Na Filipínách se více než 10 lidí nechalo přibít na kříž.

Na Filipínách se více než 10 lidí nechalo přibít na kříž. Zdroj: ČTK / AP / Gerard V. Carreon

Na Filipínách se více než 10 lidí nechalo přibít na kříž.
Na Filipínách se více než 10 lidí nechalo přibít na kříž.
Na Filipínách po tříleté covidové pauze slavili Velký pátek.
Na Filipínách po tříleté covidové pauze slavili Velký pátek.
Velikonoční zvyky ve skanzenech.
11 Fotogalerie

Kde se nejvíce slaví Velikonoce aneb Takhle vypadá mapa současného světového křesťanství

Petr Sokol

Velikonoce jsou v první řadě největší svátky křesťanského roku, ačkoli například v České republice se o nich často mluví „jen“ jako o svátcích jara. Křesťanský charakter Velikonoc je proto dobrou příležitostí ukázat si, kde všude se budou tyto svátky v neděli slavit. Letošní Velikonoce jsou výjimečné v tom, že připadají v západním i východním křesťanském směru na stejný den, přestože většinou se jejich slavení liší kvůli odlišným kalendářům. Loni například měli pravoslavní křesťané Velikonoce až 5. května, zatímco v západním křesťanství připadly již na 31. března.

Velikonoce jsou v první řadě největší svátky křesťanského roku, ačkoli například v České republice se o nich často mluví „jen“ jako o svátcích jara. Křesťanský charakter Velikonoc je proto dobrou příležitostí ukázat si, kde všude se budou tyto svátky v neděli slavit. Letošní Velikonoce jsou výjimečné v tom, že připadají v západním i východním křesťanském směru na stejný den, přestože většinou se jejich slavení liší kvůli odlišným kalendářům. Loni například měli pravoslavní křesťané Velikonoce až 5. května, zatímco v západním křesťanství připadly již na 31. března.

Letos tomu tak není a více než dvě a čtvrt miliardy křesťanů oslaví největší svátek svého náboženství ve stejný den. Uvedené číslo o počtu světových křesťanů potvrzuje, že křesťanství si drží pozici náboženství s největším počtem věřících na planetě Zemi. Křesťané i dnes tvoří zhruba třetinu světové populace.

Pro Evropana může být pozoruhodné, že podíl křesťanů na celosvětovém počtu lidí v poslední době neklesá a drží se už minimálně posledních 100 let přibližně na zmíněné třetině. Tahle stabilita ovšem uvnitř odráží dva protichůdné jevy. Zatímco v Evropě počty křesťanů klesají, existují na světě regiony, kde dochází k úplně opačnému vývoji. Těžiště dvou ze tří hlavních křesťanských směrů se totiž stále více posouvá na jih.

Go south!

Ještě před sto lety 66 procent (dvě třetiny) světových křesťanů žilo v Evropě, kde se dnes ale nachází jen každý čtvrtý věřící v Ježíše Krista. Největší boom v počtu věřících křesťanství za stejnou dobu prožilo v subsaharské Africe, kde tamní příslušníci křesťanských církví dnes již také odpovídají čtvrtině světového křesťanstva. Nejkřesťanštějším kontinentem světa je dnes ovšem Amerika, kde žije až 36 % všech světových příslušníků křesťanských církví.

Popsané pomyslné „stěhování“ křesťanů z Evropy ale není v dějinách tohoto náboženství nic nového.

Kolébkou křesťanství byla historická Palestina v čele s Jeruzalémem, který dnes za své hlavní město považuje Izrael a nárok si na něj dělají také Palestinci. V tomto regionu Blízkého Východu se ale dnes nachází jen křesťanské menšiny, které tvoří pouze jednotky procent v daných zemích i v celém křesťanském světě.

Křesťanství se totiž následně rozšířilo prostřednictvím Římské říše do dnešní Evropy, která byla dlouho jeho hlavní baštou, když ho později z regionu, kde vzniklo, výrazně vytlačil islám. Druhý velký přesun křesťanstva pak souvisel s kolonizací, kdy misijní činnost pokřesťanštila většinu kolonií evropských mocností.

Spojené státy křesťanské

Ostatně zemí, kde aktuálně žije největší počet křesťanů, je také bývalá kolonie. Jsou jí při tom Spojené státy, kde se k různým podobám náboženství spojeného s Ježíšem Kristem hlásí téměř 250 milionů lidí. V tomto čísle je možné ostatně hledat i vysvětlení toho, proč Evropany občas zaskočí americká politika svým důrazem na tradiční a náboženské hodnoty.

Více než sto milionů křesťanů žije ještě v trojici dalších zemích. Dvě jsou také bývalé kolonie na americkém kontinentu (2. Brazílie se 175 miliony a 3. Mexiko se 107 miliony) a pak rovněž Rusko (105 milionů), což pro změnu vysvětluje překvapivou skutečnost, proč se dnes někteří obrací k Putinovu režimu jako k možnému ochránci křesťanských hodnot.

Globální charakter křesťanství přitom podtrhuje fakt, že tento náboženský směr má většinu ve dvou třetinách států světa.

Katolíci: mezi Maracana a Manilou

Křesťanství ovšem už dlouho není jednotné a vyskytuje se v desítkách věroučně odlišných církví. Za určitého zjednodušení existují aktuálně tři jeho velké směry.

Nejpočetnější částí křesťanství jsou katolíci, ke kterým patří těsná nadpoloviční většina světových křesťanů. Ačkoli je katolická církev řízena z Vatikánu, který leží uprostřed Říma, nejsilnější katolické země se aktuálně již nachází daleko od něj. Každý osmý katolík totiž dnes žije v Brazílii, kde jich je dohromady přes 130 milionů, což z tohoto jihoamerického státu dělá katolickou jedničku. Za ní následuje sto milionů katolíků v Mexiku a 75 milionů na Filipínách, což mimochodem vysvětluje i skutečnost, proč jedním z velkých favoritů na nástupnictví po prvním jihoamerickém papeži Františkovi je filipínský kardinál Luis Antonio Tagle z Manily.

Až za Filipínami následují Spojené státy, kde protestantský charakter země rozřeďují miliony přicházejících katolických Hispánců, a až pátá je dřívější hlavní bašta katolicismu – Itálie. Regionálně proto platí, že téměř celá polovina z více než miliardy světových katolíků (47 %) je doma v obou Amerikách.

Protestanti: Hit Latinské Ameriky

Druhým nejpočetnějším směrem dnešního křesťanstva jsou z reformace vycházející protestanti, kterých tvoří něco málo přes třetinu všech křesťanů na Zemi (37 %). Ti jsou zároveň nejvíce různorodí, kdy je více než 800 milionů světových protestantů rozděleno do mnoha směrů a denominací. Kdysi platilo, že největší z nich byly v Evropě vzniklí luteráni, kalvinisté a anglikáni, ale dnes už mají nejvíce věřících v rámci širokého protestantismu „moderní“ letniční církve (někdy nazývané pentekostalismus), které kladou důraz na osobní prožitek kontaktu s Bohem a představují dnes nejvíce a nejrychleji šířenou část nejen mezi protestantskými církvemi, ale také v rámci celého křesťanství. Právě letniční církve jsou jednou z příčin překvapivé struktury rozšíření protestantů po světě.

Reformace byla historicky spojena s Evropou, když Martin Luther žil v Německu, Jan Kalvín působil ve Švýcarsku a Jindřich VIII. založil „svou“ anglikánskou církev na Britských ostrovech. Na severu starého kontinentu se proto dnes nachází řada zemí s protestantskou většinou, ale v Evropě žije jen asi každý osmý (13 %) světový protestant. Hlavní baštu tohoto křesťanského směru ovšem dnes tvoří subsaharská Afrika, kde se nachází více než třetina světových protestantů (37 %). Za tímto regionem následují obě Ameriky s třiceti šestiprocentním podílem na světové protestantské populaci. Zde se ostatně nachází země s nejvíce protestanty – Spojené státy, kde najdeme každého pátého protestanta na zeměkouli, což dělá 160 milionů protestanských věřících v USA. Každý desátý z nich náleží k největší protestantské církvi v USA – jižním baptistům. Čtvrtina amerických protestantů se navíc hlásí ke konzervativnímu hnutí evangelikálů, které hodně dbá na šíření víry.

Za Spojenými státy na světové protestantské mapě ale následují tři překvapivé země. Druhou v pořadí je africká Nigérie s 60 miliony protestantů, následovaná jen těsně třetí Čínou a čtvrtou Brazílií. V Nigérii se projevuje častý fakt, že bývalé britské kolonie jsou dnes baštami těchto církví (zatímco bývalé španělské, portugalské a francouzské kolonie jsou často katolické).

V Číně je výsledek odrazem misijní činnosti řady protestantských církví v poslední době, ale je třeba připomenout, že protestanti jako největší křesťanská skupina v této miliardové komunistické zemi tvoří jen asi 4 procenta všech jejích obyvatel.

Čtvrté brazilské místo je zejména odrazem aktivity letničního hnutí, které se nejvíce šíří v Latinské Americe a stává se zde velkou konkurencí ještě nedávno naprosto dominantní katolické církvi. Dnes už je v Brazílii každý pátý protestant a tento směr křesťanství se rychle šíří v téměř celé Jižní i Střední Americe. Právě příslušníci letničního hnutí nedávno například výrazně pomohli ke zvolení konzervativního brazilského prezidenta Bolsonara.

Pravoslavní: pod taktovkou Ruska

Historicky druhou, ale dnes početně až třetí největší větví křesťanství jsou ortodoxní či pravoslavné církve, někdy také pojmenovávané jako východní křesťané. K nim na světě patří zhruba každý osmý křesťan (12 %) a hlásí se k nim něco přes čtvrt miliardy věřících. Pravoslavnému světu dominuje od pádu jeho historického centra v byzantské Konstantinopoli (dnes Istanbulu) do muslimských rukou Rusko. V něm žije přes 100 milionů pravoslavných a v první desítce pravoslavných států se nachází kromě Ruska ještě dalších 7 východoevropských zemí. Výjimky z východoevropského charakteru ortodoxních církví tvoří jen dva pozůstatky někdejšího šíření křesťanství z Palestiny po Blízkém Východě. Druhá na žebříčku je proto díky své starobylé křesťanské církvi Etiopie a devátý ze stejného důvodu Egypt.

Křesťanství je při letošních 2025. Velikonocích velmi různorodým a dynamicky se stále vyvíjejícím a rozvíjejícím se náboženstvím, které neztrácí pozici největší náboženské skupiny ve světovém měřítku.

Požehnané Velikonoce všem jeho věřícím!