Budeme vyvíjet další nátlak na Rusko, aby usedlo k jednacímu stolu, řekl Starmer

18 minut
Brífink britského premiéra Keira Starmera po schůzce lídrů
Zdroj: ČT24

Britský premiér Keir Starmer na virtuálním summitu světových lídrů věnovaném Ukrajině, která se brání ruské invazi, vyzval k tlaku na Moskvu, aby zasedla k jednacímu stolu ohledně Američany navrhovaného třicetidenního příměří. Lídři se shodli na zvýšení restrikcí vůči ruské ekonomice, aby Moskva zastavila válečnou mašinérii. Premiér Petr Fiala (ODS) státníky informoval o dodávkách munice na Ukrajinu.

„Pokud to (ruský vládce Vladimir) Putin myslí s mírem vážně, je to velmi jednoduché, musí zastavit své barbarské útoky na Ukrajinu a souhlasit s příměřím,“ uvedl Starmer. Podle agentury Reuters státníkům na jednání také řekl, že musí být připraveni bránit jakoukoliv mírovou dohodu.

Takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem, informovala dále agentura, podle níž britský ministerský předseda dále hovořil o budování ukrajinské obrany a ozbrojených sil. Lídři se na summitu také shodli, že je potřeba zvýšit restrikce vůči ruské ekonomice, aby Putin zastavil válečnou mašinérii a usedl k jednacímu stolu.

6 minut
Události: Summit Keira Starmera
Zdroj: ČT24

„Pokud Rusko konečně přijde ke stolu, tak musíme být připraveni monitorovat (dodržování) příměří, abychom zajistili, že to bude vážný a trvalý mír,“ řekl Starmer lídrům podle agentury AP, která se odvolává na informace zveřejněné kanceláří premiéra. „Pokud se tak nestane, pak musíme napnout všechny síly, abychom zvýšili ekonomický tlak na Rusko a zajistili ukončení této války,“ dodal. Putin podle něj dříve či později bude muset přijít k jednacímu stolu.

Starmer dále podle Reuters řekl, že bude třeba, aby evropští a další spojenci přišli s konkrétními závazky k podpoře Kyjeva. Uvedl však, že plány pro Ukrajinu v případě příměří s Ruskem musí zahrnovat spolupráci Spojených států. „Postoj vůči USA se nezměnil. Jasně jsem řekl, že to musí být provedeno ve spolupráci se Spojenými státy,“ sdělil Starmer s tím, že s Washingtonem jedná denně.

Zpravodaj ČT Lukáš Dolanský sdělil, že žádné konkrétní kroky ani možné scénáře na summitu nezazněly. „V zásadě Kier Starmer zopakoval, že Západ je jednotný a chce být jednotný,“ dodal Dolanský.

8 minut
Zpravodaj ČT Lukáš Dolanský k on-line summitu státníků
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se summitu účastnil, poté na síti X napsal, že je třeba definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám a pokračovat v práci na kontingentech, které podle něj vytvoří základ budoucích evropských ozbrojených sil. „Kontingent musí být umístěn na ukrajinském území. Je to bezpečnostní záruka pro Ukrajinu a bezpečnostní záruka pro Evropu,“ sdělil ukrajinský prezident.

Dále uvedl, že cesta k míru musí začít „bezpodmínečně“, a pokud si to Rusko nepřeje, je třeba na Moskvu vyvíjet silný tlak. Ruského vládce Vladimira Putina obvinil ze lží. „Lže také o tom, že příměří je údajně příliš složité. Ve skutečnosti lze vše kontrolovat a my jsme o tom s Američany diskutovali. Pravdou je, že Putin válku protahuje už téměř týden po jednáních v Džiddě,“ sdělil Zelenskyj s odkazem na setkání ukrajinské a americké delegace v Saúdské Arábii, po kterém Kyjev souhlasil s americkým návrhem na klid zbraní.

13 minut
Vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského po on-line summitu
Zdroj: ČT24

Nizozemský premiér Dick Schoof po jednání podle agentury AFP prohlásil, že je důležité udržovat tlak na Rusko kvůli příměří. Podobně se vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron, podle něhož je to třeba činit společně s USA. Německý kancléř Olaf Scholz vyzval Rusko, aby ukončilo útoky na Ukrajinu a „vydalo se na cestu k trvalému a spravedlivému míru“. 

Fiala informoval státníky o dodávkách munice

„Ti, kteří chtějí spolupracovat na zajištění bezpečnosti v Evropě, by neměli být blokováni těmi, kteří to nechtějí,“ napsal po jednání na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Ocenil, že v takzvané koalici ochotných zemí nejsou jen unijní státy, ale i Velká Británie a další země.

Státníci podle Fialy hovořili o konkrétních možnostech jednotlivých zemí, jak ještě lépe pomoci. Sám na schůzce informoval o aktuálních dodávkách munice na Ukrajinu, které Česko zprostředkovává mimo jiné v rámci muniční iniciativy.

Ministerstvo obrany na konci února uvedlo, že za rok 2024 Česko pro Ukrajinu zprostředkovalo dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží.

Účast více než dvacítky státníků

Virtuální summit hostil britský premiér a navazoval na londýnský summit ze začátku března, který se také věnoval Ukrajině a evropské bezpečnosti. Lídři se tehdy v britské metropoli sešli osobně.

Na jednání se nyní očekávala účast 25 státníků včetně českého premiéra Fialy. Podle BBC, která se odkazuje na kancelář britského premiéra, se nakonec připojili představitelé 26 zemí včetně Zelenského, Macrona nebo nového kanadského premiéra Marka Carneyho. Účastnili se také zástupci NATO a Evropské unie. Předpokládalo se, že se připojí představitelé evropských spojenců Kyjeva a také Austrálie, Kanady a Nového Zélandu. Jednání se neúčastní zástupce USA, napsala agentura AP.

Dolanský uvedl, že není k dispozici přesný seznam zemí, které se k jednání připojily, a není jisté, zda se připojilo 26 zástupců. Velký otazník panoval zejména nad účastí Itálie, konkrétně italské premiérky Giorgie Meloniové, která dává přednost jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, doplnil zpravodaj. Podle BBC se ale účastnila.

Podle Starmera byla skupina, která se nyní sešla, větší než před dvěma týdny. „Existuje silnější kolektivní odhodlání a ráno byly na stůl předloženy nové závazky jak ke koalici ochotných ve smyslu obrany dohody, ale také v širší souvislosti, kterou je kolektivní obrana a bezpečnost Evropy... Nyní přejdeme do operační fáze," uvedl Starmer s odkazem na nadcházející čtvrteční jednání vojenských představitelů.

Summit se konal na závěr týdne, který přinesl posun v diplomatickém úsilí o ukončení více než tři roky trvající plnohodnotné ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přijal návrh Washingtonu na třicetidenní klid zbraní v bojích s Ruskem ihned poté, co se představitelé USA a Ukrajiny setkali v Saúdské Arábii. Šéf Kremlu ve čtvrtek uvedl, že Moskva podle něj souhlasí s návrhy na zastavení bojů, existuje ale řada otázek. Zelenskyj Rusko obvinil z toho, že záměrně klade podmínky, protože chce, aby diplomacie ztroskotala a válka pokračovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Expo 2025 v Japonsku začal Český národní den

Na světové výstavě Expo v Ósace začal Český národní den, zahájily ho česká a japonská hymna v podání Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu. Národního dne se účastní prezident Petr Pavel i japonská princezna Takamado. Expo je podle Pavla přehlídkou špičkových technologií, výjimečné architektury a národních identit. Především je ale prostorem, kde se potkávají různé kultury a společně hledají odpověď na otázku, jak by měla vypadat budoucnost, řekl.
06:17Aktualizovánopřed 5 mminutami

Íránem se šíří záhadné exploze

Íránské úřady řeší v posledních týdnech sérii záhadných výbuchů a požárů. V zemi hořely bytové domy, ropná rafinerie, letiště či továrna na obuv, píše list The New York Times (NYT) a další média. Teherán veřejně mluví o náhodě a chřadnoucí infrastruktuře, v soukromí ale někteří íránští činitelé zmiňují sabotáž. Za explozemi podle nich může stát izraelská tajná služba Mosad.
před 7 mminutami

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
před 31 mminutami

Rusové zasáhli historické centrum Oděsy, útočili i na Čerkasy

Rusko v noci na čtvrtek podniklo rozsáhlý dronový útok na jihoukrajinskou Oděsu, přičemž poškodilo civilní infrastrukturu a architektonické památky v historickém centru, které je pod ochranou UNESCO. Uvedly to místní úřady. Ve městě podle nich vypuklo několik požárů, ruský úder zasáhl trh Pryvoz. Nejméně čtyři lidé utrpěli zranění. Minimálně sedm lidí včetně dítěte zranili Rusové také při útoku na Čerkasy.
08:53Aktualizovánopřed 48 mminutami

Kolumbijská univerzita zaplatí 200 milionů dolarů, vláda jí obnoví financování

Kolumbijská univerzita v New Yorku uzavřela dohodu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, v rámci níž vládě zaplatí přes 200 milionů dolarů (asi 4,2 miliardy korun). Vláda škole podle dohody obnoví většinu federálního financování, píší agentury s odvoláním na prohlášení univerzity. Bílý dům v březnu zrušil granty a kontrakty s prestižní školou v hodnotě 400 milionů dolarů (asi 8,4 miliardy korun), zdůvodnil to propalestinskými protesty v jejím kampusu.
před 57 mminutami

V Rusku se zřítilo letadlo, zřejmě nikdo nepřežil, píše TASS

V Amurské oblasti na ruském Dálném východě se zřítilo letadlo An-24, na jehož palubě bylo kolem pěti desítek lidí. Podle předběžných informací havárii stroje společnosti Angara nikdo nepřežil, píše státní agentura TASS. Ruské tiskové agentury nejprve informovaly, že letoun zmizel z radarů a dispečeři s ním ztratili kontakt, a později uvedly, že se našly trosky stroje. Vyšetřovatelé havárie mluví o možné chybě posádky.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Přestřelky mezi Thajskem a Kambodžou si vyžádaly nejméně dvanáct mrtvých

Agentura Reuters s odkazem na thajského ministra zdravotnictví Somsaka Thepsuthina napsala, že při přestřelkách u hranic mezi Thajskem a Kambodžou zahynulo jedenáct thajských civilistů a jeden voják. Agentura AP dříve uvedla, že zemřelo nejméně devět thajských civilistů a čtrnáct dalších utrpělo zranění. Kambodža o obětech a zraněných zatím neinformovala. Thajská armáda zároveň uzavřela všechna kontrolní stanoviště na hranici, dodává Reuters.
05:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Historici i příbuzní pátrají v Kazachstánu po osudech vězňů a legionářů

Kazachstán přislíbil zpřístupnění dosud tajných archivů o osudech tisíců Čechů, kteří se tam dostali jako zajatci, legionáři nebo vězni gulagů, někteří z nich tam jsou i pohřbeni. Zástupci ministerstva obrany, odborníci a příznivci vojenské historie o tom v uplynulém týdnu jednali s kazachstánskými partnery. Cesty se účastnili i potomci jednoho z popravených.
před 1 hhodinou
Načítání...