Izrael ukončil příměří v Gaze „nevídaným peklem“. Údery zabily přes 400 lidí a čekají se další

Co se stalo?

Křehké příměří v Pásmu Gazy, které trvalo zhruba dva měsíce, se v noci na úterý rozpadlo, když Izrael provedl smrtící údery po celém palestinském území. Noční bombardování zasáhlo několik míst v Gaze, od severu přes města Gaza a Chán Júnis až po Rafáh na jihu. Izrael útoky cílí na hnutí Hamás a jeho infrastrukturu, protože podle něj při dosavadních vyjednáváních nesouhlasilo s propuštěním dalších izraelských rukojmích, což byla podmínka Tel Avivu pro trvalý klid zbraní. 

Co řekli izraelští představitelé?

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac pohrozil Hamásu „peklem“ a prohlásil, že Izrael se vrátil k bojům v Gaze. Kac a izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídili armádě zasáhnout Hamás dosud nevídanou silou. „V Gaze se otevřou pekelné brány,“ uvedl Kac. Izrael podle něj bude vzdušné údery provádět, dokud Hamás nepropustí všech 59 zbývajících rukojmích včetně 24 zajatců, o nichž se věří, že jsou naživu. Netanjahu prohlásil, že Hamás nadto odmítl návrhy na prodloužení příměří.

19 Fotogalerie

Kde jsou nařízené evakuace?

Izraelská armáda v úterý ráno nařídila obyvatelům palestinského území evakuace z východní Gazy kvůli „masivní ofenzivě“. Palestinci se podle ní mají přesunout do centrální části území. Rozkaz může podle světových médií značit, že se Izrael chystá obnovit pozemní operace. Izrael navíc rozhodl, že z bezpečnostních důvodů uzavře školy v oblastech sousedících s Pásmem Gazy. 

Co tvrdí Hamás?

Hamás obvinil Izrael z útoků na „bezbranné civilisty“, o život podle něj přišlo na 413 lidí. Dva zdroje z Hamásu agentuře AFP řekly, že při izraelských úderech zemřel také Mahmúd abú Watfa, který stál v čele ministerstva vnitra a dohlížel na vnitřní bezpečnostní službu Hamásu. Podle AFP zemřeli celkem čtyři vládní činitelé Hamásu, včetně Isáma Dálise, který zastával funkci podobnou premiérovi. Hnutí rovněž obvinilo Tel Aviv z porušení příměří a vyzvalo zprostředkovatele mírových jednání, aby Izrael „pohnali k plné odpovědnosti“. 

Představitel Hamásu prohlásil, že teroristická skupina spolupracuje s mezinárodními zprostředkovateli na „zkrocení izraelské agrese“. „Hamás dodržoval dohodu o příměří a přesně ji plnil, ale izraelští okupanti svůj závazek nedodrželi a zvrátili ho tím, že obnovili agresi a válku,“ dodal.

Proč skončilo příměří?

Z nedodržování podmínek lednové dohody se vzájemně obviňují obě strany. Začátkem tohoto měsíce Izrael zablokoval dodávky pomoci do Gazy a přerušil zbývající dodávky elektřiny ve snaze vyvinout tlak na Hamás. Tel Aviv také odmítl přejít k plánované druhé fázi příměří, podle níž by došlo k úplnému stažení Izraele z Gazy, propuštění zbývajících 59 rukojmích a definitivnímu ukončení bojů. 

Jaký je postoj Spojených států?

Bílý dům uvedl, že Izrael s ním předem svůj plán konzultoval. Spojené státy obnovení úderů podpořily. Americký prezident Donald Trump už dříve prohlásil, že má plán na „převzetí“ Pásma Gazy Spojenými státy a představil kontroverzní plán na proměnu palestinského území v „riviéru Blízkého východu“. Trump dokonce sdílel bizarní video vytvořené pomocí AI, které mělo jeho vizi přiblížit světu.

Jaké jsou reakce na obnovení úderů? 

Rusko varovalo před „spirálou eskalace“ napětí v Gaze. „Zhoršení situace, další spirála eskalace, to v nás vyvolává obavy,“ řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Čína je „velmi znepokojena“ obnovením rozsáhlých a smrtících izraelských náletů na Gazu a vyzvala k obnovení příměří mezi Izraelem a Hamásem, uvedlo v úterý ministerstvo zahraničí v Pekingu. Turecká a egyptská diplomacie izraelské útoky přímo odsoudily.

Humanitární organizace Norská rada pro uprchlíky (NRC) varovala, že obnovené izraelské údery v Gaze nevyhnutelně zhorší již tak zoufalou humanitární situaci. Izraelské bombardování je bezohledné a je třeba okamžitě obnovit příměří, uvedl Muhannad Hadi, který je koordinátorem OSN pro okupovaná palestinská území. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk prohlásil, že je šokován obnovením útoků v Gaze. Označil je za noční můru a vyzval k jejich okamžitému ukončení.

„Naše největší obavy se naplnily,“ reagovaly rodiny izraelských rukojmích, které stále zadržuje Hamás. Vyjádřily nesouhlas s novými izraelskými údery a požadují obnovení příměří. Podle prohlášení považují tvrzení izraelských úřadů, že útoky mají zvýšit tlak na propuštění zadržovaných, za klamavé. Naopak se obávají, že tyto zásahy představují pro jejich blízké přímé ohrožení.

Izraelští zastánci tvrdého postupu proti Hamásu uvítali obnovení náletů na Gazu. „Kvůli tomuto momentu jsme zůstali ve vládě,“ prohlásil izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič. „Existenci Hamásu nelze tolerovat a je naší povinností přivodit jeho pád,“ dodal další zástupce krajní pravice Itamar Ben Gvir.

Jemenští povstalci Húsíové odsoudili noční izraelské bombardování Pásma Gazy a pohrozili obnovením útoků na komerční lodě v Rudém moři.

Jak dlouho trvalo příměří?

Po 42 dnech skončila 1. března první fáze příměří, přičemž od té doby podnikal Izrael pouze sporadické útoky. V rámci dohody propustil Hamás 25 živých a osm mrtvých rukojmí výměnou za téměř 2000 Palestinců držených v izraelských věznicích. O pokračování příměří nyní jednají Spojené státy, Katar a Egypt v Dauhá. Pokud se podaří dosáhnout dohody, mělo by dojít k propuštění zbývajících rukojmích, stažení izraelských sil z Pásma Gazy a nastolení trvalého míru. Šance na vyjednání paktu ovšem po nočních útocích klesla.

Proč vypukl konflikt v Pásmu Gazy? 

Boje v Pásmu Gazy vypukly poté, co ozbrojené jednotky Hamásu a jeho spojenců na jihu Izraele zmasakrovaly přibližně 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 251 osob zajaly jako rukojmí. Následná izraelská ofenziva si podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, které spravuje Hamás, vyžádala kolem 62 tisíc obětí včetně pohřešovaných v troskách.