Ukrajina souhlasí s příměřím v Černém moři, Rusko si klade podmínky

Bílý dům uvedl, že se obě země „dohodly, že zajistí bezpečnou plavbu, vyloučí používání síly a zabrání využívání obchodních plavidel k vojenským účelům v Černém moři“.

Prohlášení Washingtonu následuje po jednáních americké delegace s ruskými a ukrajinskými představiteli v Saúdské Arábii o možnostech zastavení bojů na Ukrajině. Američané také uvedli, že budou pokračovat ve zprostředkovávání rozhovorů mezi dvěma znepřátelenými stranami s cílem dosažení udržitelného míru.

Spojené státy také pomohou Ukrajině dosáhnout výměny válečných zajatců držených Ruskem, propuštění vězněných civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska.

Americký prezident Donald Trump označil dosažení dohod za „velký pokrok v otázce Ukrajiny“. Prohlásil také, že USA zkoumají všechny podmínky pro dohodu o Černém moři a že do procesu monitorování klidu zbraní v Černém moři by mělo být zapojeno více zemí. Spojené státy také podle Trumpa „prověří ruské požadavky na zmírnění sankcí“. Spojeným státům se podle něj nadále daří vést obšírné rozhovory s Ruskem i s Ukrajinou.

Spor o platnost dohody

Hned po zveřejnění dohody nastaly mezi Ukrajinou a Ruskem spory o datu platnosti dohody. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že příměří týkající se Černého moře a energetické infrastruktury platí okamžitě. Kreml uvedl, že dohoda Ruska a Spojených států o příměří v Černém moři začne platit, až Západ zruší sankce proti některým ruským bankám a společnostem, které se podílejí na zajišťování mezinárodního obchodu s potravinami.

„Pokud to Rusové poruší, pak mám přímý dotaz na Trumpa. Pokud to poruší a je tu důkaz – pak budeme žádat o sankce, budeme žádat o zbraně a tak dále,“ řekl Zelenskyj novinářům na tiskové konferenci v Kyjevě.

Ukrajina bude od USA chtít sankce proti Rusku, když ho poruší. Pohyb ruských vojenských plavidel mimo východní část Černého moře bude Ukrajina považovat za porušení dohody o bezpečné plavbě v Černém moři, kterou američtí vyjednávači domluvili s Ukrajinou a Ruskem během schůzek v Rijádu, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. „V takovém případě bude Ukrajina mít plné právo na sebeobranu,“ napsal také na síti X. Ukrajina by podle něj uvítala, aby na dodržování nyní dojednaných dohod dohlížely třetí země.

Co požaduje Kreml

Rusko platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínilo zrušením sankcí uplatňovaných vůči bance Rosselchozbank a dalším finančním institucí zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami a hnojivy. Rusko požaduje jejich návrat do mezinárodního platebního systému SWIFT. Z toho byly ruské finanční ústavy v souvislosti s válkou na Ukrajině vyloučeny.

Moskva také žádá, aby skončily sankce týkající se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Rovněž mají být zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska.

Na která energetická zařízení by se nemělo útočit

Kreml v úterý večer zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něj vztahuje dohoda o dočasném neútočení, k níž dospěla ruská a americká strana. V seznamu jsou obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných paliv, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Zvlášť jsou uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.

„Dočasné moratorium (na útoky na energetický systém) je platné po dobu 30 dnů od 18. března 2025 a může být po vzájemné dohodě prodlouženo,“ stojí na webových stránkách Kremlu. „V případě porušení moratoria jednou ze stran má druhá strana právo považovat se za osvobozenou od povinnosti ho dodržovat,“ dodává Kreml.

Dlouhé rozhovory

Pondělní jednání mezi ruskou a americkou delegací trvala více než dvanáct hodin. Moskvu na jednání podle Kremlu zastupovali Karasin, předseda zahraničního výboru Rady federace, tedy horní komory ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda. Americkou delegaci vedli vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.

Senátor Vladimir Čižov v ruské televizi tvrdil, že společné rusko-americké prohlášení k výsledkům rozhovorů údajně nebylo přijato „kvůli stanovisku Ukrajiny“, napsala agentura Interfax, aniž by dodala podrobnosti. Čižov se podle ní zdržel i vyjádření o obsahu rokování. 

„Myslím si, že u dvoustranných jednání to donekonečna zůstat nemohlo, protože OSN a další nadnárodní organizace k tomu mají také co říct,“ hodnotil jednání v Rijádu o Ukrajině Tomáš Řepa (GEN) z Univerzity obrany po Karasinově vyjádření. Upozornil, že válka má dopady na celý svět, nejvíc na Evropu, proto by u toho měli být i evropští zástupci. „Zkrátka Rusové pro úvod, možná i s ohledem na rétoriku Donalda Trumpa, respektovali víc Američany,“ dodal.

Politolog Martin Jirušek ještě před vyjádřením Peskova a Karasina mimo jiné komentoval, proč z jednání dlouho nebyly žádné výstupy. „Minimálně nám to říká, že žádný průlom zjevně nenastal,“ podotkl s tím, že strany si vyjasňují pozice a definují základní požadavky.

Američané opět jednali s Ukrajinci

V úterý dopoledne v Rijádu opět jednaly delegace Ukrajiny a USA. Jednání trvala zřejmě několik hodin.

„Stále pracujeme s Američany,“ řekl kolem 09:00 SEČ nejmenovaný ukrajinský diplomat. Kolem 11:00 SEČ s odkazem na ukrajinského činitele agentura AFP napsala, že jednání skončila. „Všechny detaily budou oznámeny později,“ uvedl činitel, aniž zmínil, kdy se tak konkrétně stane.

Již v neděli se američtí vyjednavači setkali s delegací z Kyjeva, kterou vedl ministr obrany Rustem Umerov. Ten označil rozhovory za produktivní. Nová jednání mezi Američany a Ukrajinci se očekávala již v pondělí, po konci schůzky s ruskou stranou, která se však protáhla. Nakonec se tedy koná až nyní.