Změna by měla nastat již od počátku příštího roku. Zatímco v současné době musí zaměstnavatelé posílat dvě desítky formulářů několika různým úřadům, nově by zůstalo pouze u jednoho.

Každý měsíc by údaje obdržela Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) pod Ministerstvem práce a sociálních věcí. A právě ministerstvo by dále bylo zodpovědné za předávání příslušných údajů dalším orgánům státní správy.

„Jedná se o zásadní projekt v rámci digitalizace státní správy. Zaměstnavatelé by měli do budoucna namísto zasílání různých formulářů, různým úřadům, v odlišných lhůtách, podávat jeden formulář měsíčně, měl by se snížit počet vystavovaných potvrzení apod. Zároveň získá státní správa individualizované údaje o zaměstnancích a jejich závislé činnosti. To je významný rozdíl od současných většinou souhrnných údajů hlášených za zaměstnavatele. Velké množství údajů, které si nyní zaměstnavatelé povinně evidují interně, budou v rámci JMHZ poskytovat přímo příslušným úřadům, které se k nim doposud dostaly pouze při kontrolní činnosti na vyžádání,“ uvozuje Monika Lodrová z poradenské společnosti BDO.

Projekt JMHZ: Digitalizace ulehčuje život podnikatelům i dalším občanům

Státní správa získá v jednom formuláři stovky údajů

„Kromě MPSV a ČSSZ se projektu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele v prvotní fázi účastní také Úřad práce, Český statistický úřad a Finanční správa. Každý z úřadů si nadefinoval informace, které potřebuje pro výkon státní správy v dané oblasti. Celkem se může jednat až o přibližně 400 údajů,“ potvrzuje Monika Lodrová. Státní správa tak bude mít nově k dispozici individualizované údaje o zaměstnancích, a to na měsíční bázi.

Zejména by se mělo jednat o informaci o příjmech zaměstnanců, sražených zálohách na daň, uplatněných slevách, pojistném, provedených opravách odvodů, výsledků ročního zúčtování záloh na daň a podobně.

Zároveň by mělo JMHZ obsahovat souhrnné údaje za zaměstnavatele jako jsou celkové pojistné, celkové sražené zálohy či počet zaměstnanců, a to opět na měsíční bázi. Formát a obsahová struktura JMHZ bude stanovena nařízením vlády. ČSSZ pak zveřejní datovou strukturu hlášení.

Zavedení JMHZ bude vyžadovat zásadní zásahy do mzdových softwarů

„Zaměstnavatelé by měli podávat JMHZ do 20. dne po skončení daného měsíce, poprvé za leden 2026 do 20. února 2027,“ připomíná Monika Lodrová. JMHZ se má podávat povinně elektronicky, bude tedy třeba zásadních úprav mzdových softwarů.

Vláda schválila Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Nahradí desítky formulářů a zjednoduší administrativu

„Pro menší zaměstnavatele, kteří nebudou chtít investovat do úprav mzdového softwaru, bude dostupná možnost využít elektronickou aplikaci portálu ČSSZ. Ruční vyplnění však může být poměrně náročné,“ doplňuje daňová poradkyně.

Data pak budou automaticky zpracována a sdělována orgánu, který si údaje definoval. Tím by se měly eliminovat duplicity sdělování obdobných údajů různým úřadům prostřednictvím velkého množství formulářů s různými termíny.

Do projektu však nejsou zapojeny zdravotní pojišťovny, povinnosti vůči nim tedy zřejmě zaměstnavatelům (přihlášení, oznámení změn, přehled pojistného) zůstanou zachovány nad rámec hlášení.

Finanční správa zároveň v návaznosti na JMHZ chystá aplikaci předvyplnění daňových přiznání údaji získaných z hlášení, či možnost průběžného nahlížení na osobní daňový účet na portálu MOJE daně zaměstnanci.

Zaměstnavatele čeká evidence a sankce za nesplnění povinností

Aby mohli zaměstnavatelé údaje prostřednictvím JMHZ sdělovat, budou muset být evidováni jako zaměstnavatelé na ČSSZ (evidence zaměstnavatelů). Zaměstnavatelé budou povinni přihlásit všechny své zaměstnance (i z nepojištěných činností) do evidence zaměstnanců vedené sociálkou.

Zaměstnanci bude po jeho přihlášení do evidence zaměstnanců přiděleno číslo sociálního pojištění, které bude pro každého zaměstnance unikátní a neměnné i pro další zaměstnání

„Zaměstnanci bude po jeho přihlášení do evidence zaměstnanců přiděleno číslo sociálního pojištění, které bude pro každého zaměstnance unikátní a neměnné i pro další zaměstnání. Na každé zaměstnání pak bude přidělován identifikátor zaměstnání,“ vysvětluje Monika Lodrová.

Za přestupky ve formě neplnění povinností stanovených zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele bude ČSSZ oprávněna ukládat poměrně významné pokuty.

Zákon počítá se zrušením srážkové daně

V souvislosti se zavedení JMHZ jsou navrhovány změny souvisejících zákonů. Některé z těchto změn logicky vyplývají ze zavedení JMHZ (zrušení různých typů oznámení, hlášení a vyúčtování, zavedení nových evidencí, zrušení povinnosti registrace plátce daně, posun lhůty pro žádost o roční zúčtování apod.)

Navrhovaná novela však obsahuje také jednu zásadní změnu zákona o daních z příjmů, a to zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti, před kterou ovšem někteří experti varují.

Více si přečtěte v článku Vláda chce zrušit srážkovou daň. Kolik lidí by muselo nově podávat přiznání?

„Patnáctiprocentní srážková daň na příjmy ze závislé činnosti se v současné době aplikuje v případě, kdy zaměstnanec neučiní prohlášení poplatníka, na příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu (příjmy nižší než 4 500 korun měsíčně) či příjmy z dohod o provedení práce (DPP, příjmy nižší než 11 500 Kč měsíčně). Srážková daň je také uplatňována na příjmy fyzických osob, členů orgánů právnických osob (např. jednatel) – českých daňových nerezidentů,“ přibližuje zástupkyně BDO. Jmenované příjmy by měly nově být součástí běžného základu daně, a tedy podléhat progresivním sazbám daně.

Daňové přiznání by muselo podávat více lidí

Novela počítá kromě JMHZ se zrušením srážkové daně pro DPP a zaměstnání malého rozsahu od 1. ledna 2027. „Tím může dojít k zásadnějšímu rozšíření okruhu zaměstnanců, kteří jsou povinni podávat daňové přiznání,“ komentuje daňová poradkyně z BDO. Pokud totiž nebudou obdobné příjmy podrobeny srážkové dani, ale dani zálohové, může zaměstnancům z důvodu drobných přivýdělků vzniknout povinnost podávat daňové přiznání.

U zrušení srážkové daně z příjmů členů orgánů právnických osob, českých daňových nerezidentů se počítá se změnou již od 1. ledna 2026. Velmi podstatný dopad bude v tom, že takové příjmy budou podléhat progresivnímu zdanění (sazba daně 15 % do 36násobku průměrné mzdy a 23 procent nad tuto hranici). Při překročení hranice progresivního zdanění za daný rok by měli tito daňoví nerezidenti povinnost podat daňové přiznání.

Návrh týkající se srážkové daně nicméně chce ANO do konce volebního období blokovat. Zůstává tedy otázkou, v jakém znění a zdali zákon nakonec projde Sněmovnou.

Redakčně upravená tisková zpráva BDO