ANALÝZA | Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

V noci na středu došlo k dalšímu vyostření ozbrojeného konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Indická armáda zahájila vojenskou operaci, která podle oficiálních vyjádření měla být namířena proti teroristickým buňkám operujícím v pohraniční oblasti. Podle pákistánských úřadů si však akce vyžádala desítky civilních obětí, mezi nimiž bylo údajně i dítě.

Pákistán reagoval okamžitě vojenskou odpovědí, při které se jeho jednotkám mělo podařit sestřelit několik indických stíhaček Rafale francouzské výroby. Odpověď si podle dostupných zpráv vyžádala životy několika indických civilistů.

Přestože jsou některé informace stále neověřené a podléhají propagandistickému zkreslení obou stran, eskalace napětí mezi dvěma jadernými mocnostmi vyvolává oprávněné obavy z další destabilizace regionu.

V absolutních číslech má většinou navrch Indie

Pákistán ve srovnání s Indií zaostává téměř ve všech klíčových parametrech vojenské síly. Rozhodující roli hraje zejména populační rozdíl – Indie má zhruba pětkrát více obyvatel, což se přímo promítá do rozsahu dostupných lidských a materiálních zdrojů.

Podle analytického portálu GlobalFirepower.com, který se zaměřuje na hodnocení vojenské síly států, může Indie v případě potřeby teoreticky mobilizovat až 522 milionů potenciálně bojeschopných mužů. Pákistán naproti tomu disponuje zhruba 85 miliony. Tato čísla představují maximální odhady a odrážejí pouze základní demografickou způsobilost – žádná armáda na světě samozřejmě nedokáže takto obří počet efektivně zapojit a udržet.

Rozdíl se dále projevuje i v počtech aktivního vojenského personálu. Indická armáda má aktuálně přibližně 1,45 milionu profesionálních vojáků, zatímco pákistánská armáda „pouze“ 654 tisíc. V rezervních silách je poměr podobný: 1,16 milionu rezervistů v Indii oproti 550 tisícům v Pákistánu.

Poměrně vyrovnanější je situace v oblasti leteckých a pozemních mechanizovaných sil. Pákistán má k dispozici 328 bojových letounů, zatímco Indie 513. Přestože jde o výrazný rozdíl, nepředstavuje to jednoznačnou výhodu pro Indii, pokud jde o zajištění úplné vzdušné nadvlády v případném plnohodnotném konvenčním konfliktu.

Co se týče obrněné techniky, Indie drží jasný náskok s přibližně 4 200 tanky proti 2 600 pákistánským. Rozdíl je ještě markantnější u obrněných vozidel: Indie jich má až 150 tisíc, což je sedminásobek oproti pákistánským kapacitám.

Zajímavé je však, že Pákistán Indii překonává v některých specializovaných segmentech: například v počtu samohybných děl (662 ku 100) a v počtu raketometných systémů (600 ku 260). Tyto kapacity mohou sehrát významnou roli při asymetrických nebo defenzivních operacích.

Celkové srovnání tak ukazuje jasnou převahu Indie – jak v lidských zdrojích, tak v celkové vojenské infrastruktuře. Nicméně určité oblasti, kde má Pákistán technologickou nebo taktickou výhodu, ukazují, že by případný ozbrojený střet nebyl bez rizik ani pro silnějšího aktéra. 

To pravé srovnání

Jak už EuroZprávy.cz opakovaně upozorňovaly, konflikt mezi Indií a Pákistánem nelze zúžit pouze na konvenční vojenské kapacity. Přestože obě armády disponují rozsáhlým personálem i technikou, jádrem dlouhodobého napětí zůstává sporné území Kašmíru, kde dochází k ozbrojeným střetům již desítky let. Tyto lokální konflikty sice přinášejí určité ztráty, avšak oba státy je dosud zvládaly bez přerůstání do plnohodnotné války.

Skutečným důvodem k obavám je však něco zcela jiného – obě země totiž disponují jadernými zbraněmi. Tato skutečnost zásadně mění charakter jakéhokoliv potenciálního konfliktu a činí jakékoliv vyhrocení extrémně nebezpečným nejen pro region, ale i pro globální bezpečnost.

Zatímco se v 50. a 60. letech minulého století světová pozornost soustředila na jaderné soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, v pozadí se začínaly formovat i ambice jiných států. USA a SSSR si během Kubánské krize v roce 1962 bolestně uvědomily, že přímý jaderný konflikt by vedl ke vzájemně zaručenému zničení (tzv. doktrína MAD – Mutually Assured Destruction). Výsledkem byla relativně disciplinovaná a diplomaticky korigovaná soutěž, v níž, navzdory masivnímu zbrojení, panovala obrovská obezřetnost.

To se však nedá říct o dvou regionálních rivalech v Jižní Asii. Indie a Pákistán jdou zcela odlišnou cestou. Obě země odmítly podepsat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) – dokument, ke kterému se přihlásila většina států světa, včetně těch, které žádný jaderný arzenál nevlastní. Indie i Pákistán dlouhodobě hájí svůj postoj jako „nezávislou bezpečnostní volbu“, zároveň však tímto přístupem podrývají mezinárodní kontrolní režim.

Podle nejnovější výroční zprávy Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) z roku 2024 disponuje Indie přibližně 172 jadernými hlavicemi, zatímco Pákistán má odhadovaných 170. Jde o první případ po více než dvou desetiletích, kdy Indie v tomto parametru předstihla svého pákistánského rivala. Zatímco Indie svůj arzenál pomalu rozšiřuje, počet hlavic v Pákistánu zůstává relativně stabilní.

Obě země však investují značné prostředky do modernizace svých jaderných sil. Indie rozvíjí pokročilé technologie jako vícenásobně nezávisle naváděné návratové prostředky (MIRV) pro své balistické rakety Agni-V, což umožňuje zasáhnout několik cílů současně. Pákistán se snaží držet krok – jeho odpovědí je vývoj raketového systému Ababeel, který má rovněž nést MIRV hlavice.

Indie uskutečnila svůj první jaderný test v roce 1974 pod krycím názvem Smiling Buddha. Šlo o „pokojný“ jaderný výbuch, který však jasně demonstroval schopnost země vstoupit do klubu jaderných mocností. Pákistán reagoval až v roce 1998, kdy provedl sérii testů (Chagai-I a Chagai-II), a to jen několik dní po sérii indických testů v Pókhranu. Tím Pákistán otevřeně přiznal svůj jaderný status a regionální jaderná rovnováha se oficiálně ustálila na dvou hráčích.

Obě země dnes považují své jaderné zbraně nikoliv za nástroje k přímému použití, ale za základní pilíř národní bezpečnosti a strategického odstrašení. Absence NPT, pokračující modernizace a napjaté vztahy však znamenají, že situace zůstává vysoce riziková a každé diplomatické selhání může mít fatální následky – nejen pro region, ale i pro svět.

Související

Více souvisejících

Indie Pákistán Armáda Indie Kašmír Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Koncept letadla Overture

Nadzvukové létání se po 20 letech vrací. Je ale potřeba vyřešit zásadní problém

Po více než dvou dekádách od vyřazení slavného Concordu se nadzvukové lety vracejí do hry – tentokrát možná i nad pevninskými Spojenými státy. Boom Supersonic, ambiciózní startup z Colorada, pracuje na vývoji letadla Overture, které má být prvním komerčním nadzvukovým letounem od dob Concordu. K tomu ale bude potřeba odstranit jeden zásadní zákaz: létání nadzvukovou rychlostí nad pevninou USA.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Zelenskyj se chce za týden setkat s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během nadcházejícího summitu skupiny G7, který se uskuteční ve dnech 15.–17. června v kanadském Kananaskisu. Informoval o tom šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak během pátečního večerního vysílání ukrajinské televize.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Bismarck (Foto: Bundesarchiv)

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

před 4 hodinami

Suchoj Su-35

Ukrajina sestřelila ruský stíhací letoun Su-35 v Kurské oblasti

Ukrajinské letectvo v sobotu ráno oznámilo, že se mu podařilo sestřelit ruský stíhací letoun Su-35 v ruské Kurské oblasti. Podrobnosti o samotné operaci zatím nebyly zveřejněny, ale podle údajů ukrajinského generálního štábu jde už o 414. zničené ruské vojenské letadlo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

před 6 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

USA jsou zranitelné zranitelné víc, než si myslely. Ukrajinský útok drony odhalil slabinu americké obrany

Nedávný dronový útok Ukrajiny na ruskou základnu strategických bombardérů v Olenyi vyvolal v amerických ozbrojených silách vážné obavy. Odborníci i armádní představitelé varují, že podobný scénář by mohl být úspěšně zopakován i proti americkým leteckým základnám – včetně těch na vlastním území USA. A zranitelnost je prý mnohem větší, než se dosud přiznávalo.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování

Po uplynulé dva dny, tedy ve středu a ve čtvrtek, platily výstrahy před bouřkami. Další varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek dopoledne. Meteorologové varují před bouřkami, které udeří na samotném východním okraji republiky v sobotu odpoledne a večer. 

včera

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

včera

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že léky obsahující semaglutid, včetně populárních přípravků Ozempic, Wegovy a Rybelsus, mohou ve velmi vzácných případech způsobit vážné poškození zraku. Jedná se o další zjištění v rostoucím seznamu vedlejších účinků léků, které se v posledních letech staly velmi rozšířenými mezi pacienty s cukrovkou 2. typu i mezi těmi, kdo usilují o redukci hmotnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy