Zbrojní spirála se roztáčí od USA po Japonsko. Evropa dohání resty, Rusko je oproti roku 2015 na dvojnásobku
Globální vojenské výdaje na zbrojení loni dosáhly 2,72 bilionu dolarů, což je oproti loňsku nárůst zhruba o desetinu, uvádí ve své zprávě Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Útraty na armádní účely rostly prakticky všude po světě, zvláště pak v evropském regionu v souvislosti s válkou na Ukrajině a na Blízkém východě kvůli konfliktu v Gaze. Z pětice největších výdejců zaznamenalo nejrobustnější meziroční nárůst Rusko. Oproti roku 2015 loni utrácelo dokonce dvojnásobek.
Ruské vojenské výdaje dosáhly loni podle odhadů ústavu 149 miliard dolarů, což je 38procentní nárůst oproti roku 2023. Moskva tak utratila za obranu 7,1 procenta HDP a pětinu všech vládních výdajů. Ukrajina, která čelí ruské agresi, loni vydala za svou obranu téměř 65 miliard dolarů. S vynaloženými 34 procenty hrubého domácího produktu tak nesla největší vojenskou zátěž ze všech zemí světa.
Rusko značnou část utracených prostředků ztratí na Ukrajině
„Rusko opět výrazně zvýšilo své vojenské výdaje, čímž se prohloubila propast ve výdajích s Ukrajinou,“ komentoval vývoj představitel SIPRI Diego Lopes da Silva. „A v tak těsném fiskálním prostoru bude pro Kyjev náročné nadále své vojenské výdaje zvyšovat,“ dodal.
Obrovské útraty Kremlu mohou být alarmující i pro řadu evropských zemí, které řeší, jestli se mají v příštích letech obávat ruského útoku. Vojenský expert z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Kofroň upozorňuje, že statistiky ukazují, jak Evropa zapomněla reagovat na nárůst ruských útrat po roce 2010. „Současné výdaje Ruska jsou samozřejmě konzumovány válkou na Ukrajině a naštěstí je tedy nelze vnímat jako budování kapacit pro další vojenské akce,“ podotkl však na sociální síti X.
Evropští členové NATO se navíc v poslední době snaží dohnat roky, kdy byly jejich armády podinvestované. Loni vydali za vojenské vybavení 454 miliard dolarů a na celkových výdajích aliance se podíleli ze třiceti procent. V roce 2023 to bylo z 28 procent. Například německé výdaje rostly loni třetím rokem v řadě a dosáhly 88,5 miliardy dolarů. Oproti roku 2015 armádní účty Německa stouply o 89 procent. Probojovalo se tak do první pětice; na čtvrté místo po USA, Číně a Rusku a před Indii.
Německo zvyšuje výdaje rychlým tempem, deficit ale dohání obtížně
„Poprvé od znovusjednocení se Německo stalo největším vojenským výdejcem v západní Evropě, což bylo způsobeno zvláštním obranným fondem ve výši sta miliard eur, oznámeným v roce 2022,“ uvedl další pracovník SIPRI Lorenzo Scarazzato. A nejnovější opatření přijatá v zemi na politické úrovni i ze strany předních zbrojních firem jako Rheinmetall naznačují, že tento trend bude v dohledné době pokračovat.
Přesto však Berlín loni podle ústavu těsně nedosáhl hladiny v alianci doporučovaných dvou procent HDP. Naproti tomu polské vojenské výdaje vzrostly téměř o třetinu na 38 miliard dolarů, což představovalo 4,2 procenta polského hrubého domácího produktu. Varšava přitom naznačuje, že se na této úrovni nezastaví, a v příštím roce se chce dokonce dostat na metu pěti procent HDP. „Musíme být připraveni na ty nejobtížnější scénáře a musíme být dostatečně silní, abychom zabránili vypuknutí války,“ komentoval nedávno podle Reuters plány ministr obrany země Władysław Kosiniak-Kamysz.
Výdaje na zbrojení výrazně stoupaly i jinde. Na Blízkém východě je poháněla válka v Gaze a vojenské úsilí Izraele. Židovský stát v roce 2024 vydal za zbraně 46,5 miliardy dolarů, téměř o dvě třetiny více než v předešlém roce. Na obranu tak směrovalo skoro devět procent HDP, jimiž se značně snažil povzbudit i svůj obranný průmysl, připravený navýšit také export do Evropy.
Dramaticky rostly i útraty Libanonu. Největším výdejcem v regionu zůstala s osmdesáti miliardami Saúdská Arábie, které celosvětově připadlo sedmé místo. Naproti tomu Írán loni utratil o desetinu méně v porovnání s rokem 2023.
Část čínských výdajů patrně zůstává utajená
Více se za vojenské účely utrácelo také v Asii a Oceánii. Výdaje Japonska, které v posledních letech stále více upouští od svého pacifismu, loni meziročně stouply o pětinu, za dekádu pak o polovinu. „Loňský nárůst byl největší od roku 1952,“ podotýká institut s tím, že Tokio se soustředí hlavně na zbraně dlouhého doletu a systémy protivzdušné obrany.
V budování vojenských kapacit rychlým tempem samozřejmě pokračuje i Čína, která loni na tento účel vyčlenila 314 miliard dolarů, o sedm procent více než v roce 2023. Šlo o její největší meziroční nárůst od roku 2015. Více než asijská velmoc už na obranu s 997 miliardami dolarů vynaložily jenom Spojené státy, které loni zvýšily armádní rozpočet o necelých šest procent.
Mezi největšími výdejci tak sice zůstává obrovský rozdíl, Kofroň však upozorňuje, že je potřeba přihlížet k cenám v jednotlivých, značně rozdílných zemích. „Za milion dolarů si více vojáků a techniky koupí Čína a Rusko, ne USA či Německo,“ vysvětluje. Dalším problémem je, že podle některých západních odborníků Peking část svých vojenských výdajů zatajuje.
Americký konzervativní think tank The Heritage Foundation nedávno uvedl, že čínský vojenský rozpočet na rok 2024 byl veřejně podhodnocen o čtyřicet až devadesát procent. Některé odhady amerických politiků dokonce kalkulují s tím, že se může ve skutečnosti pohybovat kolem 700 miliard dolarů. Pro Spojené státy je každopádně alarmující, že Peking už disponuje rozvinutou výrobní základnou pro obranný sektor. Kupříkladu jeho kapacity lodního průmyslu jsou podle zpravodajských úniků 232krát vyšší než ty americké.
