USA uvalí od 1. srpna cla ve výši 50 procent na zboží z Brazílie, informuje Reuters s odvoláním na dopis zaslaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem brazilskému prezidentovi.
Z čerstvě oznámených sedmi zemí patří mezi 50 nejvýznamnějších amerických obchodních partnerů pouze Filipíny, které loni do USA poslaly zboží v hodnotě 14,1 miliardy dolarů (297 miliard Kč). Mezi výrobky, které obvykle prodávají na amerických trzích, patří elektronika, autodíly a textil.
Dovoz z ostatních šesti zemí v loňském roce činil dohromady méně než 15 miliard dolarů. Zhruba polovina této částky připadá na Irák, odkud se do USA dováží ropa, napsala agentura Bloomberg.
Šéf Bílého domu zveřejňuje nová dovozní cla od pondělí, už sdělil nové celní sazby třeba Srbsku, Japonsku nebo Kazachstánu. Ve středu oznámené sazby se do značné míry shodují se sazbami, které Trump původně ohlásil v dubnu. Irácké clo se snížilo z původních 39 procent a srílanské ze 44 procent, zatímco filipínské clo se zvýšilo z dříve udávaných 17 procent.
Z dnes oznámených šesti zemí patří mezi 50 nejvýznamnějších amerických obchodních partnerů pouze Filipíny, které loni do USA poslaly zboží v hodnotě 14,1 miliardy dolarů (297 miliard Kč). Mezi výrobky, které obvykle prodávají na amerických trzích, patří elektronika, autodíly a textil.
Americký prezident Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro sedm dalších zemí. Evropská unie mezi nimi není. Na alžírský, irácký a libyjský dovoz a dovoz ze Srí Lanky se bude vztahovat 30 procent. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil prezident 25procentní clo a na zboží z Filipín čeká celní přirážka 20 procent. Vyplývá to z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, Trump je zveřejnil na své síti Truth Social. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu. Trump později uvedl, že dnes nebo zítra ohlásí novou celní sazbu i pro Brazílii.
Středou 9. července skončila původně stanovená lhůta, do kdy měli jednotliví obchodní partneři Spojených států čas vyjednat si dohodu, aby se vyhnuli vysokým dovozním clům, která Trump označuje za reciproční. Bílý dům ale už v pondělí avizoval, že cla nezačnou platit dříve než 1. srpna.
Zprávy ze středy 9. července
Americký prezident Donald Trump chce zavést cla na úrovni až 200 procent na léky dovážené do Spojených států. Farmaceutickým firmám chce dát ale rok až 18 měsíců, aby začaly vyrábět v USA.
"Brzy oznámíme cla na farmaceutika, čipy a ještě pár dalších věcí," řekl dnes Trump novinářům při zasedání svého kabinetu v Bílém domě. Kdy přesně, ale neuvedl.
Americký prezident Donald Trump chce ještě dnes oznámit zavedení cel na dovoz mědi do Spojených států ve výši 50 procent. Řekl to dnes na zasedání svého kabinetu v Bílém domě. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka začnou nová cla platit na přelomu července a srpna.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vidí příležitost pro rozumnější partnerství s Čínou. Je ale podle ní potřeba navrátit rovnováhu do vztahů unie s asijskou zemí. Prohlásila to v úterý ve Štrasburku na plenárním zasedání Evropského parlamentu. V diskusi o nadcházejícím summitu EU-Čína von der Leyenová rovněž kritizovala, že Čína podporuje Rusko ve válce na Ukrajině.
"Lhůta je pevná, ale ne stoprocentně pevná. Pokud zavolají a řeknou, že by něco udělali jinak, tak jsme tomu otevřeni," řekl Trump v pondělí večer místního času (v noci na dnešek) na okraj setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Prezident Spojených států Donald Trump naznačil, že je ochoten o nových amerických clech vůči vybraným zemím jednat. Termín 1. srpna, kdy začnou platit, považuje sice za pevně daný, zároveň ale řekl, že je otevřen nabídkám, uvedla dnes agentura Reuters
zprávy z úterý 8. července
Podle zdrojů agentury Reuters mezi zeměmi, jež od amerického Donalda Trumpa obdrží dopisy s navýšeními cly, nebude Evropská unie. Šéf Bílého domu 2. dubna oznámil desetiprocentní základní clo a k tomu vysoká takzvaná reciproční cla pro většinu zemí světa. Prezident dodatečná cla na 90 dní pozastavil, tedy do 9. července. Nyní však jeho administrativa upřesnila, že nová cla začnou platit od 1. srpna. Podle mluvčí Bílého domu Trump také v nejbližší době podepíše exekutivní příkaz, který lhůtu formálně prodlouží.
V posledních dnech americký prezident rozesílá dopisy představitelům zemí, které budou čelit vyšším sazbám. V nich specifikuje výši nových cel. Dnes je začal zveřejňovat na síti Truth Social. Na dovoz z Japonska a Jižní Koreje USA podle nich uvalí clo ve výši 25 procent. EU a USA v posledních týdnech jednají, ale dohodu dosud neoznámily.
"Je pro mě velkou ctí, že Vám mohu zaslat tento dopis, neboť dokládá sílu a odhodlání našich obchodních vztahů a skutečnost, že Spojené státy americké souhlasily s pokračováním spolupráce s Japonskem (respektive Jižní Koreou - pozn. red.), přestože mají s Vaší velkou zemí značný obchodní deficit," stojí v úvodu téměř totožných Trumpových dopisů určených premiérům obou zemí.
Trump zároveň obchodní partnery varuje před překládkou zboží za účelem vyhnout se vyšším celním sazbám. "Zboží přesměrované za účelem vyhnout se vyšší sazbě bude podléhat této vyšší sazbě," uvedl.
Spojené státy od 1. srpna na dovoz z Japonska a Jižní Koreje uvalí clo ve výši 25 procent. Vyplývá to z téměř totožných dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, jež na své síti Truth Social zveřejnil americký prezident Donald Trump.
Šéf Bílého domu 2. dubna oznámil desetiprocentní základní clo a k tomu vysoká takzvaná reciproční cla pro většinu zemí světa. Prezident dodatečná cla na 90 dní pozastavil, a to do 9. července.
Zprávy ze 7. července
Kanadská vláda uvedla, že v očekávání obchodní dohody Kanada zruší daň z digitálních služeb, která měla 30. června vstoupit v platnost. Carney a Trump spolu v neděli telefonicky hovořili a Carneyho kancelář uvedla, že se dohodli na obnovení jednání.
"Dnešní oznámení podpoří obnovení jednání směřujících k 21. červenci 2025, což je časový plán stanovený na summitu lídrů G7 v Kananaskisu tento měsíc," uvedl Carney v prohlášení. Kanadský šéf vlády navštívil Trumpa v květnu v Bílém domě. Trump přijel do Kanady na summit G7 v Albertě, kde Carney uvedl, že Kanada a USA stanovily 30denní lhůtu pro obchodní rozhovory.
Trump po svém lednovém návratu do úřadu uvalil až 25procentní cla na kanadské zboží, a i když později některá z cel pozastavil, návrat na vyšší úroveň nikdy nevyloučil. Obě země v uplynulých měsících jednaly o vzájemných obchodních vztazích.
Řadu Kanaďanů americký prezident v uplynulých měsících pobouřil také opakovaným tvrzením, že by se čtyřicetimilionová země měla stát součástí Spojených států.
Kanadský premiér Mark Carney se dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na obnovení obchodních jednání, která Spojené státy přerušily v pátek. Oznámil to úřad kanadského premiéra.
Kanadský premiér v neděli pozdě večer tamního času (brzy ráno SELČ) uvedl, že obchodní jednání s USA byla obnovena poté, co Kanada zrušila svůj plán zdanit americké technologické firmy. Šéf Bílého domu v pátek na sociální síti Truth Social informoval, že Spojené státy s okamžitou platností ukončují veškerá jednání o obchodních vztazích s Kanadou, a zdůvodnil to kanadskou daní z digitálních služeb, kterou považuje za přímý útok na USA.
Zprávy z pondělí 30. června
Americký výrobce hraček Hasbro zruší tři procenta pracovních míst. Snaží se tak snížit náklady kvůli vyšším americkým clům na dovoz hraček z Číny, napsal list The Wall Street Journal. Propouštění se dotkne asi 150 zaměstnanců. Podle výroční zprávy za finanční rok 2024 měla firma po celém světě 4985 zaměstnanců.
Mluvčí Hasbro Abby Hodesová agentuře Reuters řekla, že firma slaďuje strukturu se svými dlouhodobými cíli. K počtu propouštěných se však nevyjádřila. Hasbro odebírá zhruba polovinu svých hraček a her prodávaných ve Spojených státech z Číny. Firma nyní urychluje úsilí o diverzifikaci zdrojů a snížení svého napojení na Čínu. Přehodnocuje také své logistické trasy.
Obavy z globální obchodní války po zavedení cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem na dovoz většiny zboží do USA zvýšily tlak na americký hračkářský průmysl, který se už potýkal se slabší poptávkou. Generální ředitel Hasbra Chris Cocks v dubnu varoval, že cla se v konečném důsledku promítnou do zvýšení spotřebitelských cen, ztráty pracovních míst a snížení zisků pro akcionáře.
Zprávy ze středy 18. čevna