Superdávka schválena, mírnější limit pro majetkový test ale neprošel. Co čeká příjemce dávek?

Poslanecká sněmovna včera ve 3. čtení schválila návrh zákona o nové dávce státní sociální pomoci (sněmovní tisk 799 a související tisk 800), takzvané superdávce. Nová superdávka je výsledkem revize sociálních dávek, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo loni na podzim. Současný systém je podle MPSV zastaralý, nepřehledný a jeho parametry nemotivují k aktivnímu řešení životní situace vlastní prací.

Nová Dávka státní sociální pomoci má do jedné spojit 4 aktuálně vyplácené dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Podle MPSV nyní systém státní sociální podpory lépe zacílí na potřebné, především nízkopříjmové domácnosti a rodiny s dětmi. Efektivnější by měl být také proces podávání žádosti o dávku a její výplata.

Samotná superdávka se přitom skládá ze 4 složek, takzvaných komponent. Některým žadatelům se započítají všechny tyto komponenty, dalším jen některé. Rozhodovat bude, stejně jako dosud, příjem domácnosti. Ten se bude posuzovat na základě životního minima.

Oproti původnímu návrhu, který MPSV představilo loni na podzim, se mírně rozšířil například okruh zranitelných osob. Dále se v souvislosti se zavedením nové superdávky poměrně výrazně změní také částky životního minima – nově více zohlední složitou finanční situaci samoživitelů či osamělých seniorů.

Bonus na dítě

Tato složka zohledňuje řádnou výchovu nezaopatřeného dítěte. Nárok na započtení tohoto bonusu budou mít rodiny s příjmem do 4násobku životního minima. Příjem domácnosti rozhodne také o výši samotné složky. Stejně jako nyní přitom bude platit, že rodiny, které mají příjem z výdělečné činnosti, a tedy vyšší celkové příjmy, stát zvýhodní:

• rodiny s příjmem do 1,43násobku životního minima získají 500 Kč na každé dítě,
• rodiny s příjmem v rozmezí 1,43– až 3násobku životního minima získají 1000 Kč na každé dítě,
• rodinám s příjmem v rozmezí 3– až 4násobku životního minima se výše příspěvku posoudí individuálně.

Komponenta bydlení

V této složce dochází ke spojení příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení (jedna z dávek v hmotné nouzi). Nárok na tuto komponentu vznikne, pokud náklady na bydlení žadatele přesáhnou část definovaného rozhodného příjmu (ten má podobně jako nyní u příspěvku na bydlení odpovídat 30 % žadatelova příjmu) a tato část zároveň není vyšší než uznatelné náklady na bydlení.

Za uznatelné náklady se přitom bude považovat: nájemné dle nájemní smlouvy – ovšem maximálně do výše stanovených normativních nákladů, vlastnický paušál a energetický paušál. 

Nájemní normativ a energetický paušál bude stanovený na základě zprůměrovaných reálných nákladů na bydlení a energie lidí, kteří již dávky čerpají a tyto náklady úřadům práce pravidelně dokládají. Při jejich stanovení se ale bude přihlížet také k údajům Českého statistického úřadu.

Pro přiznání dávky a její opakované výplaty musí také byt, ve kterém žadatel bydlí, splňovat určitá kritéria. Například je jako stavba pro bydlení zkolaudovaný, je uzamykatelný, má dveře a okna, alespoň 1 obytnou místnost apod. Pokud budou mít úřady práce o splnění těchto zákonných kritérií pochybnosti, mohou v místě vašeho bydliště provést šetření.

Komponenta živobytí

Nárok na tuto složku má vzniknout rodinám s příjmem do 1,43násobku životního minima. 

Při určení výše této komponenty se bude pracovat s takzvanou částkou životní potřeby. Ta se určí pro každého člena rodiny (respektive domácnosti), odpovídat by měla existenčnímu minimu (3130 Kč). 

Pokud ovšem bude daná osoba plnit podpůrný plán (plán podpůrných opatření vypracovaných úřadem práce ke zlepšení sociálních, majetkových a příjmových poměrů, především aktivní uplatnění na pracovním trhu), může její osobní částka životní potřeby vzrůst na úroveň životního minima.

Vedle toho ale novela určuje také okruh zranitelných osob, pro které je částka životní potřeby rovna životnímu minimu bez dalších podmínek. Konkrétně:

• nezaopatřené děti,
• osoby starší 68 let,
• poživatelé starobního důchodu,
• osoba invalidní ve II. a III. stupni,
• rodiče pečující o děti do 4 let, případně do 7 let, pokud jde o samoživitele,
• osoby pobírající příspěvek na péči ve II. až IV. stupni,
• osoby pečující o osoby, které pobírají příspěvek na péči (u dětí do 10 let od I. stupně závislosti, jinak od II. stupně závislosti),
• osoby pobírající vdovský či vdovecký důchod.

Výše komponenty na živobytí by pak měla odpovídat částce, o kterou převyšuje částka na životní potřeby rodiny její příjem. Z tohoto příjmu se ale ještě předtím odečte 30 procent (jakožto náklady na bydlení).

Pracovní bonus

Pomocí této komponenty chce MPSV motivovat rodiny i jednotlivce, aby se aktivně snažili svou situaci zlepšit vlastní prací. Pro jeho připsání musí mít alespoň 1 člen domácnosti takzvaný zohledňovaný příjem. Konkrétně:

• příjem ze zaměstnání,
• příjem ze samostatně výdělečné činnosti,
• příjem z dávek nemocenského pojištění,
• příjem z odměny pěstouna,
• rodičovský příspěvek, pokud navazuje na pobírání mateřské,
• příjem ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti či dávek nemocenského pojištění ze zahraničí.

Pro domácnosti s příjmem do 1,6násobku životního minima bude pracovní bonus dělat 40 % z celkových příjmů z pracovní aktivity. Kdo si vydělá víc, tomu se bude komponenta postupně – 40% tempem – redukovat.

Počítá se i s variantou, kdy dospělé osoby v domácnosti z objektivních důvodů pracovat nemohou – v takových případech mají získat vyšší ochranu v komponentě bydlení (například jako vyšší sazbu energetického paušálu, vyšší normativ pro nájemné apod.).

Majetkové testování: nemovitosti, auta i úspory

Součástí řízení o dávku bude nově také majetkové testování. Má se tak ohlídat, že se dávka dostane hlavně k tomu, kdo pomoc skutečně potřebuje, ale nemá dostatek vlastních zdrojů, které by mohl využít.

Konkrétně mají úřady práce testovat majetek ve 3 oblastech: nemovitosti, osobní automobily a úspory.

Pokud jde o vlastnictví nemovitosti – z nároku na dávku vás vyloučí, jestliže vy nebo členové vaší domácnosti vlastníte (i spoluvlastníte): 

• stavbu pro bydlení,
• pozemek se stavbou pro bydlení,
• jednotku, jejíž součástí je byt,
• nebo stavbu pro rodinnou rekreaci.

Výjimka se připouští v případě 1 nemovitosti, kterou daná domácnost užívá k trvalému bydlení. Po dobu 3 let od podání žádosti smíte vlastnit také druhou nemovitost pro bydlení nebo k rekreaci. Stejná 3letá lhůta platí i v případě, že se vlastníkem druhé nemovitosti stanete v průběhu čerpání dávky (například ji zdědíte), nebo do společné domácnosti přibude další člen, který rovněž nějakou nemovitost vlastní.

Při řízení o dávku se budou úředníci zajímat také o vlastnictví motorového vozidla. Povolený má být 1 osobní automobil na 1 plnoletého člena domácnosti – konkrétně jeho vlastnictví či spoluvlastnictví. Motorky, mopedy či skútry, tedy obecně jednostopá motorová vozidla, se v majetkovém testu naopak řešit nebudou.

Poslední testovanou oblastí budou finanční úspory, přesněji souhrn všech peněžních prostředků v hotovosti či na bankovních účtech. Tedy na běžných a spořicích účtech, termínovaných vkladech u tuzemských i zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev či institucí elektronických peněz. 

Posuzovat se naopak nebudou finance na stavebním spoření se státním příspěvkem, na penzijku a daňově podporovaném pojištění dlouhodobé péče i peníze získané z prostředků fundace a z veřejných sbírek.

I pro finanční rezervu ale bude přípustný určitý limit. Odvíjet se bude od počtu členů domácnosti. Konkrétně:

• 1 osoba: 200 000 korun
• 2 osoby: 250 000 korun
• 3 osoby: 300 000 korun
• 4 osoby: 350 000 korun
• 5 osob a víc: 400 000 korun

Majetkové poměry budou zájemci o dávku pouze prohlašovat. Součástí bude i prohlášení o tom, že žadatel v posledních 12 měsících majetek nezcizil, nebo nepřevedl nemovitost na někoho dalšího. 

Pracovníci Úřadu práce budou mít nově pravomoc kontrolovat pravdivost prohlášených údajů v katastru nemovitostí, registru vozidel či se dotazovat u jednotlivých bank a dalších peněžních institucí. Banky pak budou mít povinnost úředníkům tyto informace poskytovat.

Přezkoumání zdravotního stavu

Konečná podoba zákona o nové dávce státní sociální pomoci se nakonec rozšíří také o návrh poslankyně za SPD Lucie Šafránkové. Příjemci dávky, kteří jsou v pracovní neschopnosti víc jak 380 kalendářních dní, se tak budou muset podrobit přezkoumání svého zdravotního stavu posudkovým lékařem ČSSZ.

Přečtěte si také:

Počet lidí na sociálních dávkách stále roste. Kolik od státu dostanete v roce 2025?

Životní minimum jednotlivce se zvýší

V souvislosti s přijetím zákona o nové dávce státní sociální podpory dojde také ke změně životního minima. Připomeňme, že životní minimum představuje minimální společensky uznanou hranici příjmů, které jsou nutné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Životní minimum dané domácnosti se vždy odvíjí od počtu členů a jejich věku.

Právě od životního minima, respektive jeho násobků, se přitom odvíjí přiznání jednotlivých složek superdávky.

Nově stoupne životní minimum pro jednotlivce a první dospělou osobu v domácnosti. Naopak u druhé osoby v domácnosti (starší 15 let, která není nezaopatřeným dítětem, tedy si například vydělává) životní minimum klesne.

Konkrétně budou částky životního minima nastavené následovně:

• jednotlivec: 5500 Kč (nyní 4860 Kč)
• 1. osoba v domácnosti: 5000 Kč (nyní 4470 Kč)
• 2. osoba v domácnosti: 3750 Kč (nyní 4040 Kč)
• nezaopatřené dítě ve věku 15 až 26 let: 3490 Kč
• nezaopatřené dítě ve věku 6 až 15 let: 3050 Kč
• nezaopatřené dítě do 6 let: 2480 Kč

Zvýšením životního minima MPSV reaguje na kritiku, dle které by původní pravidla chystané superdávky nepříznivě dopadly například na samoživitele nebo osamělé seniory. Řada nákladů, které domácnosti hradí, jsou fixní – obdobné náklady musí vynaložit malé i velké domácnosti. V situaci, kdy se všechny složky Dávky státní sociální pomoci odvíjí právě od životního minima, by tak malé domácnosti byly znevýhodněné.

Nevýhodné pro lidi v exekuci i samoživitele

Ačkoli obě novely poslanecká sněmovna odsouhlasila, spojení 4 dávek do jedné dlouhodobě čelí kritice neziskových organizací. Výhrady ale mají i opoziční poslanci. Přestože v principu s novou superdávkou souhlasí, vadí jim, že se dodatečně nepodařilo prosadit z jejich pohledu zásadní změny. Poslanci ANO i SPD se tak hlasování zdrželi, Piráti návrh nepodpořili.

V průběhu jednání opozice opakovaně kritizovala absenci kalkulačky, dle které by bylo možné propočíst skutečné dopady na jednotlivé domácnosti a lidé by si mohli již nyní spočítat, zda na novou dávku dosáhnou. Výpočty, které má MPSV k dispozici, jsou podle nich příliš vágní. Ministr Marian Jurečka se proti těmto výtkám stejně jako v minulosti ohradil s odvoláním na to, že dokud zákon neprošel posledním čtením, a nejsou tak známy přesné parametry, nemá cenu kalkulačku připravovat.

Pirátská poslankyně Olga Richterová pak upozornila také na to, že nová superdávka dostatečně nechrání samoživitele s malými dětmi. Její návrh – zařadit osamělé rodiče dětí do 10 let věku mezi zranitelné osoby – neprošel. Problém vidí Richterová také ve výpočtu normativního nájmu – jeho prostřednictvím úředníci porovnávají skutečné náklady na bydlení žadatelů o dávku. MPSV přitom pracuje s nájemním normativem, který vychází z průměru reálných nákladů na bydlení lidí, kteří již dávky čerpají a tyto náklady úřadům práce pravidelně dokládají. 

Takové hodnoty jsou ale podle Richterové hluboko pod úrovní obvyklého tržního nájemného a zaostávají za reálným vývojem cen. Čísla MPSV podle ní počítají s tím, že příjemci dávek budou moci bydlet za ceny o 5000 až 6000 Kč nižší, než je obvyklé na trhu.

Sporným bodem superdávky je také posuzování příjmů v případě lidí v exekuci či insolvenci. Podle opozice, ale i výzkumné agentury PAQ Research, jsou nová pravidla pro tuto skupinu příjemců dávek nevýhodná a vytlačují je do šedé ekonomiky. Každou další legálně vydělanou korunu návrh penalizuje 2/3 insolvenční srážkou a velkým poklesem dávek, jejichž výpočet vychází z příjmu před srážkami. I při navýšení mzdy o 10 tisíc Kč člověku v oddlužení poklesnou čisté příjmy. To vytváří velkou motivaci k zatajování příjmů a malé pracovní aktivitě. Pozměňovací návrhy, které měly tento nepoměr odstranit, neprošly.

Kdy začnou nová pravidla platit?

Návrh zákona o dávce státní sociální pomoci musí nyní projednat Senát a poté podepsat prezident. Pokud v dalších fázích legislativního procesu nenastane žádné výrazné zpoždění, zákon bude účinný od 1. října 2025.

Zároveň se ale počítá s půlročním přechodným obdobím. To znamená, že pokud již nyní pobíráte přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení či příspěvek na živobytí, na novou superdávku (při splnění všech podmínek) byste přešli až 1. dubna 2026.