Moskvě. Do země dorazil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff, podle listu Kommersant s ním má ve čtvrtek večer Putin jednat.

Trump nabídl mírný optimismus ohledně Putinova prohlášení, napsala agentura AP. Šéf Bílého domu vyjádření ruského prezidenta označil za slibné. „Nebylo ale úplné,“ uvedl Trump na začátek setkání v Bílém domě se šéfem NATO Markem Ruttem. „Mnoho detailů konečné dohody bylo projednáno. Teď uvidíme, zda tam Rusko je. A pokud není, bude to pro svět okamžik velkého zklamání,“ řekl americký prezident podle AFP.

Putinův poradce považuje plány na příměří za uspěchané

Putinův poradce Jurij Ušakov ještě před prohlášením svého šéfa řekl, že Rusko americkým návrhem na třicetidenní příměří na Ukrajině nic nezíská. Kreml považuje plány za uspěchané a požaduje, aby v nich byly zahrnuty ruské zájmy. Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem počítá s klidem zbraní jak ve vzduchu, tak na vodě i na frontě.

„Dal jsem najevo, že (navrhované příměří) není ničím jiným než dočasnou příležitostí k oddechu pro ukrajinskou armádu,“ řekl ve čtvrtek Ušakov v televizi Rossija-1.

Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení svého tažení na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že „během budoucích rozhovorů s americkou stranou“ je Rusko „připraveno projednat tuto iniciativu“.

Loutková vláda a nemožnost se bránit, popisuje Šír požadavky Moskvy

Ruští a američtí představitelé jednali o podmínkách Moskvy při osobních i on-line rozhovorech v průběhu posledních tří týdnů, uvedly zdroje Reuters. Ruské požadavky přitom označily za obecné a podobné těm, které Kreml předkládal Ukrajině, Spojeným státům a Severoatlantické alianci už dříve.

Podmínky Moskvy lze podle Jana Šíra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy shrnout do dvou kategorií. Jednak vůči samotné Ukrajině: „To jsou konkrétně demilitarizace v ruském slovníku, tedy omezení ukrajinské armády tak, aby se nemohla případné agresi bránit. Dále se v ruském slovníku mluví o denacifikaci, to znamená výměně stávajícího ukrajinského vedení za loutky, které by byly podřízeny Moskvě, a uznání anexe šesti administrativních oblastí, které Rusko prohlásilo za své,“ popsal politolog s tím, že mezi ně patří Sevastopol, Krym, Doněcká, Luhanská, Záporožská a Chersonská oblast.

Také by Ukrajina podle ruské představy měla omezit vztahy s třetími aktéry, aby neměla spojence v případě další ruské agrese.

Článek pět jen s ruským souhlasem, chce Moskva

Druhá kategorie ruských podmínek míří směrem k USA a NATO, což bylo obsaženo v Rjabkovově ultimátu z prosince 2021. „Tady se jedná o zejména efektivní uznání ruské sféry vlivu, které zahrnuje všechny státy postsovětského prostoru, kde by se NATO a USA zavázaly, že se nijak nebudou angažovat,“ dodal Šír.

Druhým požadavkem Ruska v rámci této kategorie bylo rozštěpení NATO na státy dvou kategorií. „Jednak ty, které byly členskými zeměmi před rokem 1997, a na druhou kategorii, které přistoupily k Alianci po roce 1997, což je mimo jiné i Česká republika, a které by měly právo se bránit případné agresi a uplatnit článek pět pouze v případě, že k tomu dá souhlas Rusko,“ vysvětlil Šír.

Zmínil také, že vstup Trumpovy administrativy do řešení bezpečnostní krize, je docela výrazný a razantní. „Trump donutil Ukrajinu k tomu, aby efektivně souhlasila se zmrazením konfliktu, což Rusku dává prostor, aby konsolidovalo svoji kontrolu na okupovaných územích, aniž by Ukrajina za to cokoliv hmatatelného dostala, ale ruské cíle jdou daleko za rámec zničení Ukrajiny,“ popsal Šír. Teď podle něj uvidíme, jakými podmínkami Rusko doplní svůj eventuální souhlas s návrhem na 30denní příměří.

Rusku nelze věřit, shodují se Kozák a Hřib

„Přál bych si a doufám, že se blížíme ke konci války, ale je potřeba vnímat, že jednáme s Ruskem, které se nechová čestně a které Ukrajinu napadlo. To, co slyšíme z Moskvy, nemusí být pravda, se kterou budeme muset do budoucna pracovat,“ upozornil v pořadu Události, komentáře náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS). „Rusku se samozřejmě věřit nedá, protože kdybychom Rusku věřit mohli, tak by válka vůbec nebyla,“ souhlasil předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

„Já se na to dívám tak, že kompromisu se nedosáhne, pokud nebudou ústupky na obou stranách. Stále se ale pohybujeme ve velkých spekulacích. Samozřejmě si přeji, aby válka skončila,“ reagoval předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO).

Čen sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) je rád, že se začaly debaty na vysoké úrovni. „Je nutné si uvědomit, že pokud by spolu aktéři války nemluvili tak, jak spolu mluví nyní, konflikt by se nikdy neukončil,“ řekl. „Myslím, že Donald Trump má velký talent na vyjednávání, a věřím, že i díky tomu to dopadne dobře.“

Je to poprvé, co se všichni začali snažit, hodnotí Svoboda

Bývalý ministr zahraničí, dnes působící na Diplomatické akademii, Cyril Svoboda (KDU-ČSL) si myslí, že se příměří na Ukrajině přiblížilo. „Je to poprvé, kdy se všechny strany začaly snažit. Jestli to dobře dopadne, uvidíme. Hybatelem celého procesu jsou Spojené státy.“ Trump podle něj razí politiku, že napřed se sejdou lídři a teprve pak se domlouvají detaily. „Dosud jsme byli zvyklí na opačný postup.“

Podle ředitele Pražského centra pro výzkum míru Michala Smetany se Putin nechtěl odmítnutím návrhu dostat do sporu s Trumpem. „To by mu velmi zkomplikovalo jednání s americkým prezidentem. Pro Kreml je však nyní výhodné situaci ještě více zdržovat. A mezitím si vylepšit situaci na bojišti a zároveň si stanovit základní principy pro další vyjednávání.“ Dodal, že se nyní hraje o to, kdy příměří bude, a za jakých podmínek.

Redaktorka Deníku N Petra Procházková považuje Putinův postoj k návrhu příměří za souhlas i odmítnutí zároveň. Čekala, že nedojde k jednoznačnému odmítnutí, protože to si šéf Kremlu za současné situace nemůže dovolit. Předpokládalo se, že „na první dobrou“ nepřistoupí na něco, co v Saúdské Arábii vymyslí ukrajinská a americká delegace. Novinářka soudí, že ruské podmínky budou takové, aby je Kyjev nepřijal. „Putinovi jde o protahování. Chce získat čas, ale nechce vypadat jako někdo, kdo si mír nepřeje.“ Trump však podle ní vůči Rusku účinně používá metodu „cukru a biče“.

Někteří američtí činitelé, zákonodárci a odborníci se nicméně obávají, že Putin, bývalý důstojník KGB, příměří ve skutečnosti využije k tomu, aby zintenzivnil svou snahu vrazit klín mezi USA, Ukrajinu a Evropu a zmařit jakékoli mírové rozhovory, dodal Reuters.

„Věřím, že Donald Trump má ještě nástroje, které dokážou vyvinout tlak na Rusko,“ sdělil Jan Hornát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Nejsou to podle něj pouze sankce, ale i větší materiální a vojenská pomoc Ukrajině nebo možné útoky přímo na ruském území. „Což je jeden z posledních nejradikálnějších kroků ze strany Trumpovy administrativy, ale rozhodně to může být nátlak, který může do jisté míry zafungovat,“ míní amerikanista.

„Rusové říkají, že preferují trvalý mír před příměřím a že jsou ochotni ke kompromisům, ale ne k věším ústupkům,“ uvedl Rožánek s tím, že podmínky jsou dlouhodobě stejné a nemění se. Rusko chce po Kyjevu kapitulaci, aby se Ukrajinci vzdali svého území a také případného členství v NATO, dodal.