Kometa Brno slaví návrat mezi elitu. Udolala pražskou Spartu a míří do finále Tipsport extraligy

Libor Novák

13. dubna 2025 21:40, Aktualizováno 14. dubna 2025 0:58

Kometa slaví postup do finále
Prohlédněte si 38 fotografií Kometa slaví postup do finále Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Hokejisté brněnské Komety slaví návrat mezi elitu. V rozhodujícím sedmém semifinálovém utkání Tipsport extraligy dokázali na ledě Sparty zvítězit 3:1 a poprvé od roku 2018 se probojovali do bojů o mistrovský titul. Pražský celek tak Kometa už počtvrté v historii vyřadila z play off.

Klíčovou postavou brněnského triumfu byl útočník Adam Zbořil, který ke gólu přidal i dvě asistence. V brance pak exceloval Michal Postava, jenž si připsal 43 úspěšných zákroků a byl základním kamenem postupu.

Sparťané vstoupili do zápasu aktivně, hned v úvodu měl velkou šanci Tomáš Hyka, ale přestřelil. Naopak první branku zaznamenali hosté, když v 10. minutě po bleskové akci Zbořila skóroval přesnou střelou Hynek Zohorna.  

Brno poté přežilo únik Pospíšila, kterého vychytal Kořenář, ale po faulu Vladimíra Sobotky ve 24. minutě využilo přesilovku. Jan Flek po kombinaci se Stránským dopravil puk do sítě, i když za pomoci brusle. Videozáznam ale potvrdil, že nešlo o úmyslné kopnutí, a Kometa vedla 2:0.

Sparťané se tlačili do zakončení, ale brankář Postava se v brance Komety doslova překonával. V jednom z klíčových momentů zápasu odolal i při dvojnásobné přesilovce soupeře, kdy likvidoval střely i z bezprostřední blízkosti.

Ve 38. minutě přišla pro Spartu další tvrdá rána. Mueller našel výborně postaveného Zbořila a ten si elegantní kličkou poradil s Kořenářem – 3:0 pro Brno. Pro Zbořila to byl první gól od začátku února, přesto právě on výrazně zvedl svůj tým k rozhodujícímu kroku.

Sparta se v poslední třetině snažila o zvrat a zvýšenou aktivitu si vybojovala několik přesilovek. Až v jedné z nich uspěla – přesnou ránou z mezikruží překonal Postavu finský obránce Vili Saarijärvi Kemiläinen. Domácí tak snížili na 1:3 a znovu ožili.

Tlak pokračoval, ale ani šance v šesti hráčích bez brankáře k obratu nevedla. Postava byl nadále neprůstřelný a držel vedení až do konce. Naopak blízko čtvrtému gólu byla Kometa, když Stránský trefil tyčku.

Kometa se tak může těšit na finále, kde ji od 17. dubna čeká duel s pardubickým Dynamem. Pro Brno je to první finálová účast po šesti letech, kdy naposledy slavilo titul.

Sparta naopak opět končí těsně pod vrcholem. Přestože disponovala silným kádrem a ambicemi na titul, Kometa byla v rozhodující chvíli znovu tvrdším a efektivnějším soupeřem. Moravský klub tak pokračuje v historické dominanci nad pražským rivalem ve vyřazovacích bojích. 

Aktualizováno 25. května 2025 23:17

MS v hokeji: Američané si po 65 letech došli pro zlato. V dramatickém finále porazili Švýcary v prodloužení

Související

Více souvisejících

HC Sparta Praha ,  HC Kometa Brno ,  hokej

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy