Mzdy v Česku jsou nízké, minimální mzda 20 800 korun na důstojné živobytí nestačí, říká Prokop
Minimální důstojná mzda v Česku loni činila 45 865 korun hrubého, vypočítal tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. A sociolog Daniel Prokop k tomu v pravidelném pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení dodává: „Minimální mzda, která je dnes 20 800 korun, naprosto nestačí na důstojné živobytí.“ Mzdy jsou v Česku podle něj relativně nízké. „Musíme se bavit o tom, čím to je a jak to změnit,“ zdůrazňuje.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za minulý rok dosáhnout 45 865 korun hrubého. To je o 300 korun víc než předloni. Spočítala to Platforma pro minimální důstojnou mzdu. V rámci projektu Život k nezaplacení sledujete řadu let výdaje domácností. Vychází vám to podobně?
Podobně to vychází v tom, že kolegyně a kolegové počítají důstojnou mzdu tak, že by měla rodinám zajistit minimální výdaje na bydlení, jídlo, telekomunikaci, zdraví a podobně. V těch výdajích jsou podle mě relativně realističtí. Nepřeceňují to, kolik člověk musí mít peněz na to, aby zajistil potraviny a podobně. V tom to vychází podobně.
Zároveň to vychází podobně v tom, že příjmy v Česku relativně málo rostou. V posledních letech rostly příjmy méně než výdaje domácností. Proto je také vidět, když se kouknete na jejich stránku, že minimální důstojná mzda rostla v posledních letech relativně rychle, protože stoupá objem peněz, které potřebujete na to zajistit si minimální důstojné živobytí. Takže v tom jsou výzkumy relativně podobné.
Ve výpočtech platformy mě zaujala řada věcí, třeba rozdíl mezi celostátním výpočtem důstojné mzdy a mezi situací v Praze a Brně. Ve dvou největších městech Česka je podle platformy potřeba o 7000 víc měsíčně hrubého než ve zbytku republiky, než je celostátní průměr. I tenhle rozdíl odpovídá?
Výpočet minimální důstojné mzdy vychází z anglické metodiky Minimum Living Wage. Minimální důstojná mzda se trošku liší podle toho, v jaké jste pozici. Když máte vlastní splacené bydlení, neplatíte ani hypotéku, ani nájem a nemáte děti, tak vám stačí mnohem menší plat na to, abyste důstojně žil. Když platíte nájem nebo hypotéku, máte děti, tak potřebujete mnohem víc peněz na to, abyste důstojně existoval nebo existovala.
Na minimální důstojnou mzdu dosáhne asi třetina zaměstnanců, pro Prahu je přes 50 tisíc měsíčně
Číst článek
A ta minimální důstojná mzda, jak ji počítají kolegové v Česku, je pro člověka, který potřebuje zajistit jedno dítě nebo jednu závislou osobu. A liší se v Praze a Brně, protože tam jsou oproti zbytku republiky zhruba o 6000 korun vyšší náklady na bydlení. A to zhruba odpovídá.
Náklady na bydlení se výrazně liší nejen v Praze a Brně, ale jsou zhruba čtyři skupiny regionů, které se výrazně liší cenou nájmů, a to do té míry, že v těch nejchudších regionech jsou ceny bydlení oproti Praze zhruba poloviční.
Kdybychom šli do důsledků, tak i ve zbytku republiky se ta minimální důstojná mzda liší. A liší se zejména pro skupiny obyvatel. Když máte člověka, který má zajištěné bydlení a nikdo na něm není závislý, nemá dítě, tak nemusí mít pro minimální důstojný život mzdu 45 tisíc. Naopak když živíte tři děti, tak je 53 000 v Praze relativně málo, když je na vás tolik lidí závislých, musíte mít velký nájem a podobně.
Tím odpovídáte na to, co možná leckoho napadlo, když včera tu zprávu četl, protože součástí výpočtu je také to, že většina, přes tři pětiny obyvatel Česka, nedosáhne na minimální důstojnou mzdu. Nedá se tedy říci, že více než tři pětiny obyvatel Česka žijí nedůstojně.
Podle mě úplně ne, protože tento ukazatel je průměrný, jak jsem říkal, je to pro člověka, který má jedno dítě. A samozřejmě lze předpokládat, že lidé, kteří mají menší mzdy v menších nebo chudších regionech, mají také menší náklady. Podle mě to tedy není tak, že by tři pětiny žily nedůstojně.
Ale každopádně ten ukazatel ukazuje, že mzdy v Česku jsou relativně dost nízké. Minimální mzda, která je dnes 20 800 korun, naprosto nestačí na důstojné živobytí. Byť se můžeme bavit o těch třech pětinách - podle mě to je trošku méně, protože lidé, kteří žijí v chudších regionech, mají také nižší náklady na bydlení a podobně - tak ten fakt, že mzdy jsou v Česku relativně nízké, je pravda. Musíme se bavit o tom, čím to je a jak to změnit.
Nízké mzdy. Jak to změnit?
Pojďme se tedy bavit o tom, čím to je, a hlavně, jak to změnit. Měl by třeba ten výzkum být podnětem pro každého z nás, aby hned dnes zašel za svým šéfem a řekl: „Hele, podívej se, jaké jsou důstojné platy, tak se pojďme bavit, kdy dostanu víc.“
Myslím, že Češi si relativně málo říkají o přidání. Zároveň mají těžší situaci, protože máme slabé odbory. Třeba oproti Německu je tady výrazně menší síla odborů. To je jeden vliv, který zmiňují i kolegové z platformy.
A potom jsou tady další vlivy typu, že máme nízkou flexibilitu trhu práce. Zní to, že flexibilita je jenom trest pro zaměstnance, ale třeba v Dánsku, když jste zaměstnanec, můžete dát výpověď s měsíční výpovědní dobou a být jeden nebo dva měsíce na podpoře v nezaměstnanosti, kterou jste si prostřednictvím pojištění platil, a využít to pro hledání lepší práce. A lidé potom mají lepší platy.
I v Česku vidíme, že když tohle někdo udělá, tak má v průměru o deset procent vyšší plat. Takže i flexibilita trhu práce, aby lidé trošku měnili zaměstnání a chodili za lepším, vede postupně ke zvyšování platů a tlaku na zvyšování platů.
51:59
Trh práce je zamrzlý a bojíme se říct si o vyšší platy. Firmy ale čeká náraz do zdi, varuje analytik
Číst článek
A třetí věc, ale dlouhodobě podle mě nejdůležitější, je, že v ekonomice nemáme zabudované věci, které by motivovaly a posouvaly ekonomiku k vyšší přidané hodnotě, která potom souvisí s vyššími platy.
Máme skoro nejmenší počet vysokoškoláků v mladém věku mezi 25 a 35 lety v Evropě. Velké firmy, jako třeba bankovní Visa, když se rozhodují, kam jít, tak už ani nemůžou jít do Česka, protože tady není dost vzdělaných lidí v IT sektoru, takže jdou do Polska. Oproti Polsku a dalším zemím zaostáváme ve vzdělávání.
Zároveň když se podíváte na to, k čemu jsou v Česku motivované obce. V řadě zahraničních zemí dostanou obce dost peněz z toho, když tam přijde nějaký byznys a dobře zaplatí lidi. Část peněz z daní a odvodů dostanou obce v daném regionu. Jsou tedy motivované o tom přemýšlet a lákat byznys s přidanou hodnotou. V Česku tohle vůbec nefunguje. U nás nefungují základní ekonomické mechanismy, které by podporovaly větší přidanou hodnotu a větší platy v ekonomice.
Další věc je, že máme velké odlivy zahraničních korporací v dividendách do zahraničí. Dá se to omezit tím, že pro firmy bude výhodnější reinvestovat v České republice, že budou třeba rychlejší odpisy na něco.
Když se tyto věci spojí - od odborů, od těch levicových řešení po ty ekonomické motivační řešení pro firmy a dobré vzdělávání - tak můžeme ekonomiku dost posunout a platy zvýšit.
Poslední věc, máme nízkou minimální mzdu. Hodně dlouho jsme se báli, že to zvýší nezaměstnanost. On ten vliv na nezaměstnanost je dost malý a zvyšování minimální mzdy, která je dneska 20 800, táhne nejnižší mzdy nahoru. A podle mě by se měla dál zvyšovat. Ukazuje to, že vliv na nezaměstnanost není jak v Česku, tak třeba v Americe zas tak zásadní.
Na minimální mzdu jsem se také chtěl zeptat. Když dáme vedle sebe včera zveřejněnou minimální důstojnou mzdu, necelých 46 000, vedle toho průměrný plat v Česku, který je lehce nad 46 000, a vedle toho minimální mzdu necelých 21 000, jaký by měl být poměr minimální mzdy k těm dvěma zbývajícím číslům?
Minimální mzda by měla být i podle naší vlády 47 procent průměrné mzdy. Zatím je nižší, ale je tam cesta, jak se k tomuto číslu dostat.
A těch 47 procent je z vašeho pohledu optimálních?
Samozřejmě nemůže být minimální mzda 45 000. Ale podle mě by měla být taková, aby to táhlo nahoru část platů, která je kolem 20 000. A nedostávali jsme se do situace, že máme třeba státní obory, které jsou placené tak málo, že jim to musí doplácet obce.
Máme totiž spoustu pracujících, kteří potom mají nárok na dávky, protože 80 procent lidí, kteří jsou na minimální mzdě, má zároveň nárok na dávky. Takže stát nechává podniky relativně málo platit a zároveň to doplácí dávkami. Takže podle mě je racionální minimální mzdu trochu zvyšovat.
21:34
Prokop: Český daňový systém je hloupý. Velké zdanění práce motivuje lidi pracovat načerno
Číst článek
A zároveň ji méně danit, protože ji daníme, když nemáte děti, zhruba nějakými 36 procenty. Takže 36 procent základu práce u minimální mzdy jde státu, a to je také dost nestandardní.
Takže my nejenže minimální mzdu málo zvyšujeme, ale zároveň ji hodně daníme. Nejvíc ji daníme, když máte částečný úvazek a máte ještě třeba kolem 15 000.
Tento systém, že ji málo zvyšujete a hodně daníte, vede samozřejmě k tomu, že se zvyšuje počet lidí, kteří z toho nemůžou vyžít a k minimální mzdě pracují načerno nebo k tomu mají dohodu o provedení práce, protože se snaží příjmy dorovnat.
A to vede k prekarizovanému trhu práce, kdy lidé v chudších pozicích mají dost nestabilní úvazky a nemůžou využívat to, co jsem říkal, že si platíte pojistné, potom třeba měsíc nepracujete a najdete si lepší práci. Nemůžou využívat flexibilitu na trhu práce, aby se v té práci posouvali. Nemůžou to využít pro to, aby se dostali do profesí, kde by lépe uplatnili svou kvalifikaci.
Je to specificky třeba u lidí, kteří jsou ze zahraničí a neumí tolik česky, uváznou v prekarizované ekonomice špatně placených prací, práce načerno a podobně. Nedává jim to cestu k tomu, aby uplatnili svou kvalifikaci, využili třeba měsíční nezaměstnanost a hledali si práci, kde dostanou lepší plat.
