Vatikán zveřejnil příčinu smrti papeže Františka a jeho závěť

Příčinou smrti papeže Františka, který zemřel ve věku 88 let dnes na Velikonoční pondělí, byla podle oficiálního prohlášení Svatého stolce mrtvice, po které následovalo nevratné selhání srdce.

Krátce po oznámení smrti byla zveřejněna jeho závěť, která odhaluje papežovo přání být pohřben mimo tradiční místa posledního odpočinku papežů. František si přál spočinout v římské bazilice Panny Marie Větší, tedy v chrámu, ke kterému měl během svého pontifikátu hluboký vztah. Právě zde se pravidelně modlil na začátku a konci každé apoštolské cesty.

Závěť zveřejněná Vatikánem odhaluje hluboké osobní přání papeže: „V průběhu života i svého kněžského a biskupského působení jsem se vždy svěřoval Matce našeho Pána, blahoslavené Panně Marii. Proto žádám, aby mé tělo spočinulo – v očekávání vzkříšení – v papežské bazilice Santa Maria Maggiore.“

František si výslovně přál jednoduchý pohřeb bez okázalých poct. Jeho hrob má být v zemi, mezi kaplí Salus Populi Romani a Sforzovou kaplí, s jediným nápisem: Franciscus. Všechny náklady na pohřeb podle něj pokryje dar soukromého mecenáše, který už byl převeden na správu baziliky.

František ve své závěti vyjádřil i duchovní poselství: „Utrpení, které poznamenalo závěr mého života, obětuji Pánu – za mír ve světě a za bratrství mezi národy.“ Závěr dokumentu věnoval vděčnosti těm, kdo ho milovali a kdo se za něj modlí.

Smrt papeže Františka znamená konec jedné významné éry katolické církve. František byl prvním jezuitou a zároveň prvním papežem z Latinské Ameriky. Od svého zvolení v roce 2013 zanechal hlubokou stopu – nejen díky svému prostému stylu a sociální citlivosti, ale i důrazu na solidaritu, ekologii a soucit vůči slabým.

Zatímco svět truchlí, církev se nyní připravuje na konkláve, při kterém bude vybrán nový nástupce svatého Petra. Datum pohřbu zatím nebylo oznámeno, ale očekává se, že se uskuteční v následujících dnech za účasti tisíců věřících a světových státníků.

Papež František, občanským jménem Jorge Mario Bergoglio, byl zvolen hlavou katolické církve v březnu roku 2013 poté, co jeho předchůdce Benedikt XVI. jako první papež po téměř 600 letech dobrovolně odstoupil z úřadu. Téměř deset let pak Vatikán symbolicky hostil dva papeže.

Františkovo působení v čele církve bylo přelomové hned v několika ohledech. Stal se historicky prvním papežem pocházejícím z Ameriky a zároveň prvním papežem z jižní polokoule. Také se stal prvním jezuitou, který usedl na Petrov stolec – přičemž jezuitský řád byl v minulosti v římských kruzích často vnímán s nedůvěrou.

Narodil se v Argentině a ještě jako kardinál Bergoglio byl známý pro svou skromnost, blízkost obyčejným lidem a důraz na sociální spravedlnost. Ve chvíli zvolení do čela katolické církve mu již bylo přes sedmdesát let.

Během svého pontifikátu prosazoval reformy, které měly modernizovat katolickou církev, avšak zároveň si dokázal udržet popularitu i mezi tradicionalisty. Stal se hlasem těch nejchudších a nejvíce marginalizovaných, a svým přístupem inspiroval nejen věřící, ale i mnohé mimo církev.

Kardinál Farrell vyzdvihl papežovo neúnavné úsilí o šíření hodnot evangelia: „Učil nás žít evangelní hodnoty s věrností, odvahou a univerzální láskou, zejména ve prospěch nejchudších a nejvíce opomíjených.“

Související

Vatikán, ilustrační foto

Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy

Dnes se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sejdou kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.

Více souvisejících

Papež František Vatikán

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 minutami

před 52 minutami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron si předsevzal nadlidský úkol: Zakázat sociální sítě je těžší, než se může zdát

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil ambiciózní plán: zakázat přístup k sociálním sítím dětem mladším 15 let. Tento krok zdůvodnil tragickými událostmi – smrtícími útoky studentů na školách ve Francii – a nutností chránit děti před škodlivým obsahem. Ale prosadit takový zákaz se ukazuje jako právní, technologická a politická výzva evropského rozsahu.

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu si podřezal větev? Přiznal, že izraelská rozvědka podporuje palestinské klany v Pásmu Gazy

Kontroverzní krok izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který připustil, že izraelské zpravodajské služby podporují vybrané palestinské klany v Pásmu Gazy, vyvolává silnou kritiku. Podle odborníků i části izraelské politické scény by mohlo jít o další strategickou chybu, která nejen prohloubí chaos, ale zároveň oddálí možnost jakéhokoliv pokroku směrem k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

před 2 hodinami

Izraelská armáda

Tragédie v Gaze: Izraelské síly zabily nejméně 60 Palestinců při snaze získat jídlo

Napětí a zoufalství v Pásmu Gazy dosáhly nového tragického vrcholu. Podle místních zdravotnických úřadů izraelské jednotky ve středu zastřelily nejméně 60 Palestinců – většinu z nich ve chvíli, kdy se snažili dostat k potravinové pomoci poskytované nadací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), která spolupracuje s Izraelem a Spojenými státy. Další desítky lidí utrpěly zranění.

před 3 hodinami

Demonstrace v USA proti ICE

Napětí v USA eskaluje: Policie zasahuje proti demonstrantům, do ulic míří i mariňáci

Ve Spojených státech pokračují bouřlivé protesty namířené proti imigrační politice a federálním zásahům. Situace se vyhrotila ve více městech, přičemž úřady přistupují k rázným opatřením. V několika případech již bylo vyhlášeno nezákonné shromáždění, nasazeny byly i jednotky Národní gardy a do Los Angeles se chystají dorazit mariňáci.

před 4 hodinami

včera

Los Angeles

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles

Los Angeles čelí největší vlně občanských nepokojů od počátku pandemie. Jejich bezprostřední příčinou byly rozsáhlé razie imigrační agentury ICE, které proběhly v pátek po celém městě. Podle starostky Karen Bassové ale za současnou krizí stojí více než jen samotné zatýkání. Obviňuje Bílý dům z cíleného vyvolávání chaosu a porušování pravomocí místní samosprávy.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího

Vysoká prohra v Chorvatsku 1:5 nebude pro kouče Ivana Haška znamenat konec jeho působení ve funkci trenéra české fotbalové reprezentace. Potvrdil to nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) David Trunda, jenž však pověřil realizační tým k vypracování analýzy tohoto neúspěchu, která by měla být následně předložena výkonnému výboru. Vedle budoucnosti Ivana Haška u národního týmu po výprasku v chorvatském Osijeku se však řešila i přítomnost bývalého funkcionáře Jana Hořejšího spojovaného s érou bývalého asociačního místopředsedy Romana Berbra. Trunda se musel od Hořejšího distancovat.

včera

sport

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou

Čeští fotbaloví reprezentanti tušili, že v pondělí večer narazí v rámci kvalifikace na světový šampionát v roce 2026 na nejtěžšího soupeře a vůbec favorita celé kvalifikační skupiny L Chorvatsko. V Osijeku se to potvrdilo, stejně jako to, že Chorvati jsou o několik tříd fotbalově jinde než Češi. Od samotného začátku bylo vidět, že se po většinu zápasu bude hrát prakticky na jednu branku a snad jen v úvodu druhé půle se dá říct, že Češi s Chorvaty hráli vyrovnaně. Po prvním poločase totiž mohli být rádi, že to je pro Chorvatsko jen 1:0 a když pak Souček hlavičkou ve druhé půli vyrovnal na 1:1, vypadalo to, že se Češi nadechují k daleko lepším výkonům. Jenže následovala hrůzná třináctiminutovka, během které Chorvatsko i díky dvěma penaltám zvýšilo na nakonec konečných 5:1. Pro Čechy se tak – i přesto, že i po tomto duelu vedou svou kvalifikační skupinu – komplikuje vidina postupu na MS z prvního místa.

včera

ignis brunensis

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje

Švédsko vyzývá Evropskou unii k zásadnímu zpřísnění pravidel pro prodej a distribuci pyrotechniky. Tamní vláda totiž varuje, že organizovaný zločin čím dál častěji využívá ohňostroje jako zbraň.

včera

Donald Trump

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj

Prezident USA Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby ukončil válku v Gaze a přestal hovořit o možném útoku na Írán. Informaci přinesl zdroj obeznámený s pondělním telefonátem obou lídrů. Tlak z Washingtonu sílí v době, kdy Spojené státy usilují o jadernou dohodu s Teheránem a prostřednictvím zprostředkovatelů vedou jednání s Hamásem o příměří. 

včera

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

včera

včera

včera

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

včera

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy