Z Ruska zní další tvrdá kritika příměří. Putin se bojí říct Trumpovi pravdu, že mír nechce, míní Zelenskyj

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek vyjádřil pochybnosti o americkém návrhu na příměří ve válce na Ukrajině. Přestože uvedl, že v principu příměří podporuje, vznesl tvrdé podmínky a požadoval ústupky od Kyjeva.

„Souhlasíme s návrhem na zastavení bojů, ale musíme mít na paměti, že toto příměří musí vést k trvalému míru a řešit příčiny krize,“ prohlásil Putin na tiskové konferenci. Opět tak zopakoval tvrzení Kremlu, že současná ukrajinská vláda je součástí problému.

Rusko napadlo Ukrajinu poprvé v roce 2014 a v roce 2022 zahájilo rozsáhlou invazi. Putin tehdy požadoval, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO a aby se vojenská přítomnost aliance východně od Německa omezila, což USA a jejich spojenci odmítli jako nepřijatelné.

Putin nyní naznačil, že Ukrajina by během příměří měla zastavit mobilizaci a výcvik svých jednotek a že ostatní státy by měly přestat dodávat zbraně Kyjevu. „Ruské jednotky postupují téměř na všech úsecích fronty,“ upozornil ruský prezident.

I když označil americkou myšlenku za „velkou a správnou“, dodal, že je třeba prodiskutovat mnoho detailů. Naznačil také, že by možná zavolal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Americký mírový plán a reakce Kyjeva

Putinova slova zazněla v době, kdy do Moskvy dorazil americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff, aby ruským představitelům představil mírový plán USA. Ukrajina již dříve návrh na 30denní příměří, které by se vztahovalo na celou frontovou linii, přijala po jednáních se Spojenými státy v Saúdské Arábii.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Putinovu reakci ostře odsoudil a obvinil ho, že se snaží protahovat jednání, místo aby návrh přímo odmítl. „Putin se bojí říct prezidentu Trumpovi přímo, že chce pokračovat ve válce a zabíjet Ukrajince,“ uvedl Zelenskyj.

Později během čtvrtka Trump označil Putinovu reakci za „slibnou, ale ne úplnou.“ „Rád bych s nimi jednal nebo s ním mluvil, ale musíme to rychle ukončit. Každý den umírají lidé,“ řekl v Oválné pracovně. Dále naznačil, že USA s Ukrajinou diskutují o tom, jaké území by mohlo být zachováno nebo ztraceno v rámci konečné dohody. „Mnoho detailů konečné dohody už bylo projednáno,“ dodal.

Tvrdší postoj ruských představitelů

Putinovy obavy zopakovali i další ruští představitelé, někteří však zaujali ještě tvrdší postoj vůči návrhu příměří.

Putin se například ptal, co se stane s oblastí v ruské Kurské oblasti, kterou Ukrajina stále drží. „Pokud na 30 dní zastavíme vojenské akce, znamená to, že ti, kdo tam jsou, odejdou bez boje? Máme je jen tak propustit, i když spáchali mnoho zločinů na civilistech?“ položil otázku.

Kremlský poradce Jurij Ušakov mezitím varoval, že Moskva nechce dočasné příměří, protože by poskytlo ukrajinské armádě „pouze oddechový čas.“ To sdělil ve středečním telefonátu americkému poradci pro národní bezpečnost Michaelu Waltzovi.

Ruská mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová šla ještě dál a prohlásila, že v rámci jakékoli dohody nesmí být na Ukrajině žádná zahraniční vojenská přítomnost. „Pro nás je naprosto nepřijatelné rozmístit na Ukrajině jednotky ozbrojených sil jiných států pod jakoukoli vlajkou,“ uvedla s tím, že Rusko by na takový krok „odpovědělo všemi dostupnými prostředky.“

Mezitím ruská armáda oznámila, že znovu dobyla město Sudža, největší ukrajinskou obsazenou oblast v Kurské oblasti. Tento krok podle analytiků ohrožuje Kyjev v jeho jednáních o míru, protože přichází o jeden z mála vyjednávacích trumfů. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Letní počasí

Počasí bude o víkendu tropické. Horko přetrvá i po volných dnech

Příští víkend bude speciální i tím, že školou povinným dětem začnou v sobotu prázdniny. Na počasí si rozhodně nebudou moci stěžovat. Očekává se totiž tropická epizoda. Teploty dosáhnou po víkendu až 35 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).  

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy