Sovětská sonda se po 53 letech řítí na Zemi. Může dopadnout na Česko

Kosmos 482, neúspěšná sovětská sonda, která měla v roce 1972 zamířit k Venuši, by mohla v sobotu 10. května po více než půlstoletí stráveném na oběžné dráze Země nekontrolovaně vstoupit do atmosféry a dopadnout zpět na povrch planety. Podle výpočtů evropského centra pro sledování objektů na oběžné dráze (EU SST) existuje malé riziko, že zbytky sondy dopadnou na pevninu – včetně střední Evropy a Česka. Pravděpodobnější však je, že skončí v některém z oceánů.

Aktuální propočty předpokládají vstup sondy do atmosféry v 08:49 místního času, což je přibližně o dvacet minut dříve, než ukazovaly dřívější odhady. Zároveň bylo zpřesněno časové okno – z původních pěti hodin na rozptyl čtyř hodin. Vzhledem k tomu však stále není možné s jistotou určit, kde přesně sonda dopadne.

Sonda váží zhruba 500 kilogramů a při startu byla vybavena modulem určeným k přežití přistání na Venuši. Kvůli poruše raketového stupně se však nikdy nedostala mimo zemskou oběžnou dráhu. Většina její konstrukce již shořela v atmosféře v průběhu několika let po startu, ale přistávací modul – téměř metrová kovová koule – se na eliptické dráze kolem Země udržel celých 53 let.

Nizozemský expert na vesmírný odpad Marco Langbroek upozorňuje, že těleso může při dopadu dosáhnout rychlosti až 242 kilometrů za hodinu. I když riziko dopadu na obydlené oblasti není příliš vysoké, zcela ho nelze vyloučit. „Je to podobné, jako když spadne meteorit. Takové případy se stávají několikrát ročně. Pravděpodobnost, že vás trefí, je menší než že vás zasáhne blesk,“ řekl Langbroek deníku The Guardian.

Modul byl původně navržen tak, aby přežil průlet hustou atmosférou Venuše, což výrazně zvyšuje šanci, že přežije i návrat skrze zemskou atmosféru. Podle odborníků je ovšem otázkou, v jakém je po tolika letech stavu. Jeho tepelný štít mohl být během dlouhodobého pobytu na oběžné dráze poškozen. Pokud by zcela selhal, sonda shoří. Pokud ale odolá, mohlo by na Zemi dopadnout téměř půltunové kovové těleso.

Astrofyzik Jonathan McDowell z Harvard-Smithsonova centra uvedl, že z hlediska bezpečnosti by bylo vlastně lepší, kdyby se tepelný štít při vstupu do atmosféry rozpadl a sonda shořela. Pokud však kapsle přežije, mohla by dopadnout na pevninu, navíc zřejmě bez funkčního systému padáků, který by měl zpomalit její pád – ten už po 50 letech pravděpodobně nefunguje.

Podobné události už v minulosti nastaly. V roce 2018 například čínská vesmírná stanice Tchien-kung 1 dopadla do Tichého oceánu a v roce 2022 dopadla na Zemi část čínské rakety Dlouhý pochod. Kosmos 482 tak představuje další případ nekontrolovaného návratu vesmírného tělesa, které už desítky let obíhá naši planetu. 

Související

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.
Země

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Myšlenka, že Země je kulatá, není novinkou vědy, která se zrodila v moderní době. I tak se ještě dnes můžeme setkat s názory, které tvrdí opak. Ostatně ukázal to i nedávný průzkum na Slovensku, kde v placatou Zemi věří až alarmují počet respondentů. Obyčejná myšlenka, že by Země nemusela být plochá, se přitom zrodila už dávno před počátkem našeho letopočtu, ale až pozdější pozorování a experimenty z myšlenky udělaly ověřený fakt. 

Více souvisejících

vesmir Satelity

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Pavel Blažek

Blažek pozastavil členství v ODS. Po bitcoinové kauze rezignoval i na vedení jihomoravské organizace

Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek pozastavil své členství v Občanské demokratické straně. Stalo se tak krátce poté, co kvůli narůstajícímu tlaku v souvislosti s takzvanou bitcoinovou kauzou podal demisi z ministerské funkce a zároveň se vzdal kandidatury v nadcházejících podzimních volbách. Původně měl být na čtvrtém místě jihomoravské kandidátky koalice Spolu. Kromě toho rezignoval také na funkci předsedy regionálního sdružení ODS v Jihomoravském kraji.

před 1 hodinou

Tomáš Řepa

Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují, říká Řepa pro EZ

Bezpečností expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá ukrajinský útok na ruské letecké základy z minulé neděle. Podle něj operace Pavučina odhalila slabiny ruské vojenské mašinérie. „Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním,“ říká.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Koncept letadla Overture

Nadzvukové létání se po 20 letech vrací. Je ale potřeba vyřešit zásadní problém

Po více než dvou dekádách od vyřazení slavného Concordu se nadzvukové lety vracejí do hry – tentokrát možná i nad pevninskými Spojenými státy. Boom Supersonic, ambiciózní startup z Colorada, pracuje na vývoji letadla Overture, které má být prvním komerčním nadzvukovým letounem od dob Concordu. K tomu ale bude potřeba odstranit jeden zásadní zákaz: létání nadzvukovou rychlostí nad pevninou USA.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Zelenskyj se chce za týden setkat s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během nadcházejícího summitu skupiny G7, který se uskuteční ve dnech 15.–17. června v kanadském Kananaskisu. Informoval o tom šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak během pátečního večerního vysílání ukrajinské televize.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Bismarck (Foto: Bundesarchiv)

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

před 6 hodinami

Suchoj Su-35

Ukrajina sestřelila ruský stíhací letoun Su-35 v Kurské oblasti

Ukrajinské letectvo v sobotu ráno oznámilo, že se mu podařilo sestřelit ruský stíhací letoun Su-35 v ruské Kurské oblasti. Podrobnosti o samotné operaci zatím nebyly zveřejněny, ale podle údajů ukrajinského generálního štábu jde už o 414. zničené ruské vojenské letadlo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

před 8 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

USA jsou zranitelné zranitelné víc, než si myslely. Ukrajinský útok drony odhalil slabinu americké obrany

Nedávný dronový útok Ukrajiny na ruskou základnu strategických bombardérů v Olenyi vyvolal v amerických ozbrojených silách vážné obavy. Odborníci i armádní představitelé varují, že podobný scénář by mohl být úspěšně zopakován i proti americkým leteckým základnám – včetně těch na vlastním území USA. A zranitelnost je prý mnohem větší, než se dosud přiznávalo.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hromadná nehoda na D10. Pět zraněných, dálnice je uzavřena

Hromadná nehoda uzavřela v pátek odpoledne dálnici D10 ve středních Čechách. Střetlo se celkem osm vozidel, pět lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Příčinou a okolnostmi nehody se zabývá policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy