Co se ve článku dozvíte:
- Co když zhotovitel převezme vůči zákazníkovi přepjatý záruční závazek na dobu, kterou dílo prostě nemůže fyzikálně vydržet?
- Platí pak záruka nebo ne?
- Musí zhotovitel reklamaci vyhovět a provést na své náklady opravu nebo ne?
Firmy nabízející dodání a montáž kvalitní střešní krytiny někdy nabízejí záruku až 30 let. Nebudeme se však zabývat 30letou nebo dokonce ještě delší zárukou na zhotovené dílo, ale poskytnutou zárukou v délce „pouhých“ 60 měsíců čili 5 let, o kterou byl veden soudní spor. Šlo o záruku na žiletkový drát na oplocení.
Zhotovitel se zavázal ve smlouvě o dílo (z roku 2014) provést pro zákazníka (objednatele) dílo spočívající ve stavbě (dlouhého) plotu o celkové délce cca 940 metrů, včetně 12 vjezdových bran, po obvodu jím provozovaného areálu. Dílo bylo zhotovováno podle projektové dokumentace.
Zhotovitel se ve smlouvě o dílo zavázal, že provedení (kvalita) díla bude odpovídat
- obecně závazným právním předpisům,
- platným technickým normám
- a bude prosté jakýchkoliv vad.
Dále se zavázal, že k provedení díla
- použije obvyklé a vyzkoušené technologie
- a že dílo provede s vynaložením odborné péče ve vynikající kvalitě.
Zhotovitel se zavázal poskytnout objednateli záruku za jakost díla s tím, že záruční doba činí 60 měsíců. Zárukou za jakost převzal zhotovitel závazek, že dílo bude po celou záruční dobu plně funkční a způsobilé k řádnému užívání a že si zachová sjednané vlastnosti.
Oprava zákazníkem vytknutých vad byla provedena, ale ne v rámci reklamace, nýbrž jako nová zakázka
Objednatel uplatnil zhruba po 3 letech (v roce 2017) „vady“ díla. V reklamaci uvedl, že návin žiletkového drátu je v několika úsecích silně zkorodovaný a požadoval výměnu jeho zkorodovaných částí. Zhotovitel provedl v roce 2020 výměnu žiletkového drátu – ovšem jako samostatnou zakázku, nikoli jako způsob řešení uplatněných vad ze smlouvy o díla.
Objednatel zažaloval zhotovitele o smluvní pokutu, jak byla sjednána ve smlouvě ohledně prodlení s odstraněním vad a nedodělků vytknutých v záruční době (2000 Kč za den). Celkem požadoval objednatel 1 528 000 Kč.
Problémem byla koroze žiletkového drátu na plotě
Soud prvního stupně požadovanou částku objednateli nepřiznal. Dílo podle jeho zhodnocení nevykazovalo vady podle ust. § 2615 o. z., a tudíž žalovaná firma nemohla být v prodlení s jejich odstraněním.
Ze znaleckého posudku vzal soud za prokázané, že žalovaná firma dodržela smluvní požadavky a technické normy jakosti použitého žiletkového drátu, neboť použila žiletkový drát určený zhotovitelem v projektové dokumentaci, tj. žárově pozinkovaný ocelový drát.
Z hlediska plošné hmotnosti zinkového povlaku použitý drát odpovídal třídě D, přičemž podle znaleckého posudku původní tloušťka zkoumaného předmětného drátu byla ještě ve vyšší vrstvě, než stanovuje příslušná technická norma pro třídu D.
Soud 1. stupně vzal v úvahu, že v projektové dokumentaci nebylo stanoveno, jaké třídy má být použitý drát, a zhotovitel si jakost použitého drátu nevymínil. Soud dovodil, že zhotovitel smluvní i normované požadavky splnil, a uzavřel, že dílo v záruční době nemělo vady, za které by byl zhotovitel odpovědný. Dílo bylo po dobu záruční doby funkční a způsobilé k řádnému užívání. Koroze byla důsledkem běžného opotřebení s ohledem na povětrnostní podmínky v dané lokalitě.
Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu 1. stupně. Svůj verdikt opřel především o znalecké závěry, podle nichž posuzovaný drát korodoval v důsledku běžného opotřebení a působení korozní agresivity daného prostředí, žiletky či jejich hroty se neulomily a funkčnost žiletkového drátu tedy byla zachována.
Znalci uvedli, že je technicky nemožné, aby žiletkový drát byl po dobu 5 let shodný jako v den převzetí.
Jak je to se zárukou?
S účinností od 1. 1. 2014 občanský zákoník kromě práv z odpovědnosti za vady předmětu kupní smlouvy, resp. díla (§ 2095 a § 2615) upravuje (§ 2113 a násl.) práva ze smluvní záruky za jakost, a to jak pro smlouvu kupní, tak i pro smlouvu o dílo (§ 2619).
Zatímco odpovědnost za vady vyplývá přímo ze zákona a řeší důsledky vadného plnění, zhotovitelem smluvně přijatý závazek podle § 2113 a násl.. má v závislosti na konkrétním obsahu smluvního ujednání poskytnout objednateli záruku, že se po dobu trvání záruční doby nezmění užitné vlastnosti, jakost, ale případně i estetické vlastnosti, které mělo dílo při jeho dodání.
Při posuzování důvodnosti uplatněného práva ze záruky tedy není rozhodné, zda dílo bylo zhotoveno bezvadně, ale zda si dílo po dobu záruky zachovalo ty vlastnosti (užitné či estetické), které si podle prohlášení zhotovitele mělo zachovat, vysvětlil Nejvyšší soud v rozsudku (spis. zn. 25 Cdo 295/2024, ze dne 30. 1. 2025).
Právo ze záruky však nevznikne, byla-li vada (i ztráta zárukou krytých vlastností) způsobena vnější událostí, tedy okolností nesouvisející s plněním zhotovitele. Za tyto vnější okolnosti však nelze pokládat působení prostředí při obvyklém a předpokládaném způsobu užívání díla.
Objektivně nemožná záruka neplatí
Vzhledem k tomu, že záruku zakládá smluvní ujednání, musí se jednat o ujednání podle občanského zákoníku platné, vysvětluje dále Nejvyšší soud. Za neplatné ujednání či jednostranné prohlášení by bylo třeba pokládat, převzal-li by zhotovitel zárukou závazek k plnění objektivně nemožnému (§ 580 odst. 2).
V daném případě se zhotovitel zavázal poskytnout objednateli záruku za jakost díla se záruční dobou 60 měsíců. Zárukou za jakost zhotovitel převzal závazek, že dílo bude po celou záruční dobu plně funkční a způsobilé k řádnému užívání a že si zachová vlastnosti vymezené smlouvou.
Takto formulovaný závazek je třeba vyložit tak, že dílo mělo mít po dobu 60 měsíců všechny vlastnosti vymezené smlouvou, tedy nejen užitné, ale i estetické. To znamená, že žiletkový drát neměl zkorodovat (bez ohledu na to, že nadále plnil svou ochrannou funkci) .
Žalovaný zhotovitel namítal mimo jiné, že není možné, aby pozinkovaný žiletkový drát nezměnil za 5 let své vlastnosti tak, že by zůstal nedotčen korozí. K této otázce se sice okrajově vyjádřili znalci, žádný z nich se však nezabýval přímo otázkou, zda bylo technicky možné zhotovit dané dílo z materiálu jakosti odpovídající smlouvě a současně dostát závazku, že po dobu 60 měsíců zůstanou vlastnosti plotu zachovány jako v době zhotovení, tedy že se na žiletkovém drátě neprojeví účinky koroze.
Bylo-li takové provedení díla objektivně možné, byla záruka za jakost sjednána platně.
Pokud by ovšem bylo prokázáno, že bylo fyzikálně vyloučeno, aby během 5 let smlouvou specifikovaný drát nezkorodoval, převzal by zhotovitel na sebe závazek k nemožnému plnění a ujednání o záruce by v této části bylo ujednáním neplatným (ust. § 576, § 580 odst. 2, upozorňuje Nejvyšší soud ČR v rozsudku.
Tohle musejí soudy, jejichž rozhodnutí, Nejvyšší soud zrušil, znovu prověřit.