Zemřel papež František. Zastánce žen v církvi, který prý o funkci příliš nestál
Papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, dnes v 88 letech zemřel. Argentinský rodák se stal hlavou církve v roce 2013 a byl druhým nejstarším papežem ve funkci. Zasazoval se o modernizaci církve, například jmenoval několik žen do vysokých funkcí. V posledních letech se potýkal s několika zdravotními problémy.
Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires italským přistěhovalcům jako nejstarší z pěti dětí. Jedna z argentinských řádových sester pro The Telegraph při jeho zvolení papežem vzpomínala, že jako školák byl malý ďáblík: „Kdo by si byl pomyslel, že se stane papežem!“
Nejspíše ani sám František. Vystudoval chemicko-inženýrskou střední školu a krátce působil v potravinářském průmyslu. V roce 1958 vstoupil do jezuitského kláštera, v jehož rámci pak následně vystudoval humanitní vědy a získal licenciát z filozofie. Tím ale jeho studium nekončilo, rozhodl se ještě věnovat teologii a zároveň vyučoval literaturu a psychologii na střední škole.
V roce 1969 byl vysvěcen na kněze, své věčné sliby v Tovaryšstvu Ježíšově pak složil v roce 1973 a stal se hlavou argentinského jezuitského řádu. Ten vedl do roku 1979. Toto období jeho života je ale poznamenané „špinavou válkou“. V Argentině vládla v letech 1976 až 1983 vojenská junta, která likvidovala svou opozici, tisíce levicových aktivistů, studentů, odborářů či novinářů zmizelo. Tento puč argentinská římskokatolická církev zpočátku podporovala, přičemž junta tvrdě zasahovala i proti kněžím, kteří s vládou nesouhlasili.
Role papeže Františka je ve špinavé válce stále nejasná. V roce 2010 musel vypovídat u soudu v případu únosu dvou jezuitských kněží Orlanda Yoria a Francisca Jalicse námořními důstojníky v květnu 1976. Ti kvůli své misijní práci v chudinských čtvrtích byli pět měsíců mučeni. Bergoglio byl kritiky obviněn, že zajaté kněze zbavil ochrany svého řádu. Ten se ale bránil, že naopak v zákulisí jednal o jejich propuštění a pomohl dalším disidentům před násilím. Policií nikdy nebyl obviněn.
První latinskoamerický papež
Po studiu teologie v Německu se Bergoglio v roce 1992 stal biskupem v Buenos Aires. O šest let později se po smrti kardinála Quarracina ujal funkce arcibiskupa a v roce 2001 ho jmenoval papež Jan Pavel II. kardinálem. Byl jedním z kandidátů na dalšího papeže, v roce 2005 ale místo něj zvolili německého Josefa Ratzingera, který je známý jako papež Benedikt XVI.
O papežský post prý příliš nestál, řekla The Telegraph jeho sestra María Elena Bergogliová. „Když jsme o tom mluvili, odpověděl ‚Děkuji, nechci‘. Nakonec ale přeci jen kardinálové rozhodli a 12. března 2013 se stal 266. papežem katolické církve poté, co Benedikt XVI. kvůli vysokému věku a zdravotnímu stavu na funkci rezignoval. Jako své nové jméno si vybral Františka jako poctu svatému Františkovi z Assisi. Stal se tak prvním papežem původem z Latinské Ameriky.
Ve funkci papeže se snažil zasadit o modernizaci církve. Pozitivně se vyjadřoval o ženách v církvi. Podle serveru Vatican News v letech 2013 až 2023 vzrostlo zastoupení žen ve funkcích a úřadech Svatého stolce a Vatikánského městského státu z 19 na 23 procent, naposledy jmenoval řádovou sestru Raffaellu Petriniovou prezidentkou Governatorátu městského státu Vatikán.
Ačkoli také povolil, že ženy mohou sloužit u oltáře jako ministrantky, odmítl, že by se mohly vstoupit do kněžského stavu a jáhenství. „Svatý papež Jan Pavel II. se k tomuto jasně vyjádřil a to platí,“ vyjádřil se k problému František v roce 2016 s odkazem na apoštolský list Ordinatio sacerdotalis, ve kterém Jan Pavel II. uvedl, že církev nemá žádnou pravomoc udělovat kněžské svěcení ženám.
Hlásal, aby katolíci byli více empatičtí vůči LGBT lidem, přesto ale označoval homosexualitu za hřích. Stál také za celibátem, odmítl návrh, že by v Amazonii, kde je dlouhodobý nedostatek kněžích, mohli být vysvěcení ženatí muži. Podporoval pomoc chudým a utlačovaným.
Zdravotní problémy
Několikrát veřejně podpořil oběti zneužívání uvnitř církve. V roce 2019 zrušil takzvané papežské tajemství, které se využívalo při vyšetřování případů sexuálního zneužívání, kterého se měli dopustit kněží. Kanonické právo do té doby určovalo, že pro mravnostní delikty platí nejvyšší stupeň důvěrnosti informací. Zneužívání několikrát označil za „zvěrstvo“. Někteří ale přesto kritizovali, že nepřijal konkrétní opatření.
František se potýkal s několika zdravotními problémy. Ve 21 letech po vážném respiračním onemocnění musel na operaci, při níž mu byla odebrána horní polovina pravé plíce. Se zánětem průdušek byl několik dní hospitalizován také před dvěma lety. V posledních letech se potýkal s problémy s kolenem a často se pohyboval na invalidním vozíku. V červnu 2023 podstoupil operaci kýly a v červenci 2021 mu lékaři odebrali část tlustého střeva. V polovině minulého měsíce papež upadl ve své rezidenci a pohmoždil si předloktí. Hlavu církve hospitalizovali letos 14. února 2025 v Gemelliho nemocnici v Římě s oboustranným zápalem plic.
František byl ve věku 88 let druhým nejstarším papežem v historii vykonávajícím pontifikát. Déle žil v úřadu jen papež Lev XIII., který zemřel v roce 1903 ve věku 93 let.
