V případě obživnutí dluhu prominutého s podmínkou by šlo o podmínku rozvazovací. Když ta nastane, rozváže se původní právní vztah, původní dohoda o prominutí dluhu. Je to možné? A jaké jsou další právní podmínky?
Občanský zákoník počítá s podmínkami, které musí být nejisté, ale nesmí být nemožné
I občanský zákoník v ust. § 548 odst. 1 výslovně říká, že vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Pokud je ovšem zánik práva nebo povinnosti vázané na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Zákon tedy s podmínkami výslovně počítá.
V následujícím ust. § 548 odst. 2 rozlišuje a definuje 2 druhy podmínek:
- podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou,
- podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.
V ust. § 548 odst. 3 se pak také uvádí, že pokud z právního jednání nebo jeho povahy neplyne něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací. Podmínky odkládací jsou tedy častější a typičtější.
Příklad odkládací podmínky
Dědeček a vnuk se dohodli, že prarodič daruje vnukovi automobil – veterána. Ovšem s tím, že ho bude moci vnuk řídit, až získá řidičské oprávnění. Uzavřeli tedy darovací smlouvu s odkládací podmínkou.
Co je rozvazovací podmínka?
Ve věci, kterou projednával Nejvyšší soud ČR pod spis. zn. 29 ICdo 59/2023, ze dne 30. 7. 2024, šlo o podmínku rozvazovací.
V dohodě o prominutí dluhu si smluvní strany – dvě firmy – ujednaly, že jedna druhé (věřitel dlužníkovi) promíjí dluhy odpovídající pohledávkám, které následně věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka.
Dlužník se v dohodě zavázal vyvinout maximální úsilí k zajištění odvrácení insolvence, k pokračování činnosti podniku a k úhradě zbývající neprominuté části dluhu.
Strany smlouvy (firmy) však sjednaly rozvazovací podmínku, podle níž v případě, že „na dlužníka bude vydáno rozhodnutí o úpadku“, bude rozvazovací podmínka splněna, dohoda o prominutí dluhu v plném rozsahu zanikne, a dlužník bude mít povinnost uhradit specifikované dluhy v plném rozsahu a za sjednaných podmínek.
Mohou dluhy obživnout?
Nakonec se skutečně stalo, že dlužník spadl do insolvence. Následně se snažil popřít pravost oněch pohledávek (dluhů), které mu byly prominuty. Argumentoval tím, že zaniklé pohledávky není možné „oživit“ naplněním rozvazovací podmínky sjednané v rámci této dohody.
Soudy ovšem shledaly, že rozvazovací podmínka obsažená v dohodě o prominutí dluhu byla sjednána platně v souladu se smyslem a účelem zákona a svobodnou vůlí smluvních stran.
Jaká je právní úprava prominutí dluhu?
Podle ust. § 1995 občanského zákoníku se má za to, že pokud věřitel promine dlužníkovi dluh, dlužník s prominutím dluhu souhlasí, jestliže bez zbytečného odkladu nesouhlas neprojeví výslovně nebo plněním dluhu (odstavec 1).
K prominutí dluhu dojde i v případě, že věřitel vydá dlužníku kvitanci nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž dluh splnil. Pokud věřitel vydá kvitanci nebo vrátí-li dlužní úpis na celý dluh jednomu ze spoludlužníků, má se za to, že věřitel prominul dluh všem spoludlužníkům (odstavec 2). Tato pravidla platí beze změny od 1. ledna 2014.
Jaké jsou možnosti při prominutí dluhu?
Jde o zrušení části obsahu závazku týkající se určitého dluhu dlužníka a rozhodná je vůle věřitele, v jakém rozsahu dluh promine. Prominout dluh nelze u závazku absolutně neplatného či závazku, který již zanikl splněním.
Prominout dluh lze i podmíněně. Prominutí dluhu má na rozdíl od zrušení smlouvy za následek zrušení jen určitého dluhu dlužníka. Věřitel může dluh prominout včetně úroku z prodlení a smluvní pokuty, může dluh prominout pouze ve výši jistiny nebo i jen její části.
Odvolací soud zhodnotil, že v daném případě došlo v jednom právním jednání k podmíněnému prominutí dluhu s rozvazovací podmínkou vázanou na rozhodnutí o úpadku dlužníka, tj. s tím, že právní následky prominutí dluhu pominou, jestliže „dojde“ k rozhodnutí o úpadku dlužníka.
Proč soudy shledaly podmínečné prominutí dluhu v pořádku
Sjednaná podmínka je typickou a přípustnou rozvazovací podmínkou. Jde také o podmínku nejistou, když rozhodnutí o úpadku dlužníka bylo závislé na splnění předpokladů určených insolvenčním zákonem (osvědčení nebo prokázání úpadku) a mohlo být ovlivněno dalšími faktory (insolvenční řízení mohlo být zastaveno, popřípadě mohl být odmítnut insolvenční návrh).
Jinak řečeno, nebylo jisté, zda bude vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka. Rozvazovací podmínka byla od počátku splnitelná, platná a žalovaný věřitel vysvětlil, že uzavřením dohody o prominutí dluhu strany smlouvy sledovaly právě odvrácení dlužníkova úpadku.
Dohoda o prominutí dluhu (včetně sjednané rozvazovací podmínky) neodporuje zákonu, jde o právní jednání učiněné v rámci smluvní volnosti, které neporušuje dobré mravy ani veřejný pořádek, svým obsahem a účelem neodporuje zákonu, je dovolené a platné.
Případ se dostal k Nejvyššímu soudu. Ten ve svém rozsudku 29 ICdo 59/2023, ze dne 30. 7. 2024, vysvětlil následující.
Co je to prominutí dluhu
Prominutí, v daných poměrech peněžitého, dluhu je právní jednání (dohoda věřitele a dlužníka), jehož důsledkem je zánik práva věřitele požadovat po dlužníku zaplacení, do té doby existujícího, dluhu.
Souhlas dlužníka s prominutím dluhu zákon předpokládá-stanoví domněnku souhlasu, která se neprosadí jen tehdy, projeví-li dlužník bez zbytečného odkladu nesouhlas výslovně nebo plněním dluhu.
Současně platí, že účinky právních jednání (vznik, změnu nebo zánik práv) lze vázat na splnění odkládací nebo rozvazovací podmínky, o níž není jisté, zda v budoucnu nastane, popřípadě kdy nastane.
Obecně lze podmínku v právním jednání zásadně sjednat s výjimkou případů určených v ust.§ 1 odst. 2 občanského zákoníku. Dále nelze podmínku sjednat v případě, kdy by to odporovalo podstatě „podmiňovaného“ právního jednání, nesmí jít ani o podmínku (v době právního jednání) nemožnou.
Podmínka je vedlejším ustanovením v právním úkonu, kterým se účinnost právního úkonu, tedy skutečný vznik, změna či zánik subjektivních občanských práv a povinností, činí závislým na skutečnosti, která je subjektům právního úkonu v době jeho učinění neznámá (je pro ně nejistá).
Možnosti sjednat rozvazovací podmínku v dohodě o prominutí dluhu
Z pohledu věřitele je prominutí dluhu právní jednání „ve prospěch dlužníka“. Je jen na vůli věřitele, zda se rozhodne prominout dlužníku jeho dluh, případně zda prominutí dluhu (jeho účinky) bude vázat na splnění podmínky.
Bude-li právní jednání – prominutí dluhu – vázáno na splnění odkládací podmínky, nastanou účinky prominutí dluhu – spočívající v zániku dluhu – okamžikem jejího splnění.
Naopak, bude-li prominutí dluhu učiněno s rozvazovací podmínkou, při jejím splnění zaniknou účinky prominutí dluhu – spočívající v zániku dluhu – a dluh se „obnoví“.
Zhodnocení případu
Bylo-li skutečnou vůlí stran dohody prominout dluh s tím, že účinky spočívající v zániku práva věřitele požadovat zaplacení dluhu pominou při splnění sjednané rozvazovací podmínky (zaniklé právo se „obnoví“), neshledal Nejvyšší soud důvody, pro které by takové ujednání nebylo možné a platné.
Dovolání dlužníka NS bylo zamítnuto a uvedené dluhy platí.
Další příklad rozvazovací podmínky
V našem případě dědečka a vnuka a darovaného automobilu by si mohli účastníci smlouvy dohodnout, že jakmile vnuk případně dosáhne určitého počtu trestných bodů za přestupky řidiče nebo ztratí řidičské oprávnění, smlouva se ruší, a tak dědeček zpět nabývá vlastnictví vozu.
ČLÁNKY DO MAILU