Má být nejvyšší na světě a současného držitele titulu ze stejné země překoná o šedesát metrů. Most nazvaný Chua-ťiang Grand Canyon Bridge se vine nad puklinou v zemi. Tak se občas přezdívá čínskému kaňonu, který nový most o výšce 625 metrů překonává.
Právě Čína patří ve stavbě mostů mezi rekordmany. V oblasti mostního inženýrství je světovým lídrem. Však se také polovina těch nejvyšších na celé planetě nachází právě tady.
Je to dané tím, že silnice a železnice ve formě mostů vyžadují mnohem méně půdy, než když povedou po zemi. Mohou tak vést přes hustě zastavěné oblasti, kde jim nepřekážejí budovy. Navíc se hlavně prefabrikované konstrukce rychle stavějí a snadno udržují.
Ani v případě Grand Canyon Bridge tak podle stavitelů nešlo o to trhat rekordy, ale hlavně zlepšit v tomto místě infrastrukturu. Provincie Kuej-čou patří v Číně mezi ty hornaté s velmi složitým terénem a od nejbližšího velkého města Šen-čen je vzdálená bezmála 1300 kilometrů.
Zatímco teď trvala cesta autem z jednoho břehu kaňonu na druhý dvě hodiny, po mostu dlouhém 2892 metrů se zkrátí na minutu. Stavba je navíc unikátním konstrukčním počinem.
Její ocelové nosníky váží 22 tisíc tun, zhruba tolik mají tři Eiffelovy věže dohromady. Most má štíhlou konstrukci, která zmenšuje odpor vzduchu a minimalizuje dopad na okolní krajinu. Z 95 procent už je hotový, otevřít by se měl letos v červnu.
Rekordy si země draka připisuje nejen ve výšce, ale i v délce či technické náročnosti staveb. Jakými dalšími unikáty se tedy může pyšnit?
Viadukt Tan-jang-Kchun-šan
Foto Wikipedia.org
Měří 164,8 kilometru a drží titul nejdelšího mostu na světě. Leží na železniční trati mezi Šanghají a Nankingem v provincii Ťiang-su. Vede zhruba rovnoběžně s řekou Jang-c‘-ťiang a prochází severními okraji osídlených oblastí. K dispozici je rovněž devět kilometrů dlouhý úsek nad otevřenou vodou přes jezero Jang-čcheng v Su-čou.
Dokončený byl v roce 2010, otevřený o rok později. Slouží výhradně pro rychlovlaky. Jeho stavba zaměstnala deset tisíc lidí, trvala čtyři roky a stála osm a půl miliardy dolarů.
Most Hongkong–Ču-chaj–Macao
Foto Wikipedie.cz
Se svou délkou 55 kilometrů jde o nejdelší most přes moře na světě. Dokončený byl v roce 2018, devět let poté, co se koplo do země. Jeho zajímavostí je už samotná stavba.
Jde o kombinaci tří zavěšených mostů, podmořského tunelu a čtyř umělých ostrovů. Pro Čínu je to strategický dopravní uzel, který spojuje Hongkong a Macao s Ču-chají – významným městem v deltě Perlové řeky.
Most byl navržený tak, aby vydržel 120 let a jeho výstavba stála bezmála devatenáct miliard dolarů. O náklady se podělily vlády pevninské Číny, Hongkongu a Macaa s tím, že v Hongkongu se začalo stavět o dva roky později než v Číně.
Zpoždění tehdy způsobila právní námitka ohledně dopadu mostu na životní prostředí. Při stavbě zemřelo devatenáct dělníků.
Most Aj-čaj
Foto Wikipedia.org
Další čínský most, který se řadí mezi rekordmany. Se svou výškou 336 metrů nad terénem byl v roce 2012 nejdelším visutým mostem, který spojuje dva tunely. Dlouhý je 1176 metrů a aby na něm bylo v noci dostatečně vidět, obsahuje 1888 světel.
Stavba mostu Aj-čaj, který je součástí dálnice z jihozápadní čínské obce Čchung-čching do města Čchang-ša, trvala od října roku 2007 do konce roku 2011. Stanovil tehdy čtyři světové rekordy.
Poprvé se použila metoda posuvných kolejových lan pro instalaci hlavního příhradového nosníku na světě. Poprvé se použily zcela oddělené konstrukce věže a nosníku. Poprvé se velká závěsná lana ukotvila ve skalách na visutém mostě. A poprvé se použila předpjatá lana z uhlíkových vláken pro ukotvení základny skalní kotvy.
Nejdříve se na most podívali chodci, kdy pro ně byl dočasně otevřený během Jarního festivalu v roce 2012, v březnu téhož roku začal fungovat i pro dopravu. Dodnes je vyhledávanou turistickou atrakcí, která z chodníku částečně ze skla, jenž je přístupný přes velkou skupinu eskalátorů a výtahů, nabízí nádherné výhledy.
Most Beipanjiang neboli Duge Bridge
Foto Wikipedia.org
Než ho předběhne jeho čínský kolega, je se svou výškou 565 metrů světovým rekordmanem. Tyčí se nad údolím Beipan Jiang poblíž Duge mezi provinciemi Jün-nan a Kuej-čou. A byl prvním, který překonal hranici pěti set metrů.
Impozantní kolos, jehož věže jsou vysoké 269 metrů, tvoří dominantu 1341 metrů dlouhého úseku dálnice spojující města Čchü-ťing a Liou-pchan-šuej.
Často je označován za nemožný čínský inženýrský počin. Je lanový, což znamená, že jeho konstrukce je přímo nesena lany připojenými k věžím. Tím rovnoměrně rozkládá zatížení a umožňuje delší rozpětí s menším počtem podpěr. Trik je v tom příliš nenapínat každé lano.
Výška byla velkou výzvou. Beton totiž musel odolávat nejen teplotním změnám, ale hlavně silnému větru, který v rokli vane. To vše si žádalo kreativní řešení při konstrukci mostu. Jeho pilíře musely být zapuštěny hluboko do svahu hory, aby zajistily spolehlivý základ, dělníci museli při stavbě nosit speciální horolezecké vybavení a sami sebe i stavební materiál přepravovali pomocí ziplinek a provizorních lanových mostů.
Když byl most otevřený, vypadal impozantně. A následující rok si prošel i velkou zkouškou. V roce 2017 totiž zasáhlo čínskou provincii S‘-čchuan silné zemětřesení o síle 6,5 stupně Richterovy škály. Otřásal se i kaňon Beipan, rokle pod mostem Duge. Most však bez jakéhokoli poškození odolal.
A protože pokrok nezastavíš a čínské inženýry teprve ne, pracují už na dalších plánech mostu, který si s tím nejvyšším vůbec nezadá. Stát by měl za dva roky v provincii Jün-nan, jmenovat se má Jung-čchang Lan-cchang-ťiang a jeho výška bude 610 metrů.
Jste-li již mostů přesyceni, pak vězte, že Čína umí ohromit i v dalších stavbách. Jednu si dáme na závěr.
Mezinárodní letiště Peking Ta-sing
Foto Wikipedia.org
Má rozlohu 47 kilometrů čtverečních a je letištěm s největším terminálem na světě. Od jednoho konce k druhému je to 1200 metrů. Jen na konstrukci terminálu bylo zapotřebí dvou set tisíc tun oceli.
Pod unikátní střechu by se dalo zaparkovat šest letadel Airbus A380. Má čtyři startovní a přistávací dráhy o délce 3,8 kilometru. Do roku 2040 má odbavit až sto milionů cestujících ročně.
Pyšní se ale především netradiční architekturou. Za ní stojí architektka Zaha Hadid. Podle jejího návrhu připomíná půdorys centrálního terminálu mořskou hvězdici. V jeho středu se nachází hlavní hala, z níž vychází šest symetrických paprsků. Pět z nich slouží pro nástupy do letadel, šestý tvoří vstup a haly služeb.
Letiště, které se budovalo pět let a dokončené bylo v roce 2019, má k dispozici padesát nástupních „rukávů“, přes šedesát zavazadlových pásů, 117 linek bezpečnostní kontroly a odbavit se můžete u 422 stánků check-in.
