Stačí koncem dubna trochu pozorněji natáhnout nosem vzduch v lesním podrostu. Ucítíte nasládlou intenzivní vůni. Možná vám připomene váš oblíbený parfém. Konvalinka vonná(Convallaria majalis) kvete bohatě několik týdnů. Kromě toho je nádherná, zvlášť když je stvolů s kvítky hodně pohromadě. Jenže bychom si na ni měli dát pořádný pozor.

Láká k utržení květy i plody

Rozmnožuje se snadno pomocí oddenků, je to vytrvalá rostlina. To znamená, že v lesích se rozrůstá do větších a větších ploch, pokud má dostatek vláhy. Což se jí v lesním podrostu snadno splní. Také na zahradách se jí daří, zvlášť když ji zasadíte do polostínu nebo pod strom.

Je opravdu velmi krásná a voňavá, bohužel jsou ale jedovaté všechny její části. Proto se nehodí do zahrady, zvlášť když máte malé děti (nebo domácí zvířata). Ty totiž nelákají jen její krásné květy, ale také červené plody – malé bobulky, které jsou prudce jedovaté.

VIDEO: Podívejte se i na další jarní rostliny, které jsou jedovaté. Možná jste to o nich nevěděli!

Proč tak krásně voní?

Konvalinková vůně je často využívána v parfémářství. Má typický květinový tón, který je trochu nasládlý, trochu omamný. To, co cítíte v parfému, ale není extrakt z konvalinky, ten se z ní totiž běžně destilovat nedá.

Takže v parfému je jen syntetická napodobenina látek typu bourgeonal, lilial či hydroxycitronellal. Ty jsou totiž mimo jiné původcem krásné konvalinkové vůně.

Konvalinkové květy, které připomínají bílé zvonky, se po odkvětu promění v bobulky o průměru asi půl centimetru. Vypadají také atraktivně, ale jejich toxicita je skutečně vysoká. Otravu může způsobit i jedna bobulka.

Jedovaté jsou všechny části konvalinky

Přestože nás svádí svým vzhledem i vůní, toxické jsou všechny její části bez výjimky. Listy, květy i bobule. A také oddenky, tedy podzemní části. Pomocí nich se konvalinka rozmnožuje. Díky nim se v lesích rozrůstá do velkých kobercových ploch.

Kvůli toxicitě si raději užívejte jen její vůni při procházce v lese. I kdybyste si ji totiž natrhali s největší opatrností do vázy, toxická bude i voda, do níž ji dáte. Toxické látky se totiž vylučují i do vody. Tu nevylévejte ani na kompost nebo na místa dosažitelná pro zvířata. Může být jedovatá i pro ně.

Čím je tak nebezpečná?

Obsahuje tzv. srdeční glykosidy. Jsou jich desítky druhů, můžeme jmenovat třeba konvalatoxin, konvallatoxol, desglukokonvalatoxin. Oč se jedná? Tyto glykosidy působí na srdeční svalovinu. Způsobují její silnější stahy. V těle se běžně nevyskytují.

Glykosidy z konvalinky jsou nebezpečné v tom, že mohou způsobit poruchy srdečního rytmu. To je vždycky špatně, srdce má pracovat pravidelně. Rizikem je zpomalení srdeční činnosti nebo i srdeční selhání.

Jak poznáte příznaky otravy konvalinkou? Může se objevit nevolnost, zvracení nebo průjem. Dochází k poruchám vidění, závratím. Příznakem je celková slabost, dezorientace, zpomalený puls. Není nač čekat, může následovat kolaps.

Měli byste při podezření na otravu ihned zavolat záchrannou službu a řídit se jejími radami. Nezkoušejte předtím samoléčbu nebo vyvolání zvracení. Nejdřív se o veškerých postupech poraďte s dispečinkem záchranářů. Pomoc musí být okamžitá, ale přesně podle instrukcí záchranné služby. Na nic nečekejte a volejte 155.

Pozor na záměnu

Ve stejnou dobu jako konvalinka raší na jaře i medvědí česnek(Allium ursinum). Pokud obě rostliny kvetou, je jejich rozpoznání snazší. Medvědí česnek má totiž květy hvězdicovité, od těch konvalinkových se výrazně liší.

Horší je to v situaci, kdy již rostliny květy nemají. Listy se liší tím, že u konvalinky rostou z jednoho bodu, zatímco u medvědího česneku jednotlivě. Když rozemnete v ruce list medvědího česneku, ucítíte palčivou vůni po česneku. Listy konvalinky takto cítit nejsou. Vzhledově jsou si ale jednotlivé listy obou rostlin hodně podobné. Odděleně je rozeznáte velmi špatně.

Je tedy lepší používat medvědí česnek jen z ověřeného zdroje. Samosběr, kdy nemáte jistotu, o kterou rostlinu se jedná, může být rizikový. Odborná literatura totiž varuje, že i jeden snědený list konvalinky může způsobit vážné problémy.