Generátor náhodných čísel, léčba šokovou terapií, diskutabilní důvody: Ekonomové komentují Trumpova cla

Americký prezident Donald Trump včera oznámil zavedení obchodních cel vůči dalším zemím.  Základem nové obchodní politiky jsou reciproční cla, které ale pouze nevyrovnávají disbalanci celních sazeb mezi zeměmi, ale ze strany USA jdou významně výše, okomentoval kroky Trumpa směrem k protekcionismu Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking.

Generátor náhodných čísel

Od soboty tak začínají platit 10% cla na dovoz zboží do USA. Za údajné neférové obchodní praktiky (bariéry obchodu a manipulace s kurzem) dostala většina států naloženo podstatně více. Na dovoz zboží z EU to budou cla 20%, Japonsko si vysloužilo 24 % a takový Vietnam 46 %. Čína již kumulativně čelí clu ve výši 54 %. Donald Trump zároveň potvrdil, že platí 25% cla na dovozy automobilů, vyjmenoval seznam opatření Rusinko, podle kterého je míra protekcionismu měřená průměrnou celní sazbou nejvyšší od začátku dvacátého století.

Nastavení cel si přitom podle něj zaslouží označení generátoru náhodných čísel. Americká administrativa jednoduše vzala obchodní deficit zboží s danou zemí a ten podělila vývozy dané země do USA. Celním tarifem je pak ze záhadného důvodu polovina z toho podílu. To je opravdu bizarní, neboť vztah k celní politice je v tomto ohledu minimální. Je zároveň zarážející, že americká administrativa nedokázala přijít s ničím sofistikovanějším po mnoha týdnech plánování, podivuje se ekonom z ČSOB. 

Trhy se podle něj zatím neobávají inflačních dopadů nových cel, která z nemají části zaplatí americký spotřebitel, ale spíše z ochlazení americké ekonomiky, které by působilo dezinflačně.

Zatím není jisté, jestli se avizovaná výše cel ještě nezmění tak, jako tomu bylo u cel pro Kanadu a Mexiko. Ta totiž Trump nejdříve vyhlásil, později pozastavil a poté opět obnovil ve změněné podobě. Pokud by však zůstala na této úrovni, bude to podle ekonoma pro evropskou a českou ekonomiku tvrdý zásah. Razantní zvýšení míry protekcionismu výrazně přibrzdí mezinárodní obchod, na který jsme kriticky navázaní skrze silnou integraci do dodavatelsko-odběratelských řetězců. Zároveň čekáme negativní dopad do spotřebitelské i podnikatelské důvěry, které se v posledních měsících spíše zlepšovaly. Negativní dopad do růstu HDP je v tuto chvíli těžké vyčíslit. Je ale zjevné, že náš letošní odhad růstu okolo 2 % budeme významně přepisovat směrem dolů, uzavírá Rusinko.

Šoková terapie

Šokovou terapií nazývá kroky americké administrativy Kevin Tran Nguyen, ekonom z Komerční banky. Nastavení víceúrovňových recipročních cel podle něj rozhodně naplnilo pesimističtější scénáře nebo přesáhlo všechna očekávání (bohužel v tom špatném smyslu slova).

Vysoká cla otevírají cestu k vyjednávání, zároveň ale jejich vysoké počáteční úrovně představují šokovou terapii pro globální obchod. Finanční trhy zalila vlna risk‑off nálady. Zvláště trpěly americké akciové trhy, které zaznamenaly ostrý pokles po volatilní denní seanci, přičemž po obchodování pokles nabíral na síle. Také devizové trhy zažily velmi volatilní chvíle, obecně však dolar pokračoval v mírné akumulaci ztrát. Dolarové úrokové sazby nejdříve citelně narostly, aby vzápětí nárůst vymazaly a v denním srovnání dokonce mírně klesly, popsal reakce na trzích ekonom z Komerční banky.

Obhajoba cel je diskutabilní z několika hledisek

Podle Víta Hradila, hlavního ekonoma investiční společnosti Investika, by současně prezentovaná cla znamenala skokový návrat k míře protekcionismu, která v USA panovala naposledy ve 30. letech minulého století. Ačkoli úplně nevěří, že současná výše cel je definitivní, důvod k obavám tu podle něj je:  Obávám se, že jeho odhodlání přetvořit globální obchodní řád i za cenu výrazných škod na všech stranách je autentické a v nějaké míře k němu dojde.

Trumpova obhajoba tohoto kroku je podle něj diskutabilní hned z několika hledisek. Jeho tvrzení, že dramatické zvýšení celních bariér prospěje americké ekonomice je v přímém rozporu s poznatky ekonomické vědy přibližně od 18. století. Podle nich cla – obzvláště pak takto vysoká a plošná – naopak škodí nejenom zemím, proti kterým jsou uvalována, ale i zemi, která je zavádí, vysvětluje Hradil, který zpochybňuje i označení cel za reciproční, což naznačuje, že by mělo jít o vyrovnání obchodních pravidel, která platí mezi USA a zbytkem světa. 

Na důkaz potřeby narovnat podmínky Trump odprezentoval tabulku, ve které ostatní země obvinil z uplatňování absurdně vysokých obchodních bariér vůči americkému zboží, přičemž v tuto chvíli není zřejmé, jak k těmto závěrům dospěl, popisuje ekonom s poukazem na příklad namířený proti EU, které americký prezident vyčítá bariéry proti americkým dovozům ve výši 39 %. 

Skutečná průměrná celní sazba je ve skutečnosti zhruba desetkrát nižší. Trump tedy ke skutečným clům patrně přičítá i velmi pochybné „bariéry“, jako je například daň z přidané hodnoty či ekonomické regulace, ačkoliv tyto ve skutečnosti překážky dovozu reálně nepředstavují, jelikož se týkají všeho zboží bez rozdílu, nikoliv cíleně amerického, namítá Hradil.

Nejasný podle něj zůstává i způsob, jakým se nová cla budou, či nebudou sčítat s těmi dosud platnými, protože na dovoz evropských automobilů už Trump stihl v minulosti uvalit cla ve výši 25 %. To by v případě sečtení se cly novými znamenalo již 45 %, po zahrnutí cel dříve platných pak rovnou 47,5 %, vypočetl hlavní ekonom společnosti Investika.

I on věří, že ohledně přesné výše cel existuje prostor pro vyjednávání, ale vzhledem k silně konfrontační rétorice a intenzitě ohlášených cel se mu zdá nyní šance na návrat k předchozímu nastavení obchodních vztahů spíše nepravděpodobná.

Pro Česko jsou ohlášená cla špatnou zprávou. Česká ekonomika je významně závislá na plynulé mezinárodní obchodní výměně a její narušení ji poškodí více než jiné země. Odhadovat konkrétní ekonomické důsledky ohlášené americké politiky pro Česko lze v tuto chvíli jen obtížně, jelikož v nedávné historii nemáme podobný precedens, nicméně pravděpodobně se budou v příštích letech pohybovat v řádu nižších jednotek procent ztracené produkce, a tedy i bohatství, předpokládá Hradil.

Znepokojující je podle něj ale také argumentace, kterou Trump při vysvětlování svých kroků používá. Údajná příkoří, kterých se podle něj mají ostatní země dopouštět na Spojených státech, jsou přinejlepším diskutabilní, v mnoha případech pak rovnou smyšlená. To ovšem Trumpovi evidentně nijak nebrání v tom, aby za ně trestal. V mezinárodní obchodní politice tak bude patrně zesilovat prvek svévole a práva silnějšího, což nevyhovuje ani Česku ani Evropě, dodává Hradil, jenž zároveň předpokládá komplikovanost vyjednávání, protože v této situaci podle něj nebude možné příliš spoléhat na ekonomickou logiku: Svět, včetně samotných Spojených států, tak patrně v nadcházejících letech zcela zbytečně zchudne.