Vypadají roztomile nebo neškodně, ale jejich jed vás může vyřadit na měsíce. Objevte fascinující svět ptakopyska podivného a korovce jedovatého – tvorů, kteří dokazují, že jed nemají jen hadi a pavouci.
Má velký plochý čenich, který vypadá jako zobák, silnou kůži pokrytou hnědou srstí, široký plochý ocas a drápy s plovacími blánami. Je to sice savec, tedy jeho mláďata sají mateřské mléko, ale snáší vajíčka. A ještě navíc je jedovatý.
Žije na východě Austrálie a v Tasmánii, takže Evropané se s ním seznámili teprve před dvěma stoletími.
Když britský námořní důstojník John Hunter zvíře nakreslil a poslal jeho kůži i náčrtek domů, evropští vědci si mysleli, že si z nich dělá legraci a snad přišil kachní zobák na nějakého hlodavce.
Řeč je o ptakopyskovi, zvířeti tak jedinečném, že má svou vlastní čeleď. Podruhé se Evropané divili, když ptakopysk jednoho z nich pokopal.
Silná bolest, co se těžko tlumí
Stalo se to v roce 1817 asistentovi skotského lékaře Johna Jemiesona, Když chtěl zvíře zvednout, koplo ho zadní nohou do pravé ruky a zaseklo mu do ní svou rohovitou, zakřivenou ostruhu na patě.
Vězela tam tak pevně, že se mužům podařilo ji vyjmout až poté, co ptakopyska zabili. Zasažená končetina asistenta začala nesnesitelně bolet, natekla mu a dostal křeč. Podobně jako kdyby ho uštkl jedovatý had. Rukou pak prý nemohl hýbat dva měsíce.
Ptakopysčí jed pro člověka není smrtelný a má o něco slabší účinek než jed zmije, ale pořádně bolí a tato bolest se těžko tlumí. Malému zvířeti může zablokovat krevní oběh.
Ostruhu mají jenom samci a používají ji při tahanicích o teritorium nebo k obraně před nebezpečím.
Korovec jedovatý: Nejbolestivější uštknutí
Uštknutí tímto černožlutým ještěrem za normálních okolností dospělého člověka nezabije, ale opravdu bolí. Říká se, že jed korovce je nejbolestivější ze všech jedů obratlovců. Toto zvíře najdeme hlavně v pouštích na jihu Spojených Států a na severu Mexika.
Jed nevyužívá k lovu, ale hlavně k ochraně před predátory. Pohybuje se pomalu a sám od sebe na vás nezaútočí – pokud se na něj ale pokusíte například sáhnout, nejspíš to udělá a pak se ho budete obtížně zbavovat.
Korovec se totiž zakousne a nepustí, dokud ho neponoříte celého do vody nebo mu neotevřete čelisti nožem, klackem nebo jiným nástrojem (arizonský národní park doporučuje i kreditní kartu). Jed se mu vytváří ve žlázách na spodní čelisti a mísí se se slinami.
Čím déle je ještěr zakousnutý, tím větší dávku člověk dostane. Protijed není znám. Překvapivé se může zdát, že jed korovce se také používá v léku na cukrovku.
Ptakopysk a korovec jsou dokonalým příkladem toho, jak příroda dokáže překvapit. Zatímco jeden vypadá jako kříženec kachny a bobra, druhý připomíná neškodného ještěra. Oba však mají společnou vlastnost – jejich jed dokáže způsobit nesnesitelnou bolest.
A to je připomínka, že v živočišné říši bychom nikdy neměli podceňovat ani ty nejroztomilejší tvory.
