Příměří bude na Ukrajině od pondělí, shodl se Kyjev s Trumpem a koalicí ochotných. Pokud ne, Rusko za to zaplatí

Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.

Společný návrh na příměří, které by mělo začít platit již v pondělí, inicioval prezident Trump 8. května s výzvou, že pokud nebude respektováno, Spojené státy a jejich spojenci uvalí na Rusko další sankce.

„Ukrajina i všichni spojenci jsou připraveni na úplné a bezpodmínečné příměří na zemi, ve vzduchu i na moři na dobu nejméně 30 dnů,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Zároveň dodal, že pokud Rusko přistoupí na dohodu a bude zajištěn efektivní dohled, příměří by se mohlo stát základem pro mírová jednání.

Evropská komise v zastoupení Ursuly von der Leyen uvedla, že EU plně podporuje výzvu k okamžitému příměří a je připravena přijmout „tvrdé a cílené sankce“, pokud Rusko dohodu poruší. Společné stanovisko Evropské unie a Spojených států podpořilo výzvu k jednání o spravedlivém a trvalém míru.

V Kyjevě osobně jednali francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. Další světoví lídři – například šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, kanadský premiér Mark Carney nebo generální tajemník NATO Mark Rutte – se připojili na dálku.

Tato demonstrace jednoty přichází den po oslavách Dne vítězství v Moskvě, kde se na pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina shromáždilo přes 20 státníků, včetně zástupců některých afrických a asijských zemí.

Ruský Kreml však návrh na 30denní příměří bezpodmínečně odmítl. Mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov uvedl pro americkou televizi ABC, že by taková dohoda „výrazně zvýhodnila Ukrajinu“. Kreml dosud navrhl pouze dílčí příměří během velikonočních svátků a oslav 9. května, které ale podle Ukrajiny neměly žádný reálný dopad. Prezident Zelenskyj je označil za „divadlo“, zatímco útoky pokračovaly podél celé fronty.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, nyní místopředseda Rady bezpečnosti, evropským vůdcům na dálku vzkázal, že si mohou jejich mírové plány „strčit někam“. Dodal, že Rusko se nebojí ani nových sankcí, a že je „zvyklé se jim přizpůsobovat“.

Navzdory krátkodobému a jednostrannému příměří vyhlášenému Ruskem u příležitosti Dne vítězství přicházejí z Ukrajiny zprávy o pokračujících útocích. V severní Sumske oblasti zahynula 85letá žena, tři další lidé byli zraněni, zničeno bylo 19 domů a 10 dalších budov. Východoukrajinské město Kostantynivka hlásilo jednoho zraněného po požáru dvou obytných bloků. V Chersonu na jihu země napadl ruský dron nesoucí výbušniny 58letého civilistu.

Takzvaná „koalice ochotných“, složená z nejbližších partnerů Ukrajiny, se mezitím zavázala, že v případě úspěšných mírových rozhovorů podpoří jejich výsledek bezpečnostními zárukami, včetně možnosti nasazení vojenských jednotek přímo na ukrajinském území. 

Související

Donald Trump

The Atlantic: Kyjev po ukrajinském útoku na ruská letiště slavil, Bílý dům pohltil vztek

Válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem nabral během uplynulého víkendu nový směr. Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný útok drony hluboko na ruském území, kde zasáhly několik vojenských letišť, včetně základen s jadernými bombardéry. Zatímco Kyjev výsledek označuje za „triumf moderního válčení“ a varování pro Vladimira Putina, v Bílém domě se místo oslav rozhostil vztek.
Jaderné zbraně Analýza

Jaká bude ruská odveta za zásah do triády? Volání po jaderném útoku na Ukrajinu sílí

Ukrajinská víkendová operace, zaměřená na ruské strategické bombardéry, vyvolala v Moskvě značné znepokojení a ostré reakce. Proruské kanály na sociální síti Telegram otevřeně hovoří o možnosti jaderného úderu proti Ukrajině. Podle aktualizované doktríny z roku 2024 Kreml připouští využití jaderných zbraní nejen v případě existenční hrozby, ale rovněž při „kritické hrozbě suverenitě“. Klíčovou otázkou nyní zůstává, jak se Moskva postaví k tomu, že Ukrajinci zasáhli významnou část její jaderné triády.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump Rusko Evropská "Koalice ochotných"

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování

Po uplynulé dva dny, tedy ve středu a ve čtvrtek, platily výstrahy před bouřkami. Další varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek dopoledne. Meteorologové varují před bouřkami, které udeří na samotném východním okraji republiky v sobotu odpoledne a večer. 

včera

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

včera

Ozempic

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že léky obsahující semaglutid, včetně populárních přípravků Ozempic, Wegovy a Rybelsus, mohou ve velmi vzácných případech způsobit vážné poškození zraku. Jedná se o další zjištění v rostoucím seznamu vedlejších účinků léků, které se v posledních letech staly velmi rozšířenými mezi pacienty s cukrovkou 2. typu i mezi těmi, kdo usilují o redukci hmotnosti.

včera

Dánsko, Kodaň

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky

Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.

včera

Spalničky

Varování před spalničkami: Počet případů v Evropě dosáhl rekordního maxima

Britští zdravotníci varují rodiny plánující letní dovolenou nebo návštěvy příbuzných v zahraničí, že Evropou a dalšími regiony se šíří nebezpečné epidemie spalniček. Vzhledem k dramatickému nárůstu případů v zemích jako Francie, Španělsko, Itálie či Německo, doporučuje britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) lidem zkontrolovat, zda jsou oni i jejich děti plně očkováni proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).

včera

Konvoj jednotek U.S. Army

Washington chystá největší vojenskou přehlídku za desítky let

Spojené státy se připravují na impozantní vojenskou přehlídku, která 14. června projede centrem Washingtonu a oslaví 250. výročí založení americké armády. Událost, jejímž iniciátorem je prezident Donald Trump, má být největší svého druhu za poslední desítky let. Zároveň však budí obavy kvůli potenciálnímu poškození městské infrastruktury a vysokým nákladům.

včera

Auckland

Australská válečná loď omylem vyřadila v celé zemi internet a rádio

Velká část severního i jižního ostrova Nového Zélandu se ve středu ráno ocitla bez bezdrátového připojení k internetu a rádiového signálu. Nešlo však o poruchu ze strany místních poskytovatelů, nýbrž o nečekaný technologický zásah z moře – původcem výpadku byla totiž australská vojenská loď HMAS Canberra, která při připlouvání do přístavu ve Wellingtonu svým radarem neúmyslně narušila běžně využívané frekvence.

včera

Donald Trump

The Atlantic: Kyjev po ukrajinském útoku na ruská letiště slavil, Bílý dům pohltil vztek

Válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem nabral během uplynulého víkendu nový směr. Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný útok drony hluboko na ruském území, kde zasáhly několik vojenských letišť, včetně základen s jadernými bombardéry. Zatímco Kyjev výsledek označuje za „triumf moderního válčení“ a varování pro Vladimira Putina, v Bílém domě se místo oslav rozhostil vztek.

včera

Donald Trump

Trump žene Spojené státy do izolace. Ani jeho nástupce pravděpodobně nebude schopen tento trend zvrátit

Prezident Donald Trump během svého druhého mandátu systematicky rozkládá tradiční roli USA jako garanta mezinárodního řádu. Narozdíl od svých předchůdců, kteří reformovali, aniž by podrývali základní hodnoty, Trump ruší klíčové instituce jako USAID a útočí na multilaterální spolupráci. Protekcionismus, oslabení závazků k NATO i destrukce obchodu ohrožují globální stabilitu.

včera

SPD

Bitcoinová aféra zacloumala politickou scénou: ANO drží pozice, SPOLU slábne, SPD ho dohání

Česká politická scéna zažívá první viditelný otřes v důsledku bitcoinové aféry, která od konce května plní titulní stránky médií. Volební preference začínají odrážet rostoucí napětí i frustraci mezi voliči. Nejnovější průzkum agentury NMS Market Research ukazuje, že i když se hnutí ANO drží na stabilních číslech, vládní koalice SPOLU mírně oslabuje a hnutí SPD zaznamenává nejrychlejší růst podpory.

včera

včera

Jaderné zbraně

Jaká bude ruská odveta za zásah do triády? Volání po jaderném útoku na Ukrajinu sílí

Ukrajinská víkendová operace, zaměřená na ruské strategické bombardéry, vyvolala v Moskvě značné znepokojení a ostré reakce. Proruské kanály na sociální síti Telegram otevřeně hovoří o možnosti jaderného úderu proti Ukrajině. Podle aktualizované doktríny z roku 2024 Kreml připouští využití jaderných zbraní nejen v případě existenční hrozby, ale rovněž při „kritické hrozbě suverenitě“. Klíčovou otázkou nyní zůstává, jak se Moskva postaví k tomu, že Ukrajinci zasáhli významnou část její jaderné triády.

včera

Crew Dragon

Muskova reakce na Trumpovy hrozby: SpaceX vyřazuje kosmické lodě Dragon

Veřejný konflikt mezi Elonem Muskem a prezidentem Donaldem Trumpem nabral nečekaný směr a má okamžité důsledky pro americký vesmírný program. Musk ve čtvrtek večer oznámil, že jeho společnost SpaceX začne s vyřazováním kosmických lodí Dragon, které NASA využívá k dopravě astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Tento krok přichází krátce poté, co Trump pohrozil zrušením federálních zakázek pro Muskova impéria.

včera

Automobilovému průmysl hrozí vážná krize. Evropa žádá Čínu o urychlený zásah

Evropská unie vyzvala Čínu, aby zmírnila vývozní omezení na vzácné zeminy – klíčové materiály používané v automobilech, domácích spotřebičích i vojenské technice. Opatření Pekingu totiž narušila dodavatelské řetězce a vyvolala výrobní zmatek napříč evropským a americkým průmyslem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy