Indie a Pákistán odebírají víza občanům druhé země

Indie zrušila víza všem Pákistáncům, s výjimkou diplomatů, s platností od neděle. Do 29. dubna musí pákistánští občané opustit území Indie. Pákistán zase oznámil uzavření své hranice s Indií. Pro sousední zemi uzavře i svůj vzdušný prostor a přeruší s ní obchod. Indům také odebere víza a vyhostí diplomaty.

„Všichni pákistánští občané, kteří jsou aktuálně v Indii, musí Indii opustit do vypršení platnosti jejich víz,“ vyzvalo také podle agentury AFP indické ministerstvo zahraničí, přičemž tato víza přestanou platit v neděli běžným občanům a v úterý 29. dubna skončí i platnost víz pákistánských lékařů.

Indie po krvavém útoku na turisty v Kašmíru, při němž bylo zabito 26 Indů a jeden Nepálec, také pozastavila klíčovou dohodu o sdílení vody s Pákistánem. Ten označil jakékoliv potenciální pokusy o přesměrování vody v řece Indus za „akt války“. Dohoda o sdílení vody byla ratifikována v roce 1960 a nikdy nebyla zpochybňována navzdory třem válkám, které od té doby sousední země proti sobě vedly.

Řeka Indus je zásadní pro pákistánské vodní elektrárny a zavlažovací systém tamního zemědělství. Premiér Pákistánu Šáhbáz Šaríf podle al-Džazíry oznámil přerušení některých zavlažovacích projektů. Indie popírá tvrzení Pákistánu, že odklání řeku za pomocí přehrad vybudovaných na horním toku.

Suché dno řeky Indus ve čtvrtek v pákistánském městě Hyderabad
Zdroj: Reuters/Yasir Rajput

Serveru al-Džazíra dále píše, že Indie s okamžitou platností uzavřela hlavní hraniční přechod se sousedním státem. Indická reakce na úterní útok naznačuje, že z odpovědnosti za něj Dillí viní Pákistán, napsala agentura AP. Oba státy spolu v historii opakovaně vedly ozbrojené konflikty a oba disponují jadernými zbraněmi.

Indická vláda také prohlásila za nežádoucí osoby poradce pro záležitosti obrany na pákistánském vysokém komisariátu v Dillí a požádala je, aby opustili zemi. Svého souseda, s nímž vede desítky let trvající spor o Kašmír, Indie zároveň vyzvala, aby přestal podporovat terorismus, uvedla agentura Reuters. Indie navíc předvolala vedoucího diplomatické mise Pákistánu v Dillí.

Úterní útok si zatím vyžádal sedmadvacet životů

Pákistán popřel zapojení do útoku a ve svém vyjádření uvedl, že indická obvinění jsou „lehkomyslná a absentují racionalitu a logiku“. Doplnil, že ozbrojené složky Pákistánu „zůstávají plně bojeschopné a připravené hájit suverenitu a teritoriální integritu“ země, píše BBC.

Nejméně sedmadvacet lidí bylo zabito a sedmnáct dalších zraněno, když ozbrojenci v úterý zahájili palbu na skupinu turistů v Indií kontrolovaném Kašmíru. Jednalo se o nejhorší útok za poslední roky namířený proti civilistům v tomto neklidném regionu.

Protesty proti pozastavení dohody o sdílení vody na řece Indus v Karáčí
Zdroj: Reuters/Akhtar Soomro

K útoku se přihlásilo málo známé uskupení Kašmírský odpor, které se ve svém prohlášení ohradilo proti přílivu 85 tisíc přistěhovalců z jiných částí Indie, což podle uskupení vede k „demografické změně“ v regionu. Podle Reuters nelze pravost tohoto prohlášení nezávisle ověřit.

Regionální vláda státu Džammú a Kašmír tento měsíc oznámila, že v průběhu posledních dvou let se v regionu usadilo téměř 84 tisíc lidí pocházejících z různých částí Indie.

Indie viní Pákistán z podpory útoků a napětí eskaluje

Indie označuje boje v Kašmíru za terorismus podporovaný Pákistánem; Islámábád ale tato obvinění popírá. Mnoho Kašmířanů považuje bojovníky za součást domácího boje za svobodu, napsala AP.

Kašmír je rozdělen mezi Indii a Pákistán. Od roku 1947, kdy se vznikem obou zemí skončila britská nadvláda na subkontinentu, vedly sousední země dvě války o jeho ovládnutí. Obě strany si nárokují celé himálajské území.

Napětí v Indií spravovaném Kašmíru vzrostlo, když v roce 2019 hinduisticko-nacionalistická vláda Naréndra Módího prosadila změnu indické ústavy a zrušila článek 370 garantující zvláštní autonomní status severoindického státu Džammú a Kašmír. Tímto opatřením chtěla upevnit svůj vliv v převážně muslimském regionu. Kritici vlády již tehdy varovali před násilnostmi.

V indické části Kašmíru je rozmístěno půl milionu vojáků, kteří bojují proti 35 let trvajícímu povstání, v němž byly zabity desítky tisíc civilistů, vojáků a povstalců. Kašmírští separatisté usilují o vytvoření sjednoceného nezávislého území Kašmíru, anebo o jeho připojení k převážně muslimskému Pákistánu.

Indické bezpečnostní složky na místě úterního útoku nedaleko města Pahalgam
Zdroj: Reuters/Adnan Abidi

Ve čtvrtek stále probíhají snahy dopadnout útočníky. Indický premiér Naréndra Módí uvedl, že jeho země bude pronásledovat střelce „až na konec světa“, a ve svém prvním veřejném vystoupení po útoku slíbil odplatu. Módí doplnil, že nejen „teroristé“, ale i jejich „podporovatelé budou potrestáni trestem, který si sami nedokážou představit“, uvedla BBC.

V minulosti Indie v návaznosti na útoky militantních skupin na svém území opakovaně podnikla letecké údery v Pákistánu. Stalo se tak například v roce 2016 po útoku na indickou vojenskou základnu ve městě Uri nebo v roce 2019, kdy Indie udeřila na město Balakot.

I po úterním útoku se spekuluje o indické odvetě, která je podle anonymního zdroje al-Džazíry uvnitř pákistánských ozbrojených složek „možná“. „Indie chybuje, pokud si myslí, že nepřijde odpověď. Nicméně jsme dvě země ozbrojené jadernými zbraněmi a indická agrese by mohla vést k nezodpovědné situaci,“ dodává anonymní zdroj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael hodlá vynucovat „demilitarizaci“ území na jihu Sýrie

Izrael hodlá v Sýrii vojensky vynucovat ochranu tamní drúzské menšiny a „demilitarizaci“ oblasti jižně od Damašku pro vládní jednotky, prohlásil premiér Benjamin Netanjahu. Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará kritizoval Jeruzalém za středeční letecké útoky na vojenské objekty v hlavním městě. Ve čtvrtek beduínští bojovníci na jihu Sýrie obnovili ofenzívu proti drúzům, řekl agentuře Reuters beduínský velitel. Příměří se podle něj týká jen vládních jednotek.
06:20Aktualizovánopřed 43 mminutami

Slovinsko prohlásilo dva izraelské ministry za nežádoucí osoby

Slovinská vláda ve čtvrtek prohlásila izraelské ministry národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a financí Becalela Smotriče za persony non grata, tedy nežádoucí osoby. Slovinsko je první zemí Evropské unie, která tak učinila, píše Reuters. Cílem je vyvinout tlak na izraelskou vládu, aby zlepšila neudržitelnou situaci v Pásmu Gazy a zastavila utrpení civilistů, uvedla na síti X slovinská ministryně zahraničí Tanja Fajonová.
17:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Na katolickou farnost v Gaze zřejmě střílel izraelský tank. Zemřeli tři lidé

Úder izraelských sil ve čtvrtek zasáhl jedinou katolickou farnost v Pásmu Gazy. Podle prohlášení Latinského patriarchátu, který řídí aktivity katolíků v Izraeli a Palestině, několik lidí utrpělo zranění a tři zemřeli. Mezi zraněnými je i vedoucí farnosti Gabriele Romanelli. Patriarchát odsoudil izraelskou ofenzivu jako neospravedlnitelnou „barbarskou válku“. Papež Lev XIV. vyjádřil zármutek nad ztracenými životy a opět vyzval k okamžitému příměří.
12:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil premiérkou Juliji Svyrydenkovou

Novou ukrajinskou premiérkou se ve čtvrtek stala Julija Svyrydenková, když ji do funkce zvolil parlament, píše agentura Reuters s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Devětatřicetiletá Svyrydenková, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala. Prioritou jejího kabinetu je zajistit spolehlivé zásobování armády a posílit domácí produkci zbraní.
10:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
před 2 hhodinami

USA zničily pouze jedno ze tří íránských jaderných zařízení, píše NBC News

Podle nového hodnocení Spojených států červnové americké údery zničily převážně jedno ze tří cílených íránských jaderných zařízení. Další dvě nebyla tak vážně poškozena, uvedli pro agenturu NBC News současní a bývalí představitelé USA. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nicméně tvrdí, že útok byl úspěšný a íránský jaderný potenciál byl zcela zničen.
před 4 hhodinami

Britská vláda chce dát právo volit lidem od šestnácti let

Britská vláda chce celoplošně a ve všech volbách dát aktivní volební právo lidem od šestnácti let věku. To už částečně platí ve Skotsku a Walesu. Navrhované změny ještě musí schválit parlament. Snížení věkové hranice u prvovoličů ze současných osmnácti na šestnáct let před příštími parlamentními volbami je součástí opatření na zvýšení účasti občanů na demokracii, uvedla vláda.
před 5 hhodinami

Berlín zapovídá nože a zbraně v MHD, chce být vzorem pro zbytek země

V berlínských tramvajích, autobusech, v metru i v městských vlacích je od čtvrtka zakázáno nosit nože a další zbraně. Politici a policisté si od toho slibují snížení násilné kriminality a zvýšení bezpečnosti v hromadné dopravě. Berlín přitom doufá, že poslouží jako vzor i dalším spolkových zemím. Útoků nožem v posledních letech v Německu přibývá, v loňském roce jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii ublížení na zdraví jich meziročně přibylo o více než deset procent.
před 6 hhodinami
Načítání...