Vědci z Oxfordské univerzity možná výrazně otřásli dosavadními představami o tom, odkud se na Zemi vzala voda. Podle nové studie, zveřejněné ve středu v odborném časopise Icarus, byl raný materiál, ze kterého se Země formovala, bohatší na vodík, než se dosud předpokládalo, píše CNN. Výzkum přináší možnost, že voda na naší planetě vznikla z jejích původních složek a nebyla „dovezena“ z vesmíru.
Tým vědců analyzoval extrémně vzácný meteorit známý jako enstatitový chondrit, který vznikl přibližně před 4,6 miliardami let a je složením velmi podobný tomu, z čeho se pravděpodobně skládala raná Země. Pomocí výkonného urychlovače částic a techniky zvané XANES spektroskopie se výzkumníkům podařilo identifikovat množství vodíku přímo v meteoritu – a to nikoliv jako důsledek kontaminace, ale jako přirozenou součást jeho složení.
„Dlouho jsme se domnívali, že voda se na Zemi dostala díky šťastné náhodě, kdy ji zasáhly hydratované asteroidy,“ řekl pro CNN hlavní autor studie Tom Barrett. „Ale to, co jsme prokázali, naznačuje, že Země mohla mít dostatek vodíku už při svém vzniku, a tedy mohla být od počátku vlhká.“
Objev byl možný jen díky použití zařízení, které je k dispozici jen na několika místech na světě – běžná laboratoř by takové měření nebyla schopná provést. Barrett navíc dodává, že vodík je extrémně obtížné detekovat, zvláště v tak nízkých koncentracích, jaké se v meteoritech objevují.
Dotyčný meteorit, známý pod označením LAR 12252, byl nalezen v Antarktidě a již dříve byl předmětem analýzy francouzských vědců. Ti v roce 2020 zjistili, že některé části meteoritu – tzv. chondrule – obsahují stopy vodíku. Nová studie však šla mnohem dál a odhalila, že mnohem více vodíku je přítomno v jemném materiálu okolo těchto chondrulí, a to hlavně ve formě sirovodíku (H₂S).
„Byli jsme nadšení, když se v analýze objevil sirovodík, a to tam, kde jsme ho vůbec nečekali,“ popsal objev Barrett. „A protože je extrémně nepravděpodobné, že by tento sirovodík pocházel ze Země, představuje to silný argument pro teorii, že voda je původní součástí Země, nikoliv pozdějším přírůstkem.“
Studie také podnítila debatu o tom, nakolik hrály roli při zásobování Země vodou dopady asteroidů a komet. Barrett chce nyní analyzovat další podobné meteority a přesněji určit, jaký podíl vodíku byl přítomen už na počátku vývoje Země a kolik ho mohlo dorazit z vnějších zdrojů.
Spoluautor studie, profesor James Bryson, označuje výzkum za zásadní příspěvek k porozumění vzniku naší planety. „Zjištění, že původní materiál, z něhož se Země vytvořila, byl mnohem bohatší na vodík, než jsme si mysleli, podporuje myšlenku, že vznik vody byl přirozeným procesem, nikoliv náhodou.“
Ne všichni odborníci však s těmito závěry bez výhrad souhlasí. Planetární vědec Matt Genge z Imperial College London označil výsledky za zajímavé, ale upozornil, že nelze s jistotou vyloučit, že část vodíku v meteoritu vznikla během jeho dlouhého pobytu na Zemi. Meteorit podle něj ležel v Antarktidě možná stovky tisíc let, což komplikuje interpretaci výsledků.
Bryson na tyto námitky reagoval s tím, že tým udělal maximum pro minimalizaci kontaminace a že pouze malá část zjištěného vodíku – možná kolem 15 % – může pocházet z vody přítomné na Zemi. Zdůraznil však, že výzkum nepodceňuje roli asteroidů a komet, pouze přehodnocuje jejich význam v celkovém obrazu vzniku vody.
Ačkoliv tak tento objev zatím neznamená definitivní přepsání učebnic, otevírá dveře k novému pohledu na vývoj rané Země a podporuje teorii, že životodárná voda mohla být součástí planety od samého počátku její existence.
Související

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Češi věří vědě, Slováci konspiracím. Průzkum o placaté zemi ukazuje na tragický stav tamního vzdělávání
Aktuálně se děje
před 1 minutou

Ukrajinci změnili podobu budoucích válek. Mnohem větší roli sehrají zpravodajské služby
před 39 minutami

Izraelci našli v Gaze těla dvou rukojmích. Vrátíme všechny, vzkazuje Netanjahu
před 1 hodinou

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda
před 1 hodinou

Zlom ve válce na Ukrajině. Experti hodnotí triumfální operaci na ruském území
před 1 hodinou

Středeční bouřky naplnily potenciál. Kroupy měly i čtyři centimetry
před 2 hodinami

Trump nařídil vyšetřování Bidena kvůli jeho duševnímu stavu. Rakovina už ho nezajímá
před 2 hodinami

Bitcoiny řešila vláda i Bezpečnostní rada státu. Fiala rozdal úkoly
před 3 hodinami

Trump zakázal občanům z 12 států vstup na území USA
před 4 hodinami

Počasí: Nový den, nové varování před bouřkami. Česku se nevyhnou ani dnes
včera

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let
včera

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou
včera

Tragický požár v Praze. Na Barrandově hořel byt, jeden mrtvý
včera

V Česku se stále potuluje medvěd. Zachytila ho fotopast
včera

Trump si znovu telefonoval s Putinem. Ukrajinci mají očekávat ruskou odvetu
včera

Dva nové bloky v Dukovanech postaví Korejci. Vláda s nimi podepsala smlouvu
včera

ANO chce dát hlas více než třetina voličů, ukázal nový průzkum
včera

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít
včera

Zdravotníci v Olomouci čelili zraněnému opilci, hrozil jim smrtí. Co se děje v posledních letech, nemá obdoby, popsal primář urgentu
včera

Američané jsou znechucení Trumpem. Opouštějí USA a hledají nový domov v zahraničí
včera
Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU
Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.
Zdroj: Libor Novák