Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil velvyslance Jihoafrické republiky ve Spojených státech Ebrahima Rasoola za personu non grata. Rubio ho na síti X obvinil, že nenávidí prezidenta Donalda Trumpa, takže v USA již není vítaný. „Jihoafrický velvyslanec ve Spojených státech už v naší skvělé zemi není vítaný,“ uvedl Rubio. Poznamenal, že americká vláda už s ním nemá o čem diskutovat. „Takže je považován za PERSONU NON GRATA,“ dodal.

Rubio ve svém příspěvku sdílel odkaz na konzervativní portál Breitbart, který napsal, že Rasool na pátečním zahraničněpolitickém semináři v Johannesburgu označil Trumpa za vůdce hnutí bílých šovinistů v USA a ve světě. Trumpovo hnutí Make America Great Again (MAGA; Učiňme Ameriku opět skvělou) server označil jako odpověď na rostoucí demografickou rozmanitost v USA.

Dále čtěte

Američané prosí Dánsko o pomoc s vejci. V době, kdy téměř polovina Dánů vnímá USA jako hrozbu

Ve Spojených státech panuje vaječná krize a tamní úřady nyní požádaly dánské producenty, zda mohou vyvážet…

Kancelář jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy „vzala na vědomí politováníhodné vyhoštění velvyslance Jihoafrické republiky ve Spojených státech amerických pana Ebrahima Rasoola,“ uvádí se v jejím prohlášení. Ramaphosův úřad zároveň vyjádřil odhodlání budovat vzájemně prospěšné vztahy s Washingtonem.

Rasool je velvyslancem v USA od letošního ledna. Tento post již zastával v letech 2010 až 2015 za prezidenta Baracka Obamy. Agentura AP poznamenala, že v USA je vyhoštění velvyslance velmi neobvyklé, když mnohem častěji bývají vyhošťováni diplomaté na nižších pozicích.

Od svého lednového návratu do Bílého domu Trump opakovaně Pretorii obviňuje z rasové diskriminace potomků evropských kolonistů, především farmářů. Trump nedávno oznámil, že USA kvůli tomu zastavují veškeré federální financování JAR a že umožní přesídlení bělošských jihoafrických farmářů a jejich rodin jako uprchlíků do USA.

Šéf Bílého domu na začátku února řekl, že JAR „velmi špatně zachází“ s „některými vrstvami obyvatel“ v narážce na zákon, který předtím podepsal jihoafrický prezident Ramaphosa. Norma má za cíl řešit rasové rozdíly ve vlastnictví půdy a umožňuje zabírat zemi, aniž by za to stát vyplácel náhradu. Může se tak ale dít jen v okolnostech, kdy je to „spravedlivé a v souladu s veřejným zájmem“ a za podmínky, že pozemek není využívaný a jeho vlastníci nemají v úmyslu ho rozvíjet.

Černošské obyvatelstvo v JAR i více než 30 let po skončení apartheidu vlastní jen malou část zemědělské půdy. Většina patří bělošské menšině, která tvoří méně než deset procent populace. To vede k frustraci kvůli pomalému postupu změn v zemi, uvádějí agentury.