Stačí závan známé vůně a jsme zpět v babiččině kuchyni nebo školce. Jak dokáže čich otevírat zapomenuté vzpomínky lépe než kterýkoli jiný smysl a proč jsou čichové vzpomínky tak nesmírně přesné?

Nos vytáhne silné vzpomínky a pocity. Pro jednoho je to směsice zatuchliny, čadících kamen a starého mýdla, pro jiného čas dětství, sušení hub s babičkou a dědou a letní pohoda.

Tento fenomén, kdy vůně vyvolává živé vzpomínky, je tak silný, že má dokonce své vlastní jméno – Proustův fenomén, podle francouzského spisovatele Marcela Prousta, který jej ve svých dílech často popisoval.

Zápach chalupy někoho aktivizuje k větrání skříní a jiného posadí ke stolu s hrnkem čaje, blaženým pocitem „tady jsem doma“ a hlavou plnou vzpomínky. Jak to? Studie ukazují, že 75 % emocí je vyvoláno čichem.

Nos má obrovskou moc okamžitě vytáhnout silné vzpomínky nebo pocity, často spojené s konkrétními zážitky, místy či lidmi, potěšením, pohodou, emocemi.

Čichové informace totiž cestují přímo do „čichového mozku“ a neberou to oklikou přes thalamus tak jako zrak, sluch nebo dotyk. To je jeden z důvodů, proč jsou vůně tak silně spojené s emocemi a vzpomínkami.

Vůně zmrzliny pošle seniora do dětských let. Čich je úzce spojen i s pamětí. Vůně si pamatujeme mnohem přesněji než věci, které jsme viděli, slyšeli, ochutnali nebo se jich dotkli. A jsou to vůně, které mohou člověku okamžitě otevřít paměť.

Takže vůně zmrzliny může babičku najednou přenést na dovolenou k moři, kde byla jako dítě. Průzkum například zjistil, že 85 % lidí si vzpomene na své dětství, když ucítí vůni pastelek.

Ještě poutavější je, že často to ani není vědomý proces, takže vzpomínka člověka vlastně nenadále překvapí.

Pro srovnání – zrak i sluch lidem umožňují vnímat neskutečné množství detailů o okolí. Ty jsou sice v paměti uloženy, ale cesta k nim je složitější, na rozdíl od rychlého spojení vůně se vzpomínkou.

Vizuální a sluchové vzpomínky jsou zase komplexnější, což o těch čichových říci nelze. Podle výzkumů si lidé pachy pamatují ještě rok se 65procentní přesností. Z detailů, které nabízí zrak, si ovšem po třech měsících vybaví pouze polovinu.

Tento rozdíl je dán právě odlišnou neurologickou cestou, kterou čichové vjemy putují do mozku.

Čichové vzpomínky jsou jako časové kapsle – uchovávají minulost v té nejčistší podobě. Zatímco obrazy blednou, vůně zůstávají navždy živé v naší paměti.

Možná právě proto nám stačí zavřít oči a přičichnout k mateřídoušce, abychom se jako mávnutím kouzelného proutku vrátili do dětských let.

Tento jedinečný vztah mezi čichem a pamětí je důkazem, že naše minulost nikdy nezmizí – jen čeká na správný podnět, aby se znovu vynořila v celé své živosti a emocionální síle.