Na Technické univerzitě v Liberci minulý týden vystoupil Richard Stallman, legendární programátor a softwarový aktivista propagující svobodný software v rámci GNU a Free Software Foundation. Stallman je ve svých 72 letech už poněkud vetchý, přednášel v sedě a pohled na něj v liberecké aule byl neobvyklý. Neměl své tradiční dlouhé vlasy a vousy. V roce 2023 mu byla diagnostikována rakovina, prošel chemoterapií a ikonické ochlupení mu vypadalo. Ale už raší nové, takže je doufejme vše na dobré cestě. Už dříve prohlásil, že ho snad čekají další roky tvorby.
Stallman vyrazil na turné po Evropě, čehož se chopili liberečtí studenti a dostali ho i na sever Čech. S tím byla spojena řada neobvyklých podmínek. Vše kolem akce muselo být postavené na otevřeném softwaru. Například web lákající na přednášku publikoval zdrojové kódy. A LLM, která během přednášky přepisovala slova na text, rovněž nesměla být proprietární. Stallman také vyzval posluchače, ať mu otázky neposílají skrze uzavřený software a případně ať raději použijí tužku a papír.
Bez mobilu a části internetu
Stallman si obecně pro propagaci své věci zvolil poměrně komplikovaný život. Nepoužívá třeba mobilní telefon, protože ho v podstatě nejde mít na svobodném softwaru (když se započítá i síťová infrastruktura), případně je těžké se vyhnout sledování či sběru dat. Ze stejného důvodu nemůže platit přes internet (do banky chodí osobně) nebo si prostě zabookovat letenku do Evropy. Tyto věci za něj řeší kamarádi a kolegové. Pokrytecké to podle něj není, protože tito kamarádi by prý stejně nesvobodný software používali.
To trochu připomíná argumentaci některých příznivců všeho ekologického, kteří svojí cestu letadlem obsahují tím, že by to samé letadlo stejně letělo i bez nich, takže ničemu nepřitížili. Kolega Petr Krčmář z Root.cz Stallmanův životní styl před přednáškou přirovnal k akcím Grety Thunberg, která se přes moře místo rychlé a pohodlné cesty letadlem raději plaví na jakési lodičce, aby přitáhla pozornost k tématu, které prosazuje.
Při vyslovení jména Greta v řadě lidí začnou vyvěrat nehezké emoce, dnes mimo jiné reprezentované energetickým a průmyslovým úpadkem Evropy. U Stallmana to tak divoké nebude, byť šéfové velkých technologických firem si ho asi moc na motivační proslovy k zaměstnancům zvát nebudou. Přitom jejich práci zásadně ovlivnil, i big techy často staví na softwarech s licencí GPL a samy do světa vypouští volně dostupný software. I když často ne kvůli poselství free softwaru, jako spíše kvůli rychlejšímu rozvoji a penetraci trhu.
Argumentů či připomínek, proč je Stallmanův vysněný svět svobodného softwaru v praxi těžko dosažitelný, se vždy najde dost. Tvůrce Emacsu a držitel řady čestných doktorátů ale pokaždé najde nějakou odpověď, která do konceptu free softwaru zapadá.
Jak ale posoudit třeba to, zda Stallman dostál svému přesvědčení, když se z USA do Evropy dostal letadlem, které je prošpikované různými proprietárními kusy kódu, stejně jako systémy řídící celou logistickou mašinérií za tím? A byť to bude působit necitlivě, zahrnovaly drahé přístroje používané při léčbě Stallmanovy vážné nemoci pouze svobodný software? Spíš ne.
Pod nadvládou dodavatelů IT
Každopádně je důležité, že svět výpočetní techniky lidi jako Stallman má. Na rizika ztráty svobod je neustále potřeba upozorňovat. O diskusi se Stallmanem je navíc stále velký zájem, v Liberci z publika dorazily vysoké desítky dotazů. Někdy se ukázalo, že koncept svobodného softwaru tak, jak ho prosazuje Stallman, není vždy pochopený.
Zazněl například dotaz od dodavatele jistého softwaru do Poslanecké sněmovny. Ta si kvůli bezpečnosti a podobně nepřeje zveřejňovat zdrojový kód a ani moc detailů. Stallman hned reagoval, že free software není to samé, jako open source – sněmovna nemusí kód zveřejňovat, když nechce, ale uživatel musí být schopný kód aplikace dostat s možností ho dále volně použít. To je skutečně věc, která by společně s vlastnictvím strojově zpracovatelných dat skutečně ve státní správě měla být standardem.
Stallman zdůraznil, že když vlády a státní instituce běží na nesvobodném softwaru, jsou pod nadvládou dodavatelů, čemuž je nutné se bránit. Vlády podle něj často kooperují s IT podniky, aby “nám vzaly svobodu.” Představitelé státu podle něj naopak mají povinnost zajistit digitální suverenitu. Dodal, že vlády mají hodně peněz na to, aby proprietární software nahradili svobodným softwarem, což v sále vyvolalo určitý smích.
Windows a macOS jsou malware
Stallman v Liberce vyslovil také některé své tradiční kontroverzní hlášky. Tentokrát naštěstí nezaznělo jeho otřepané, že Amazonu Kindle říká Amazon Swindle, ale došlo na jeho definici slova malware. To podle něj není tradiční virus, ale jakýkoliv program, který byl napsán, aby se ke svým uživatelům nechoval dobře – třeba na dálku instaloval aktualizace, měnil kód, sbíral data a tak dále. Malwarem jsou tedy podle Stallmana i Windows nebo macOS. “Jsou navrženy tak, aby dělaly ošklivé věci svým uživatelům.”
Stallman nadále razí mantru, že počítači lze věřit pouze v případě, když nad ním máme plnou kontrolu a víme, co přesně dělá. V tradičních komerčních dodavatelích softwaru či hardwaru vidí riziko, protože například jsou ochotní spolupracovat s americkými tajnými službami a říkat jim o bezpečnostních dírách a možných cestách ke zneužití, například v rámci špehování v jiných zemích. V Liberci se konkrétně opřel o Microsoft, ale i o další. “Hrozbou mohou být nejenom procesory z Číny (které hrozbou jsou), ale i odjinud, zejména od Intelu a AMD,” řekl Stallman s odvoláním na to, že tito producent už nedovolují úplný přístup ke všem částem čipu.
Práce Stallmana a lidí kolem něj bude pokračovat i v éře umělé inteligence, respektive generativní AI a velkých jazykových modelů. Stallman aktuální AI nepovažuje za inteligentní. LLM podle něj pouze skládají slova a věty dohromady, ale ničemu nerozumí. Neměl by se proto používat pojem AI, ale pouze LLM. Stallman každopádně letos chce publikovat definici toho, co je to svobodná LLM. Například Llama nebo DeepSeek to prý nejsou. Jednou věcí je zveřejnit zdrojové kódy, druhou pak použité váhy a datové sety.
Stallman během liberecké přednášky brčkem popíjel kofolu, kterou si oblíbil na obědě s představiteli univerzity. Jinak preferuje pepsi. Poněkud paradoxně tak konzumoval proprietární slazenou vodu, jejíž receptura není volná a přibalovaná ke každé lahvi. Ale to je jen pokus o vtip na závěr, software a limonády jsou úplně něco jiného.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU