Evžen ráno Blance opatrně oznámí, že jí přes známého domluvil posilovací odvykací léčbu. Jí se to ale vůbec nezamlouvá. „Já jsem se napila jednou za hodně dlouhou dobu,“ ohrazuje se. „Jsi alkoholička, když se napiješ jednou, můžeš do toho spadnout,“ správně ji varuje Evžen. Blanka to ale bere na lehkou váhu a má pocit, že nic takového nepotřebuje.

Blanka nad vším zavírá oči

„Jestli si nepřizná, že je to průšvih, tak se může znovu napít,“ myslí si také Kristýna, která hned zjišťuje, co přesně se na komoře stalo. Blanka jim řekne, že se napila proto, že oslavovala výsledek řízení komise a výpověď Hanuškové. Kristýna s Evženem jí ale nevěří a chtějí vědět, kde celou noc byla.

Blanka se nakonec rozpovídá. Svěří se, že necítila žádnou úlevu, naopak jí bylo mizerně. „Mami a jdi, prosím tě, na tu posilovačku,“ poprosí ji nakonec Kristýna s tím, že o ni má strach.

Celou včerejší záležitost řeší na komoře Igor s Vlastou. „Platí absolutní mlčenlivost, jinak budou padat hlavy,“ upozorňuje, že nechce, aby se to šířilo dál. „Něco tak potupného jsem snad v životě nezažil,“ řekne s tím, že kdyby ho chtěl ministr popravit, tak se nechá. Hanušková ho ale uklidňuje, že on přece nic neudělal, byla to Blanka. To ale Igor nechce slyšet, je to přece jeho zaměstnankyně.

Evžen to má s Blankou těžké

Evžen se snaží mít Blanku stále pod kontrolou a nespustit ji z očí. Bojí se, že by se mohla znovu napít. Ji to ale obtěžuje a nechce s ním ani odjet na statek. Když jí navrhne, že by s ním mohla jít na sraz anonymních alkoholiků, začne být vytočená.

„O alkoholu už nechci slyšet ani slovo,“ odsekne. Dělá se jí zle, jen si představí sklenku s alkoholem, a je si jistá, že se nenapije. „Problém sis vytvořil sám ve vlastní hlavě a myslím, že jsi naočkoval i Kristýnu,“ říká Evženovi s tím, aby to nikomu dalšímu neříkal.

Petr se cítí jako páté kolo u vozu

Marek s Matějem hned u snídaně uklidňují tátu, že to včera tak nemysleli. „Víš co, Marku, možná by bylo lepší než mě dostat z bytu, aby ses naučil matematiku,“ řekne mu otec, který si o celé záležitosti nechce s chlapci promluvit. Prý nemá čas ani náladu. Neobměkčí ho ani příchod Magdy, která se ale odbýt nenechá. Rozhodne se, že se vypraví za Petrem do práce, aby se usmířili.

Magda nakonec zjistí, že Petr vůbec v práci není. Vzal za kolegu jízdu kamionem do Rumunska. Vůbec o tom ale Magdě neřekl, což ji trápí, protože nechápe, proč je naštvaný. Vše alespoň probere s Matějem a Markem, překvapí je informací, že jejich táta pojede s kamionem pryč. Kluci ještě tátu najdou doma a ten jim oznámí, že jízda do Rumunska je pomoc kolegovi.

Raději ujede, než aby řešil problémy

Kluci mají podezření, že se chce Petr vrátit k jízdě kamionem nastálo, protože jim doma překáží. On sice trvá na tom, že je to opravdu jen záskok, ale přizná, že se občas doma cítí jako páté kolo u vozu. Chlapci ho ale ujišťují, že to tak není. Ještě před odjezdem ho zastihne Magda a chce si s Petrem promluvit.

„Já tě miluju, akorát bych si moc přál, abychom alespoň někdy byli jako rodina, ale mám to tak asi sám,“ svěří se Petr. Magda mu odpovídá, že to není pravda. Když jí Petr řekne, že jede na týden, je zklamaná. „Když to tady beze mě nezvládneš, vrátím se dřív jako princ na bílém koni,“ řekne a Magdě to vykouzlí úsměv na tváři. Petr si ale je jistý, že jeho odjezd všem prospěje.