Poslanci dnes ve 3. čtení schválili návrh zákona o podpoře bydlení (sněmovní tisk 729). Nová legislativa má zavést několik mechanismů, které pomohou problémy s bydlením řešit a zároveň jim předcházet.
Jde především o zřízení sítě poradenských míst, takzvaných kontaktních míst pro bydlení. Těch bude nakonec 115, v obcích, kde jsou lidé bytovou nouzí ohrožení nejvíce.
Původní návrh, který ve funkci ministra pro místní rozvoj připravil ještě Ivan Bartoš, přitom počítal zhruba s dvěma stovkami kontaktních míst. Koalice ale nakonec prosadila jejich snížení, původní počet by byl podle vládních stran příliš nákladný.
Vedle poradenských míst chce stát zavést také systém garancí, které by poskytoval majitelům bytů. Pokud by tito majitelé nabídli svoje byty vybraným nájemníkům, stát by jim po dobu tří let garantoval zaplacení nájemného a dalších souvisejících služeb.
Podrobně jsme o chystané novince informovali v článku: Stát podpoří osoby v bytové nouzi. Ztráta bydlení hrozí až 1,6 milionu lidí
Zákon o podpoře bydlení řeší různé politické reprezentace téměř 20 let a nikomu se dosud nepovedlo takto nezbytnou legislativu prosadit. Je to výsledek několikaleté práce širokého týmu odborníků z ministerstva, které si opravdu vážím. Dnešní den považuji za skutečný start systémového řešení bytové nouze v Česku. Rád bych poděkoval stovkám obcí a dalších organizací, které s námi na přípravě zákona několik let intenzivně spolupracovaly,
uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Podle opozice ale i zástupců neziskových organizací ovšem podoba zákona, která nakonec Poslaneckou sněmovnou prošla, s řešením bytové nouze nepomůže.
Krom nižšího počtu poradenských míst poslanci odsouhlasili také pozměňovací návrh poslance za ODS Jiřího Havránka, dle kterého na podpůrná opatření dosáhnou pouze domácnosti, které se nachází v bytové nouzi a po odečtení nákladu na bydlení jim zůstane příjem nižší než 1,43násobek životního minima. Do rozhodného příjmu se budou započítávat i sociální dávky. Původní návrh počítal s příjmem 60 % mediánového příjmu domácnosti.
Například pro rodinu ve složení 2 dospělí a 2 děti do 6 let činí životní minimum 13 470 Kč, jeho 1,43násobek odpovídá částce 19 263 Kč.
Životní minimum vaší rodiny si lehce spočítáte na naší kalkulačce: Životní minimum 2025
Poslanec Ivan Bartoš označil schválenou podobu zákona za vykostěnou. Podle Pirátů se nyní pomoc omezí pouze na osoby pobírající dávky v hmotné nouzi, čímž ze systému kvazi bytových fondů vypadnou například senioři, samoživitelky, zdravotně postižení s příjmem nad 10 tisíc Kč, oběti domácího násilí nebo mladí odcházející z dětských domovů.
Chtěli jsme řešení, které lidi podrží dřív, než skončí na ulici. Ale ostatní z něj udělali jen další pomoc, která přijde pozdě, zato je ale málo účinná. My jsme navrhovali prevenci, ne řešení až po kolapsu,
upozorňuje Bartoš.
Předsedové vládních koaličních stran proto hned po schválení zákona avizovali, že pokud zákon projde – nyní ho ještě musí odsouhlasit Senát a prezident – budou chtít tuto příjmovou hranici zvednout. Podle aktuálně přijatého návrhu lze s limitem hýbat na základě nařízení vlády. S vládními partnery jsme se dohodli, že po přijetí zákona co nejdříve zvýšíme koeficient životního minima na hodnotu 1,6. Díky tomu zákon hned zpočátku pomůže výrazně širší skupině lidí v bytové nouzi,
vysvětluje Kulhánek.
V bytové nouzi je nejen člověk, který nemá střechu nad hlavou, spadají sem i osoby žijící v azylových domech, na ubytovnách či v nejistých a nevyhovujících podmínkách. Bytová nouze se podle aktuálně dostupných dat týká zhruba 160 tisíc českých domácností, z toho dvě třetiny tvoří domácnosti s malými dětmi. Dalších 1,6 milionu lidí je podle odborníků ztrátou bydlení ohroženo.
ČLÁNKY DO MAILU