ANALÝZA | Okamžitě zemře až 125 milionů lidí. Co by způsobila válka Pákistánu a Indie?

Napětí mezi Indií a Pákistánem eskaluje a hrozba ozbrojeného konfliktu je reálná. Obě jaderné mocnosti mají dohromady přes 340 hlavic. Studie varují, že jaderná válka by mohla způsobit až 125 milionů úmrtí okamžitě a nepřímo ohrozit životy až 2 miliard lidí po celém světě.

Otevřený ozbrojený konflikt mezi Pákistánem a Indií se jeví jako reálná hrozba, což je poslední věc, kterou obyvatelé obou zemí potřebují. Obě strany si vzájemně vyhrožují a pákistánské úřady uvedly, že disponují „důvěryhodnými informacemi“ o možném indickém útoku. Podle informací deníku The New York Times panuje mezi pákistánskou veřejností únava a přesvědčení, že válka je tím posledním, co si země v současné situaci může dovolit.

Pákistán čelí vysoké inflaci, politické nestabilitě a závislosti na zahraničním financování. Podle údajů Světové banky je pákistánská ekonomika klasifikována jako rozvojová a „má potenciál“ růst prostřednictvím strukturálních reforem a investic do klíčových sektorů. Současná situace je však velmi obtížná, a to nejen v důsledku politické nestability, ale také kvůli přetrvávající bezpečnostní krizi, kterou zhoršuje činnost teroristických organizací na území státu.

Obecné vyčerpání popsala například Tehseena Zahraová, studentka z Islámábádu. „Cítím se z toho nesvá. Chápu, že vůdci chtějí ukázat sílu. Ale mluvit o válce mi připadá přehnané. Máme už tak dost problémů. Potřebujeme mír, ne další potíže. Hodně mluví, ale my nevidíme žádné změny. Mám pocit, že nechápou, čím lidé procházejí,“ vylíčila.

Na sociálních sítích i v médiích lze zaznamenat rostoucí míru vzájemné nevraživosti mezi indickým a pákistánským obyvatelstvem. Indická vláda obvinila Pákistán z podpory teroristického útoku v kašmírském Pahalgamu, při němž zahynulo 26 osob. Pákistán naopak viní Indii z úmyslného vyostřování situace a prohlubování krize.

Indická média v řadě případů posilují narativ, podle něhož za krvavým útokem stojí pákistánská strana, a to i přesto, že oficiální vyšetřování dosud nebylo uzavřeno a prohlášení indických představitelů mají zatím převážně charakter nepodložených obvinění.

Indická kritika však nesměřuje výhradně vůči Pákistánu, ale také vůči dalším aktérům, zejména Číně. Například server The Times of India obvinil Peking z podpory teroristických skupin v oblasti Pahalgamu prostřednictvím dodávek technologií umožňujících skrývání se před indickými bezpečnostními složkami.

V Pákistánu převažuje narativ, podle něhož za aktuálním napětím a incidenty stojí Indie. Formování veřejného mínění v zemi významně ovlivňuje pákistánská armáda, která si dlouhodobě udržuje silné postavení nejen v bezpečnostní, ale i politické sféře.

Podle deníku NY Times sice loajalita obyvatelstva vůči armádě i nadále přetrvává, avšak od posledního většího přeshraničního střetu s Indií v roce 2019 se nálady ve společnosti začaly postupně proměňovat. Deník uvádí, že tato loajalita je „zmírňována frustrací a hněvem“, což je důsledek nejen bezpečnostní nejistoty a ekonomických problémů, ale i rostoucího rozčarování z politického vývoje v zemi.

K prohloubení vnitřního napětí přispěl rovněž politický otřes v roce 2022, kdy byl z funkce odvolán tehdejší předseda vlády Imrán Chán. Jeho svržení vyvolalo vlnu masových protestů a následné rozsáhlé represivní zásahy proti jeho podporovatelům, které ještě více narušily důvěru části veřejnosti ve státní instituce. Tato kombinace vnějšího ohrožení a vnitřní nestability vytváří prostředí, v němž se jakékoli eskalace s Indií jeví jako mimořádně riziková.

Jedinou vyhlídkou je porážka – nebo ne?

Pákistán disponuje jednou z vojensky silnějších armád v regionu, z hlediska konvenčních schopností však dlouhodobě nemůže plně konkurovat rozsahu a kapacitám indických ozbrojených sil. Indická armáda výrazně převyšuje tu pákistánskou jak v počtu aktivních vojáků, tak i ve výzbroji – ať už jde o těžká obrněná vozidla včetně tanků, bojové letouny, nebo námořní síly.

Podle bezpečnostní analytičky Manjari Chatterjee Millerové z amerického think-tanku Council on Foreign Relations však samotná převaha Indie není hlavní otázkou v případě ozbrojeného konfliktu. „Důležitější otázkou je, zda by armády obou států byly schopny způsobit značné škody a masivní ztráty na životech – a na to je odpověď jednoznačně kladná,“ uvedla ve varovném komentáři.

Profesor mezinárodních vztahů Kanishkan Sathasivam rovněž upozornil, že Pákistán od války s Indií v roce 1971 usiloval o to, aby si zachoval vojenskou rovnováhu. Podle něj pákistánská armáda představuje přibližně 60 % kapacit té indické z hlediska počtu vojáků a klíčového vybavení. Vzhledem k tomu, že Indie rozmísťuje část svých ozbrojených sil také na východní hranici kvůli napětí s Čínou, může Pákistán na společné hranici vyvinout sílu, která je v praxi srovnatelná s tou indickou.

Nejzásadnějším rizikem nadále zůstává jaderný arzenál obou zemí. Podle odhadů organizací Federation of American Scientists a SIPRI disponuje Indie přibližně 172 jadernými hlavicemi, zatímco Pákistán jich má okolo 170. Indie sice v roce 1998 oficiálně přijala doktrínu „neútočit jako první“ (No First Use), nicméně v posledních letech indičtí představitelé, včetně bývalého ministra obrany, naznačili, že by se tato politika mohla v budoucnu změnit v závislosti na okolnostech. Pákistán žádnou podobnou doktrínu nikdy nepřijal a jeho jaderná strategie počítá i s možností preventivního úderu v případě ohrožení konvenční porážkou.

Podle vědecké studie publikované týmem z Rutgers University v odborném časopise Science Advances by i „omezená“ jaderná válka mezi Indií a Pákistánem, zahrnující odhadem 100 až 150 hlavic, mohla mít globálně ničivé důsledky. Při simulovaném scénáři, kdy by každá strana odpálila 50 až 100 taktických jaderných zbraní na města a vojenské cíle, by bezprostředně zahynulo 50 až 125 milionů lidí – převážně civilistů.

Největší hrozba však přichází s následky, které by přesáhly hranice regionu. Výbuchy by vyvolaly rozsáhlé požáry v městských oblastech, které by do atmosféry uvolnily až 5 milionů tun černého uhlíkového aerosolu (sazí). Tyto částice by pronikly do stratosféry, kde by zablokovaly sluneční záření, což by vedlo ke snížení teploty na Zemi o 1,5 až 2 °C po dobu deseti a více let.

Tento jev, známý jako jaderná zima, by vážně narušil globální zemědělskou produkci. Podle modelů OSN by takový vývoj mohl uvrhnout až 2 miliardy lidí do potravinové nejistoty, a to především v oblastech závislých na dovozu potravin.

Kromě ekologických a humanitárních dopadů by jaderný konflikt narušil globální obchodní toky, způsobil finanční paniku, destabilizoval trhy a posílil geopolitické napětí na všech kontinentech. Nebezpečí by navíc přetrvávalo dlouhodobě: radioaktivní spad, rozpad institucí a migrační krize by z jaderné války učinily událost s dopady srovnatelnými s globální katastrofou.

Související

Více souvisejících

Pákistán Indie Armáda Indie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 8 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 9 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 11 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 13 hodinami

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy