Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost matky jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která usilovala o možnost účastnit se zasedání sněmovní vyšetřovací komise. Vadilo jí, že jsou jednání neveřejná. Podle soudu ale komise práva pozůstalých neporušila. V usnesení poukázal na specifické postavení komise, která není soudním orgánem.
ÚS: Komise neporušila práva pozůstalých, když o střelbě na fakultě jednala neveřejně
„Ačkoli se parlamentní vyšetřovací komise může z vlastního rozhodnutí zabývat případy s trestněprávním pozadím, povaha a role tohoto orgánu je ryze politická a ústavní nároky vyplývající z práva na účinné vyšetřování se při jejím jednání neuplatní,“ stojí v usnesení připraveném soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou.
„Ani status oběti trestného činu či poškozeného v trestním řízení nezakládá žádné ústavní subjektivní právo, které by mohlo být usnesením vyšetřovací komise o neveřejnosti jednání dotčeno,“ pokračuje usnesení.
Při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023 přišlo o život čtrnáct studentů a pedagogů. Pachatel, který podle policie o pár dní dříve zavraždil muže a dvouměsíční dítě v Klánovickém lese na okraji Prahy a v den střelby také svého otce ve středočeské Hostouni, spáchal sebevraždu.
Někteří pozůstalí poděkovali za neveřejné jednání
V červnu 2024 sněmovna ustavila vyšetřovací komisi a uložila jí zmapovat tragickou událost, vyhodnotit efektivitu zásahu, případně dát podněty k lepšímu zvládání podobných událostí. Komise jedním z prvních usnesení rozhodla, že její jednání budou neveřejná a že komunikace s médii půjde primárně přes předsedu. Právě toto rozhodnutí napadla matka jedné z obětí ústavní stížností. Obávala se „kabinetního vyšetřování“, politických tlaků a nedostatku informací.
Na soud se s podobnou argumentací obrátil také rodič další z obětí. Ovšem jiný muž ve stejném postavení naopak soudu sdělil, že „jiní pozůstalí písemně poděkovali členům vyšetřovací komise, že jedná neveřejně a že informace z komise nejsou vynášeny do médií“.
ÚS uvedl, že jednání vyšetřovací komise není ani schůzí parlamentní komory, ani jednáním soudu, tedy nemá povinnost rokovat veřejně. Jednací řád sněmovny říká, že jednání vyšetřovací komise má být „zpravidla veřejné“, ale zároveň říká, že je lze uzavřít. „Role parlamentní vyšetřovací komise je odlišná od role orgánů činných v trestním řízení, v němž mají práva obětí trestných činů a poškozených speciální ochranu,“ konstatoval soud.
Komise letos v lednu v závěrečné zprávě oznámila, že neshledala v postupu složek integrovaného záchranného systému při střelbě pochybení, která by ovlivnila skutkový děj události. Zjistila však nedostatky v operačním a taktickém řízení před střelbou. Zároveň doporučila změny ve vybavení policistů či zbraňové legislativě. Se závěrem komise nesouhlasili poslanci ANO, kteří vypracovali oponentní zprávu.
